Lupina, vlčí bob (Lupinus)

Nápadně kvetoucí rostlina s bohatými klasy a ozdobnými listy

Stanoviště: slunné, propustná půda, mírně kyselá
Výška: 50–120 cm
Doba kvetení: květen–červenec
Množení: výsevem, dělením trsů

Vlčí bob (Lupinus spp.) je okrasná rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae), původem ze Severní a Jižní Ameriky. Rod zahrnuje více než 200 druhů, z nichž mnohé jsou oblíbené zahradní trvalky nebo letničky s bohatým květenstvím na pevných stvolech.

Rostlina vytváří přízemní růžici dlaňovitě složených listů s matným povrchem a zpeřenou strukturou. Květy se objevují v dlouhých hustých klasech a mají širokou barevnou škálu – bílá, žlutá, růžová, fialová, modrá i vícebarevná. Při pravidelném odstraňování odkvetlých stvolů může vlčí bob kvést opakovaně.

Vlčí bob se hodí do smíšených trvalkových záhonů, k plotům nebo jako solitér. Vyžaduje slunné místo a půdu bohatou na živiny, ale ne vápenitou – vápno způsobuje žloutnutí listů. Na těžkých půdách se doporučuje drenáž. Rostlina dobře snáší chlad, je mrazuvzdorná a snadno se množí výsevem nebo dělením trsů na jaře.

Kromě okrasných druhů se některé odrůdy pěstují i jako zelené hnojení nebo pro krmné účely. Semena některých druhů jsou jedovatá bez předchozí úpravy – je třeba pěstovat pouze šlechtěné, nízce alkaloidní formy, pokud mají být konzumovány.

Pěstování lupiny

Lupiny vyžadují slunné stanoviště a propustnou, mírně kyselou půdu bohatou na živiny. Nevhodné jsou vápenité půdy, které způsobují žloutnutí listů. Na těžkých půdách je nutná drenáž, jinak hrozí zahnívání kořenů.

Rostliny se vysévají přímo na záhon na jaře, semena klíčí během 2–3 týdnů. Vzdálenost rostlin by měla být asi 30–40 cm. Lupiny dobře snášejí chlad a jsou mrazuvzdorné. Pro bohatší kvetení je vhodné rostliny přihnojovat kompostem nebo přírodními hnojivy, například Hnojíkem, který dodává živiny dlouhodobě a podporuje zdravý růst.

Výhodou lupin je schopnost vázat dusík pomocí hlízkových bakterií na kořenech. Díky tomu zlepšují kvalitu půdy a hodí se do střídání plodin i jako zelené hnojení.

Druhy a odrůdy lupin

Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)

Nejčastěji pěstovaný druh v zahradách. Dorůstá výšky kolem 100 cm a je známá svými bohatými barevnými kultivary, které vytvářejí nápadné záhony. Šlechtěné odrůdy se vyznačují intenzivními odstíny modré, fialové, červené nebo dvoubarevné kombinace.

Lupina žlutá (Lupinus luteus)

Kromě okrasného využití je významná i jako krmná rostlina a zelené hnojení. Dosahuje výšky kolem 80 cm a její žluté květy příjemně voní. V zemědělství se uplatňuje zejména pro schopnost vázat dusík a obohacovat půdu.

Lupina bílá (Lupinus albus)

Druh využívaný v zemědělství. Semena obsahují vysoký podíl bílkovin a po odstranění hořkých alkaloidů se používají jako krmivo i potravina. Rostlina dorůstá do 120 cm a kvete bíle.

Lupina úzkolistá (Lupinus angustifolius)

Významná hospodářská plodina. Odrůdy s nízkým obsahem alkaloidů (tzv. sladké lupiny) se pěstují pro semena určená k výrobě krmných směsí a potravin. Kvete modře a je nenáročná na podmínky.

Využití v zahradní architektuře

Vlčí bob se hodí do smíšených trvalkových záhonů, k plotům nebo jako výrazná solitéra. Díky pestré škále barev vytváří efektní kombinace například s kopretinami, máky, okrasnými trávami nebo šalvějí. Nižší odrůdy se dají vysazovat i do menších zahrad a venkovských zahrádek.

Při pravidelném odstraňování odkvetlých květenství mohou lupiny nasadit na nové květy a prodloužit tak dobu kvetení.

Význam a zajímavosti

Některé druhy lupin se pěstují jako krmná plodina pro hospodářská zvířata.
Semena obsahují alkaloidy, které mohou být jedovaté – moderní odrůdy „sladkých lupin“ mají snížený obsah těchto látek a jsou využívány v potravinářství.
V Kanadě a Austrálii se lupinová mouka přidává do pečiva jako zdroj bílkovin.
Lupiny jsou také významnou medonosnou rostlinou, lákají včely a čmeláky.

Hnojení venkovních rostlin

Venkovní rostliny můžete hnojit buď posypem Hnojíku kolem stonku nebo postřikem z jeho výluhu. Při posypu jemně rozprostřete Hnojík kolem rostlin nebo po celém záhonu, tak aby vrstva byla tenká a hnojivo se rovnoměrně rozkládalo. Vyhýbejte se vytváření hromádek, protože v případě delšího ponechání hnojiva ve vlhkém prostředí může začít plísnit. Tento jev rostlinám škodit nemusí, ale může být problém pro alergiky a esteticky to není příjemné. Osobně dávám přednost postřiku pro všechny venkovní plochy. Postřik připravujte v koncentraci jedné čajové lžičky Hnojíku na 1 litr vody, pokud jsou rostliny zdravé a nepotřebují léčbu nemocí nebo nejsou napadené škůdci.

Jak často hnojit Hnojíkem

Okrasné rostliny je během vegetativního růstu dostatečné hnojit 1-2x měsíčně. Spotřeba hnojiva je minimální, ale výsledky jsou výborné.