obaleč švestkový

Obaleč švestkový - původce klasické červivosti

(Cydia funebrana)

Obaleč švestkový (Cydia funebrana) je další druh škůdce, který napadá ovocné stromy, včetně švestek, meruněk a brokvoní. Je to malý šedý motýl, jehož samičky kladou vajíčka na povrch plodů a jeho larvy se poté živí dužninou plodů, čímž způsobují deformaci a kazy na povrchu plodů. Na povrchu švestek je pak vidět klasický klejotok (viz obrázek).

Obaleč švestkový je přítomen zejména v oblastech se střídavým teplem a vlhkostí, kde může být jeho škodlivost vysoká. Lze ho však potlačit pravidelným ošetřováním ovocných stromů přípravky proti škůdcům, odstraňováním napadených plodů a zdravým hospodařením v ovocných sadech.

Kromě insekticidů lze také použít feromony, které přitahují samečky, a brání tak oplodnění samiček a kladení vajíček. Pravidelné sledování stavu ovocných stromů je důležité pro včasné odhalení případného napadení a minimalizaci škod, které obaleč švestkový způsobuje.

Obaleč švestkový feromonový lapač

Feromonový lapač sice obaleče švestkového nezničí úplně, ale díky feromonům láka samečky, kteří se do lapače chytnou a nemohou tak oplodnit samičky, samičky pak nemohou do plodů naklást vajíčka. Navíc je feromonový lapač důležitým prostředkem pro získání přehledu o tom, jací škůdci a kolik je jich na vaší zahradě (vesnici, obci, zahrádkářské kolonii). Podle množství škůdců se pak volí adekvátní ochrana, aby bylo možné úrodu co nejvíce zachránit. Feromonový lapač obaleč švestkový nemůže minout, protože jeho vůně se nese až kilometry daleko.

Lepové desky obaleč švestkový

Lepové desky jsou dobrým prostředkem, jak se zbavit škůdců, aniž byste museli použít chemické postřiky. Lepové desky jsou součástí feromonových lapačů (viz výše), protože se na ně chytají lapení samečky. Dále existují samostatné lepové desky, které je možné zavěsit do stromů, keřů, k zelenině, ale i k pokojovým rostlinám. A na lepové desky se pak chytají různí škůdci, včetně dospělců i housenek obaleče švestkového. Stačí jedna lepová deska do jednoho stromu.

Ideální pak je, když lepové desky aspoň jednou za týden zkontrolujete a vyměníte za nové v případě, že je na nich zachyceno příliš mnoho škůdců. Také podle toho můžete rozhodnout, jaký další prostředek použijete (postřik, domácí postřik, organické hnojivo).

Obaleč švestkový postřik

Na vlnatku krvavou fungují některé domácí postřiky, v domácích podmínkách otírání lihem nebo olejem, venku pak insekticidy, které musíte aplikovat pod velkým tlakem a s přídavkem vhodného smáčedla – chomáče jsou velmi odolné a mšice chrání. Postřiky je nutné podle potřeby opakovat.

Mechanické ničení mšic je vhodné, když je napadení málo silné.

Zima, kdy jsou mrazy nižší než -20 °C, velmi účinně likviduje, nebo aspoň redukuje nymfy schované pod borkou.

Obaleč švestkový ochrana

Na ochranu proti obaleči švestkovému můžete použít přírodní organické hnojiv Hnojík, které nejenže rostliny přihnojí, ale má také přirozené repelentní účinky proti škůdcům. Hnojík totiž obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích.

Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.

Chitin posiluje rostliny tím, že podporuje jejich imunitní systém. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.

Dalším způsobem, jak chitin posiluje samotné rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin.

Kromě toho může chitin zlepšovat strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny.

Jestliže použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. doby, kdy se obaleč začíná množit, pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které na vaší zahradě způsobují tito odolní škůdci.

V případě, že je obaleč již na vzestupu, je potřeba dostat chitin co nejrychleji do rostliny. Proto Hnojík se svlečky louhujte ve vodě, aby se účinné látky rozpustily, a tímto výluhem pak slivoně, meruňky a ostatní stromy zalijte nebo postříkejte. Nejlepší je, když se látky přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny. U obalečů postačí obvykle tři takové zálivky během týdne, aby se dostavil požadovaný účinek.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz
www.osetreno.cz