Dřín, svída (Cornus)
Opadavé keře a stromy různého vzhledu
- Stanoviště: rozdílné nároky podle druhu
- Výška: 2–6 m
- Doba kvetení: květen–červen
- Množení: výsevem a řízky
Asi 45 druhů rodu je rozšířeno převážně v severním pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Náležejí do čeledi dřínovitých (Cornaceae). Nemálo z nich patří k významným zahradním dřevinám.
Svída bílá (Cornus alba)
Svída bílá (Cornus alba) je až 3 m vysoký keř. Zpočátku roste vzpřímeně, později se větve značně sklánějí a zakořeňují do půdy. Mladé výhony jsou krvavě nebo korálově červené, slabě ojíněné a v zimě velmi nápadné. Vejčitě eliptické listy jsou 4–8 cm dlouhé a na podzim se většinou zbarvují červeně. V květnu až červnu se objevují nažloutle bílé květy v plochých, 3–5 cm širokých květenstvích. Plody jsou bílé nebo namodralé. Svída bílá je robustní nenáročný keř do keřových skupin a živých plotů. Snáší i stinné stanoviště.
K druhu svída bílá (Cornus alba) patří některé zajímavé zahradní formy:
- ‚Argenteomarginata‘ s listy více nebo méně bíle lemovanými
- ‚Kesselringii‘ s černohnědými větvemi
- ‚Sibirica‘ s tenkými a korálově červenými větvemi, nápadné především v zimě
- ‚Flaviramea‘ s větvemi zelenožluté kůry, zajímavými hlavně v zimě
- ‚Kelsey’s Dwarf‘ je zakrslá forma s purpurově hnědými větvemi, vhodná pro pokrytí půdy

Svída střídavolistá (Cornus alternifolia)
roste jako malý strom do výšky 5–6 m. Má patrovitě uspořádané a ploše rozložené větve. Listy jsou střídavé, široce vejčité až eliptické, 7–12 cm dlouhé. Bílé květy v mírně vyklenutém a až 5 cm širokém květenství přetrvávají od května do června. Modročerné plody sedí na červených stopkách. Svída střídavolistá je krásná solitérní dřevina výrazného vzhledu. Nejlépe se jí daří ve svěžích půdách.

Kanadská svída (Cornus canadensis)
je trvalka, která dosahuje výšky jen 20–30 cm. Listy jsou vejčité, 2–4 cm dlouhé a při vrcholech výhonů uspořádané v přeslenech. Zelenavě červené květy v koncových hlávkách jsou obklopeny čtyřmi velkými bílými listeny. Plody jsou světle červené. Této pěkné trvalce se nejlépe daří na polostinném až stinném místě se svěží půdou obohacenou rašelinou. Ve vhodných podmínkách se kobercovitě rozrůstá a může se použít k pokrytí půdy ve vřesovišti a na rašelinných záhonech.

Svída sporná (Cornus controversa)
je východoasijský druh s listy podobnými jako má svída střídavolistá. Kvete koncem května v plochých květenstvích a má modročerné plody 6 mm široké. Svída sporná je dekorativní malý strom k solitérnímu umístění. Forma ‚Variegata‘ s atraktivními bíle lemovanými listy je ve srovnání s druhem choulostivější a má vyšší nároky na teplo.

Dřín květnatý (Cornus florida)
je 5–6 m vysoký strom nebo hustě a široce rozvětvený keř. Vejčitě eliptické listy jsou 6–14 cm dlouhé. Malé květy jsou nenápadné, nápadnější jsou čtyři bílé obvejčité listeny, které je obklopují. Tento dřín kvete velmi bohatě koncem května a na podzim na něm září šarlatově červené 1 cm velké plody eliptického tvaru. Je to velmi hodnotná kvetoucí dřevina pro svěží a kyselé půdy.

