Latnatec (Ceanothus)
Opadavé i stálezelené keře s květními latami připomínajícími šeřík.
Stanoviště: slunné, teplé a chráněné; propustné a nepříliš vlhké.
Výška: 1–3 m.
Zahradní půdy.
Doba kvetení: červenec–září, podle druhu.
Množení: převážně řízky.
Z přibližně 55 druhů, které jsou domovem v Severní a Střední Americe, jsou v kultuře jen málokteré. Náležejí do čeledi řešetlákovitých (Rhamnaceae).
Latnatec americký (Ceanothus americanus)
Opadavý, hustě rozvětvený, asi 1 m vysoký keř. Pochází z východních a středních oblastí USA. Listy má střídavé, vejčitě podlouhlé až úzce vejčité, až 8 cm dlouhé, matně zelené. Bílé květy skládají úhledné laty na konci letorostů nebo v úžlabí listů. Objevují se od července do podzimu. Poměrně otužilý latnatec americký je mnohostranně použitelný. Potřebuje dobrou zimní přikrývku a pravidelný hluboký řez na jaře.

Latnatec stromovitý (Ceanothus arboreus)
pochází z Kalifornie a vyrůstá většinou v okrouhlý, 3–5 m vysoký keř. Listy jsou vejčité až eliptické, 4–10 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, na rubu světle šedě plstnaté. Květy jsou malé, bledě modré, v úžlabních, až 10 cm dlouhých latách. Doba kvetení v květnu až červnu. ‚Trewithen Blue‘ je odrůda s tmavomodrými květy. Druh ani odrůda nejsou v našich klimatických podmínkách zimovzdorné.

Ceanothus-hybridy
K hybridům s opadavými listy patří několik modře a růžově kvetoucích odrůd. Jsou přibližně stejně mrazuvzdorné, mají stejné nároky a používají se podobně jako C. americanus.
‚Gloire de Versailles‘ bohatě kvete od července do října tmavomodrými květy ve velkých latách a silně roste.
‚Marie Simon‘ zůstává nižší, je dostatečně zimovzdornou a nejhodnotnější růžově kvetoucí odrůdou. Kvete od července do září.
