Josta: pěstování a řez křížence rybízu a angreštu
Beztrnný keř s plody mezi černým rybízem a angreštem. Jak chutná, kam a kdy ji sázet, jak ji řezat a komu se vyplatí.
Josta (Ribes × nidigrolaria) je kříženec černého rybízu a angreštu, tvoří vzrůstný keř bez trnů a její tmavé plody chutnají mezi oběma rodiči. Sází se na slunné místo s humózní půdou do sponu asi 2 m a řeže se podobně jako černý rybíz. Hodí se spíš do větší zahrady, protože zabere hodně místa a plody zrají postupně.
Co je josta a jak chutná
Josta vznikla křížením zahradního angreštu, černého rybízu a planého druhu Ribes divaricatum. Její název se skládá z německých slov Johannisbeere (rybíz) a Stachelbeere (angrešt).
Od rodičů si vzala to lepší: keř nemá trny jako moderní angrešt a je zdravý jako rybíz. Roste ale mnohem bujněji než oba. Plody jsou menší než angrešt a větší než černý rybíz, tmavé, kulaté až oválné. Chuť je mezi nimi, o něco mdlejší, s patrnou vůní černého rybízu. Kdo ji nemá rád, jostu nepochválí. Jiným právě tahle jemná chuť vyhovuje.
Plody se na výhonu tvoří jednotlivě, ne v hroznech, a zrají postupně. Sklizeň proto vyžaduje trpělivost.
Vyplatí se josta na zahradě?
Josta má jasné přednosti i nevýhody. Rozhodnutí je snazší, když si je srovnáte:
| Přednosti | Nevýhody |
|---|---|
| keř bez trnů, snadná sklizeň i řez | odstup mezi keři kolem 2 m |
| málo náchylná k padlí, které trápí angrešt | chuť poněkud mdlejší než u rodičů |
| vzrůstný, výnosný keř | plody zrají nestejně, sklízí se několikrát |
| samosprašná, stačí jeden keř | bez pravidelného řezu rychle zhoustne |
Pro malou zahradu s několika keři bobulovin je výhodnější rybíz nebo angrešt. Josta dává smysl tam, kde je místo a chcete obohatit nabídku ovoce o něco nezvyklého. Další druhy najdete v přehledu ovocných rostlin v zahradě.
Stanoviště a výsadba
Josta potřebuje slunné až světlé místo a půdu humózní, hlubší, propustnou a dostatečně vlhkou, bez zamokření. Nevhodné jsou mrazové kotliny.
- Kdy: stejně jako rybíz a angrešt nejlépe od poloviny října do konce listopadu po opadu listů, případně brzy zjara, jakmile rozmrzne půda. Kontejnerované keře se ujmou i mimo tyto termíny.
- Spon: mezi keři asi 2 m. Řady nechte od sebe ještě o něco dál, aby šlo mezi nimi projít a kolem keřů pracovat.
- Jak: jámu vykopejte dost velkou, aby se kořeny daly rozložit. Dlouhé kořeny zkraťte přibližně na 30 cm. Sázejte o něco hlouběji, než keř rostl ve školce, aby vyrazily nové výhony od země. Do jámy patří uleželý kompost.
- Po výsadbě: keř vydatně zalijte a povrch zamulčujte.
Josta se dá pěstovat i jako vysokokmínek. Ten se ve větru snadno láme, takže potřebuje pevný kůl až do středu koruny.
Zálivka, mulč a hnojení
Kořeny josty leží mělce pod povrchem, proto ji nekopejte ani neokopávejte. Lepší než kypření je mulč z trávy, slámy nebo štěpky v pásu kolem keře, vrstva asi 10–15 cm.
Nejvíc vody potřebuje při nasazování a růstu plodů. Za sucha jí věnujte jednorázově 15–25 litrů na m², raději k zemi než na listy.