Nuttalův dřín (Cornus nuttallii)
roste v západoamerické domovině jako strom, u nás většinou jako velký keř. Má 8–12 cm dlouhé, vejčitě eliptické listy a kvete v květnu. Květy jsou v polokulovitých hlávkách, obklopených většinou šesti vejčitě podlouhlými listeny. Žlutavě bílé listeny se zbarvují při odkvétání růžově. Oranžově červené plody jsou 1 cm dlouhé. Nuttalův dřín je nejkrásnější druh rodu. V porovnání se dvěma předcházejícími druhy má větší nároky na stanoviště.

Svída obecná (Cornus sanguinea)
je evropský druh. Keř 3–5 m vysoký roste ve stáří široce a má nahoře červené větve, nápadné především v zimě. Vejčité a 4–10 cm dlouhé listy se na podzim zbarvují tmavě nebo purpurově červeně. V květnu až červnu se objevují hojné bělavé vonné květy v hustých plochých vrcholících. Kulovité fialově modré plody jsou bíle tečkované. Svída obecná je přizpůsobivý a odolný keř, vhodný do krycích a ochranných výsadeb i pro volně rostoucí nebo stříhané živé ploty.

Svída výběžkatá (Cornus stolonifera)
je asi 2 m vysoký keř, s výběžky a s široce překloněnými větvemi, které jsou na sluneční straně purpurově červené. Vejčité až eliptické listy jsou 5–10 cm dlouhé. Keř kvete v květnu a v červnu žlutavě bílými květy v plochých vrcholících a později nese bílé plody ve tvaru 7–9 mm širokých kuliček.

Dřín obecný (Cornus mas)
Casně zjara kvetoucí a bohatě plodící keř nebo malý strom.
Stanoviště: je nenáročný na klima a na půdu, mrazuvzdorný.
Potřeba pěstební plochy: 5–8 m².
Výška: až 6 m.
Doba kvetení: únor–březen.
Doba zralosti plodů: září.
Množení: výsevem nebo řízky.
Dřín obecný náleží stejně jako jiné druhy rodu Cornus do čeledi dřínovitých (Cornaceae). Tento velký keř nebo malý strom se vyskytuje v lesích a křovinách střední a jižní Evropy až v Malé Asii. Roste pomalu a má velmi tvrdé dřevo. Vejčité listy s protáhlou špičkou jsou 5–10 cm dlouhé. Zlatožluté květy v malých okolících jsou jen 3–4 mm velké a jsou samosprašné. Až 2 cm dlouhé jasně červené oválné plody s velkou peckou mají jedlou dužninu. Dozrávají od září.
Dřín obecný je vápnomilný, dobře vzdoruje suchu i mrazu, snáší stín a může se vysadit i ve vyšších polohách. Zpravidla se množí výsevem, ale semena klíčí až po 2 letech. Vybrané hodnotné typy se množí zelenými řízky, které dobře zakoření pod vodní mlhou. Škodliví činitelé se u dřínu prakticky nevyskytují.

Pěstování
Mezi vysazovanými rostlinami se doporučuje vzájemná vzdálenost 3–4 m. Dřín snáší dobře řez. Rostliny v živém plotu mohou být tedy od sebe vzdálené jen 0,8 m, přesto však dobře kvetou. Pravidelný řez není nutný, stačí občasné prosvětlování. Plody postupně dozrávají od září a nemusí se trhat, mohou se snadno sbírat. Po sklizni se jeden týden skladují, aby dozrály a ztratily trpce svíravou chuť. Teprve pak jsou plody příjemně sladkokyselé. Z dospělého stromu lze sklidit 10 kg plodů a na příznivém stanovišti i mnohem více. V Čechách a na Slovensku se pěstují odrůdy ‚Titus‘ a ‚Děvín‘. Obě jsou odolné, ‚Titus‘ má tmavěji červené plody. Plná plodnost následuje v pátém roce po výsadbě.
Použití plodů
Plody obsahují velmi mnoho vitaminu C. Nelze je přímo jíst, ale připravují se z nich kvalitní kompoty, želé, marmelády a ovocné šťávy s příjemně kyselou chutí.
