Granátové jablko (Punica granatum)
Punica granatum – pěstování, přezimování i jak jíst plody
Okrasný a ovocný strom nebo keř, u nás kbelíková rostlina
- Stanoviště: velmi teplé
- Výška: jako keř až 1,5 m, jako strom 3–5 m
- Doba kvetení: květen–říjen
- Množení: semeny
Názory o domovině granátového jablka se rozcházejí, neboť patří k nejstarším léčivým a kulturním rostlinám. Pravděpodobně lze však považovat za její domov západní Asii. Dnes se pěstuje tato rostlina z čeledi marhaníkovitých (Punicaceae) v subtropických a teplých krajinách. O stromu se zmiňuje již sanskrt a Egypťané jej znali již roku 2500 př. Kr. U mnohých národů mělo granátové jablko (marhaník) náboženský význam.
Ze slupky plodů se získává žluté až červenohnědé barvivo na textilie a činidlo k vydělávání kůží, zatímco dužnina se užívá k výrobě osvěžující šťávy nebo dokonce vína. Kůra kmene a kořenů a také květy i slupka plodů jsou léčivé, např. jako prostředek proti tasemnicím nebo jako kloktadlo a tzv. adstringens se stahujícími účinky. Ve středověku se užíval i proti horečce.
Granátové jablko: strom, nebo keř?
Roste jako vzpřímený, až 1,5 m vysoký keř nebo až 3–5 m vysoký strom, jehož čtyřhranné větve často nesou trny. Celokrajné, tvrdé listy jsou většinou vstřícně uspořádané, opadavé, oválné nebo kopinaté a 3–8 cm dlouhé. Nálevkovité květy jsou 2–3 cm velké a sedí po 1–3 na koncích větviček. Kromě červeně kvetoucí formy se pěstují také keře s jednoduchými či plnými bílými, jednoduchými žlutými nebo pruhovanými květy.
Plod má tvar jablíčka, je 1,6–12 cm velký s tuhou, červenavě hnědou slupkou. Semena jsou tupě hranatá, uložená ve šťavnatém červeném míšku. Existují sladké a nakyslé plody, plody s měkkými či tvrdými jádry a také odrůdy bez semen. V našich zeměpisných šířkách musí keře marhaníku přezimovat na bezmrazém a světlém místě.
‚Nana‘ je zakrslá odrůda s malými a úzkými listy, menšími květy i plody. Tato bohatě kvetoucí odrůda se pěstuje s oblibou jako kbelíková rostlina.
Zda z rostliny vyroste keř, nebo stromek, rozhoduje hlavně řez. Ponechaná bez zásahu obráží od země a zůstává vícekmenným keřem; když se postupně odstraňují spodní výhony a nechá se jediný kmínek, získá tvar malého stromku. Stejně jako u fíkovníku nebo olivovníku jde o jižanskou dřevinu, která se u nás pěstuje v nádobě a na zimu se stěhuje pod střechu.
Pěstování granátového jablka v našich podmínkách – na zahradě i v květináči
Granátové jablko vyžaduje maximum slunečního záření a tepla, aby dobře prospívalo a vytvářelo květy i plody. Nejvhodnější je chráněné stanoviště orientované na jih nebo jihozápad. Substrát má být propustný, výživný a mírně vápenitý, přemokření rostlině nesvědčí.
Během vegetace je vhodná pravidelná, ale střídmá zálivka. V nádobách se granátové jablko přihnojuje slabšími dávkami hnojiva, především v období růstu a kvetení. Na podzim se zálivka omezuje a rostlina se připravuje na klidové období.
V kbelíku je pro rostlinu nejjistější organické hnojivo s pozvolným uvolňováním živin. Čajovou lžičku Hnojíku stačí zapravit do vrchní vrstvy substrátu na začátku jara a pak ještě jednou před kvetením; jak ho dávkovat na zbytek zahrady, popisuje článek univerzální hnojivo. Zásady výsadby a přesazování platí stejné jako u ostatních ovocných rostlin v zahradě.
Zimování marhaníku: je granátové jablko mrazuvzdorné?
V našich klimatických podmínkách granátové jablko není plně mrazuvzdorné, proto se pěstuje především jako kbelíková rostlina. Na zimu se přenáší do světlé místnosti s teplotou přibližně 5–10 °C. Během zimování shazuje listy, což je přirozený jev a neznamená poškození rostliny.
Jako mrazuvzdorné granátové jablko se nabízejí odrůdy odvozené od plané formy ze Zakavkazska, například ‚Salavatski‘ nebo ‚Kazake‘. Krátkodobě snesou i −15 °C, ale jen na výslunném a suchém místě u zdi, s nastýlkou přes kořeny a s chráničem kmene. V nejteplejších polohách jižní Moravy takto venku přezimují, jinde je jistější kbelík. Ani mrazuvzdorná odrůda u nás obvykle nedozraje plody – pěstuje se hlavně pro květy.
Časté otázky o granátovém jablku
Jaké jsou zdravotní přínosy konzumace tohoto ovoce?
Granátové jablko je známé pro jeho hlavní součást sahající od posílení srdce a cév po pomoci v péči o pleť. Obsahuje vitamíny A, C, E a minerály jako zinek, železo a draslík.
Jak jíst granátové jablko – jak se správně jí a čistí tato ovocná pochoutka?
Správné čištění granátového jablka zahrnuje přípravu nástrojů a techniky rozdělení ovoce a následné oddělení zrn od bílé vnitřní membrány. V praxi to znamená odříznout vršek se stopkou, nařezat slupku podél bílých přepážek na šest dílů a plod rozlomit rukama. Díly pak podržte nad miskou s vodou, semena vyklepejte hřbetem lžíce a bílé blány slijte – jsou lehčí a plavou na hladině. Jedí se celá semena i s jádrem; jsou křupavá a obsahují vlákninu.
Granátové jablko jako strom – jaký je správný způsob pěstování tohoto stromu?
Strom granátovníku prosperuje hlavně ve Středozemním klimatu, vyžaduje dobře odvodněnou půdu a plné slunce pro optimální růst a výnos.
Kde roste granátové jablko?
Za domovinu se považuje západní Asie, odkud se marhaník rozšířil do celého Středomoří. Dnes se pěstuje v subtropech a teplých oblastech – ve Španělsku, Turecku, Íránu, Indii i v Kalifornii. V České republice roste venku jen výjimečně v nejteplejších polohách; běžně se pěstuje v nádobě a přezimuje ve světlé chladné místnosti.
Jaké jsou nejlepší recepty využívající tuto ingredienci?
Granátová jablka se dají v kuchyni využít různě; od osvěžujících salátů a příloh až po sladké dezerty a šťávy.