Každé jaro rozprostřete pod keř tenkou vrstvu zralého kompostu. Dusíkem šetřete, protože přehnojený keř žene měkké výhony a hůř se prosvětluje. Zajímá-li vás, jak je zapojit do hnojení celé zahrady, přečtěte si o organickém hnojivu.
Řez josty
Josta roste bujně, takže bez řezu rychle zhoustne. Postupujte jako u černého rybízu:
- Hned po sklizni, nebo v období vegetačního klidu, vyřežte u země nejstarší výhony s tmavou borkou.
- Nahraďte je stejným počtem silných mladých výhonů, které do roka zesílí.
- Odstraňte výhony rostoucí dovnitř keře, křížící se a poléhavé.
- Jednoleté výhony nezkracujte do kolečka, přijdete o část úrody.
Řez rybízu je podrobně popsaný v článku Řez rybízu.
Množení
Nejspolehlivější je hřížení: na jaře ohněte výhon k zemi, přichyťte ho a zasypte kompostovou zeminou. Do podzimu zakoření a můžete ho oddělit. Zkusit lze i řízky z vyzrálých jednoletých výhonů na podzim, úspěšnost ale kolísá. Postupy najdete v článku Řízkování a hřížení. Množte jen ze zdravých keřů.
Sklizeň a využití plodů
Bobule se zbarví do tmavé barvy a zrají rozdílně, takže se trhají několikrát za sezonu. Trpělivost se vyplácí, protože plně zralé plody jsou sladší. Čerstvé se hodí do müsli nebo ovocných salátů, dobře se mrazí.
Z josty uvaříte kompot, džem, šťávu nebo sirup. Hygienu zavařování a časy sterilace rozebírá článek Zavařování.
Choroby a škůdci
Josta je málo náchylná na americké padlí, které rybízu a hlavně angreštu často škodí, a podle zkušeností pěstitelů ji ani tolik netrápí vlnovník. Zcela imunní ale není. Hlídejte tyto potíže:
- Houbové choroby, zejména antraknózu a šedou plíseň. Pomáhá vzdušný, prosvětlený keř a nedávat přebytek dusíku.
- Rez vejmutovková: josta patří mezi Ribes, proto ji nesázejte do blízkosti borovice vejmutovky. Víc v článku Rez vejmutovková.
- Mšice, pilatky a píďalky: housenice pilatek setřeste na plachtu rozloženou pod keřem, na podzim shrabejte spadané listí.
- Ptáci: při zrání plodů pomůže síť.
Časté dotazy
Jak chutná josta?
Plody mají chuť mezi černým rybízem a angreštem, o něco mdlejší než u obou rodičů. Specifické aroma černého rybízu nemá každý rád, proto se josta hodí spíš jako zpestření nabídky ovoce.
Má josta trny?
Ne. Josta tvoří vzrůstné keře bez trnů, což usnadňuje řez i sklizeň.
Kdy a jak daleko od sebe sázet jostu?
Stejně jako rybíz a angrešt na podzim po opadu listů nebo na jaře. Mezi keři nechte kolem 2 m, protože josta roste bujněji než rybíz.
Je josta samosprašná?
Ano, stačí jeden keř. Plody se na výhonu tvoří jednotlivě a zrají nestejně, takže se sklízí postupně.
Jak se josta řeže?
Podobně jako černý rybíz. Každý rok vyřežte u země nejstarší výhony s tmavou borkou a nahraďte je mladými silnými, aby keř nezhoustl.
Zdroje fotografií
- Keř josty s tmavými bobulemi: User:Zualio, CC BY 2.5, zdroj
- Větévka josty s jednotlivými tmavými plody: Nikolai Fokscha, CC BY-SA 3.0, zdroj
- Josta, angrešt a černý rybíz vedle sebe: Simon Eugster –– Simon / ?! 11:18, 28 June 2007 (UTC), CC BY-SA 3.0, zdroj
- Výsadba keře bobuloviny do jámy: Darkone, CC BY-SA 2.5, zdroj
- Výsadba keře bobuloviny do jámy: Feedmepaperr, CC BY-SA 4.0, zdroj
