chudina

Chudina - květinka, která rozhodně není chudá

(Draba)

Rod chudina (Draba) zahrnuje skupinu rostlin patřících do čeledi brukvovité (Brassicaceae). Jsou to převážně nízké trvalky s polštářovitým růstem, které se často vyskytují v horských a arktických oblastech. V rodě Draba je popsáno mnoho druhů (asi 360), ačkoliv přesné číslo se může lišit v závislosti na taxonomických revizích.

Vzhledově se rostliny rodu chudina mohou mezi druhy lišit, ale zde uvádíme obecné charakteristiky:

Listy: Obvykle mají drobné, úzké listy, které jsou uspořádány v přízemní růžici a tvoří jakýsi polštář. Listy mohou být chlupaté nebo hladké a jsou přizpůsobeny pro uchování vody.
Květy: Květy jsou malé a mají často bílou, žlutou nebo růžovou barvu. Květy jsou uspořádány v květenstvích, obvykle klasech nebo latách.
Plody: Po odkvětu se vytvářejí plody ve formě šešulí, které obsahují semena.

Chudiny jsou typicky alpínské nebo arktické rostliny a mnohé druhy jsou uzpůsobeny pro růst v extrémních podmínkách. Přirozeně se vyskytují na skalnatých svazích, horských loukách, půdách s nízkým obsahem živin a dalších náročných stanovištích. Jsou běžné v severních částech Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Chudina zední

Chudina zední (Draba muralis) je druh rostliny z rodu chudina (Draba) a patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae). Je to nízká trvalka, která se často vyskytuje ve skalnatých a suťovitých oblastech, proto je vhodná i do skalek a zvláště do suchých zídek.

Jak chudina zední vypadá

Chudina zední má polštářovitý růst a vytváří husté, nízké trsy.
Listy jsou drobné, úzké, obvykle střídavě uspořádané a často pokryté jemnými chloupky. Listy mohou být zelené nebo šedozelené barvy.
Květy jsou malé a mají často bílou, řidčeji růžovou barvu. Květy jsou uspořádány v květenstvích, která vytvářejí vrcholové shluky na stoncích.

Jak chudinu zední pěstovat

Tato rostlina preferuje slunné až polostinné stanoviště. Nejvíce se jí daří na skalnatých svazích, v písčitých půdách nebo mezi kamínky. Chudina zední upřednostňuje dobře propustnou půdu s nízkým obsahem živin. Půda by měla být mírně kyselá až neutrální.

Rostlina je poměrně odolná vůči sušším podmínkám, proto nepotřebuje častou zálivku. Mějte však na paměti, že i přesto by neměla půda vyschnout příliš.

Chudinu zední lze množit semeny nebo dělením trsů. Semena můžete vysévat na jaře do dobře propustného substrátu. Dělení trsů je možné také na jaře, anebo potom na podzim. Tato rostlina nepotřebuje silné hnojení. Příliš bohatá půda by mohla vést k přílišnému růstu nebo snížení kompaktního habitu. Občasné hnojení Hnojíkem je zcela dostačující.

V oblastech s tuhými zimami je dobré chránit rostlinu před nadměrným mrazem a vlhkostí, například zakrytím suchým bukovým listím nebo chvojím. Na zídce můžete chudinu zakrýt bílou netkanou textilií.

Chudina zední je rostlina přizpůsobená růstu v náročných podmínkách, což z ní dělá skvělou volbu pro skalky, suché zídky nebo kolem schodů, které máte v zahradě, abyste vyrovnali terén. Při pěstování si dejte pozor na místní podmínky a postupujte podle potřeb této rostliny.

Chudina hajní

Chudina hajní (Draba nemorosa) je dalším druhem rostliny z rodu chudina (Draba) a patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae). Je to trvalka, která se často vyskytuje v lesních oblastech a horských svazích, proto je vhodná i pro pěstování na skalkách.

Jak vypadá chudina hajní

Chudina hajní má polštářovitý růst, vytváří nízké trsy a má kompaktní habitus.
Listy jsou malé, střídavě uspořádané a mají eliptický nebo obkopinatý tvar. Listy mohou být pokryté jemnými chloupky.
Květy jsou drobné a mají bílou nebo žlutou barvu. Květy se sbíhají do květenství, která vytvářejí shluky na koncích stonků.
Plodem je šešule, která obsahuje vejčitá semena. Rostlina se rozmnožuje pouze vysemeněním zralých semen – v přírodě i v zahradě.

Jak tuto rostlinku pěstovat

Tato rostlina preferuje slunná stanoviště. V přírodě často roste na náspech, okrajích lesů a cest. Chudina hajní se obvykle vyskytuje v půdách chudých na humus, které jsou dobře odvodněné. Půda by měla být lehce vlhká, ale nezadržovat vodu. Rostlina preferuje mírně vlhkou půdu, ale snáší dobře přísušky.

Chudinu hajní můžete rozmnožovat semeny, která můžete vysévat na jaře nebo na podzim. Semena by měla být vysévána do dobře připravené půdy. Pokud kupujete mladé rostliny, dejte pozor na to, aby byly vhodně přizpůsobené stanovišti. Při výsadbě do zahrady je důležité vhodně vybrat místo s odpovídajícími světelnými podmínkami.

Chudina hajní není obvykle náročná na zimní ochranu. Pokud však máte zahradu v oblasti s tuhými zimami, měli byste ji přikrýt listím nebo chvojím.

Chudina vždyzelená

Chudina vždyzelená (Draba aizoides) je dalším druhem rostliny z rodu chudina (Draba) a čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Jde o zajímavou a krásnou skalničku, která má specifický vzhled.

Jak tato skalnička vypadá

Chudina vždyzelená je nízká trvalka, která tvoří polštářovité trsy.
Listy jsou tuhé, masité a mají modrozelenou barvu. Jsou podobné listům některých sukulentů.
Květy jsou malé a mají často žlutou barvu. Květy jsou uspořádány v hustých květenstvích na koncích stonků.

Tento druh má svůj název „vždyzelená“ díky listům, které zůstávají zelené po celý rok, i když se nachází v oblastech s tuhými zimami.

Pěstování: Chudina vždyzelená je vhodná pro pěstování ve skalkách nebo na slunných až polostinných stanovištích. Měli byste však dodržovat následující rady:

Stanoviště: Tato rostlina preferuje slunné až polostinné stanoviště. Vhodná je půda dobře propustná, písčitá nebo skalnatá.
Zálivka: Chudina vždyzelená je odolná vůči suchu, ale obzvláště v období aktivního růstu jí prospěje pravidelná zálivka.
Půda: Půda by měla být dobře odvodněná a obsahovat málo živin. Vyhněte se přemokření kořenů.
Rozmnožování: Můžete ji množit semeny nebo dělením trsů na jaře nebo na podzim.
Zimní ochrana: Chudina vždyzelená je obvykle odolná vůči mrazu, ale pokud máte ve své oblasti tuhé zimy, můžete ji chránit před mrazem zakrytím suchými listy nebo speciálními ochrannými materiály.

Chudina vždyzelená je skvělou volbou pro vytváření zajímavých textur a barevných kontrastů ve skalkách, suchých zídkách a trvalkových záhonech, které jsou vystaveny přímému slunci. Její masité listy a květy mohou přinést do vaší zahrady jedinečný vizuální efekt a navíc je dobře kombinovatelná s jinými květinami.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Mašín, Emil: Skalky a skalničky, Orbis, Praha 1967.
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz