Slepičince jako hnojivo: jak je použít a co s nimi nehnojit

Rychlá odpověďSlepičince jsou ze statkových hnojiv nejbohatší na dusík a fosfor, ale čerstvé pálí kořeny a šíří zárodky chorob. Používají se buď kompostované aspoň půl roku, nebo jako zkvašený výluh ředěný asi 1 : 10. Hodí se k zelenině náročné na živiny (zelí, kapusta, pór, celer, rajčata, dýně), ke česneku a cibuli před výsadbou, k ovocným stromům a na trávník. Nepatří k borůvkám, rododendronům a vřesům, k semenáčkům, bylinkám a luštěninám a nikdy čerstvé k zelenině před sklizní.

Slepičince, tedy slepičí trus bez podestýlky nebo s ní, jsou koncentrovanější než hnůj od skotu či koní. Zahradnická příručka Oregonské státní univerzity uvádí pro čerstvý drůbeží trus zhruba 1,3 % dusíku, 1,0 % fosforu (P₂O₅) a 0,5 % draslíku (K₂O) při 73 % vody. Sušené a granulované slepičince z obchodu mají vody málo, a proto několikanásobně vyšší obsah živin – přesná čísla najdete na etiketě výrobce, protože se liší podle podestýlky, stáří trusu i krmení slepic.

Podle amerických poradenských služeb se polovina až tři čtvrtiny dusíku ze slepičinců uvolní už v prvním roce, zbytek postupně. Právě proto jsou tak účinné – a proto také tak snadno přehnojí.

Čerstvý drůbeží trus obsahuje hodně čpavku a solí. Poradenská služba Wisconsinské univerzity ho řadí k hnojivům, která při větší dávce snadno popálí rostliny, a doporučuje čerstvý trus zapravit do půdy nejpozději do 12 hodin, jinak dusík uniká do vzduchu. Pensylvánská státní univerzita radí trus pro domácí zahradu vždy nejdřív zkompostovat – vysoký obsah dusíku spálí hlavně semenáčky a mladé sazenice.

Druhý důvod je hygiena. Čerstvý trus může obsahovat salmonely a další zárodky chorob. Americká pravidla pro ekologické pěstování proto vyžadují mezi aplikací čerstvého hnoje a sklizní 120 dní u plodin, jejichž jedlá část se dotýká půdy (salát, jahody, mrkev), a 90 dní u ostatních. Zeleninu hnojenou trusem před jídlem vždy důkladně omyjte.

Nejbezpečnější cesta je kompost. Slepičince smíchejte s uhlíkatým materiálem – slámou, listím, pilinami nebo posekanou trávou – zhruba v poměru 1 díl trusu na 2–3 díly materiálu. Hromadu udržujte vlhkou jako vyždímaná houba a jednou za několik týdnů přeházejte, aby se dostal vzduch ke všem vrstvám. Dobře založená hromada se zahřeje na 55–65 °C, což zničí většinu zárodků chorob i semena plevelů.

• Doba: nejméně 6 měsíců, spolehlivě rok. Studený kompost bez zahřátí nechte raději celý rok.
• Hotovo je, když je kompost tmavý, drobivý a voní po lesní zemi. Čpavkový zápach znamená, že rozklad ještě neskončil – washingtonská poradenská služba upozorňuje, že i kupovaný „kompostovaný drůbeží hnůj“ bývá často nedokončený a pálí stejně jako čerstvý.
• Dávka: vyzrálý kompost ze slepičinců rozhoďte na jaře v tenké vrstvě 1–2 cm a zapravte do horní vrstvy půdy; víc než u obyčejného kompostu nedávejte.

Rychlejší než kompost je tekuté hnojivo. Do kbelíku nebo sudu s vodou dejte hrst až kilogram trusu na 10 litrů, přikryjte síťkou a nechte 14–20 dní kvasit, občas zamíchejte. Hotový výluh řeďte před zálivkou zhruba 1 : 10 – u vzrostlých plodin může být silnější, u mladých rostlin slabší. Zalévejte k půdě, ne na listy, nejvýš jednou za dva až tři týdny a jen od jara do poloviny léta; později by rostliny nestihly vyzrát před zimou.

Počítejte s pronikavým zápachem – sud postavte dál od oken a od souseda. Kdo zápach nechce, sáhne po hnojivu, které se ředí rovnou v konvi.

• Zelenina náročná na živiny: zelí, kapusta, květák, pór, celer, rajčata, papriky, dýně, cukety, kukuřice. Kompost na podzim nebo na jaře před výsadbou, výluh během růstu.
• Česnek a cibule: jen kompostované před výsadbou nebo slabý výluh na jaře, když začnou obrůstat – podrobně v článku hnojení česneku slepičincem.
• Ovocné stromy a keře: kompost po obvodu koruny na podzim nebo brzy na jaře, ne ke kmeni. Výjimkou jsou borůvky a další kyselomilné druhy (viz níže).
• Trávník: sušené granule rozhozené na jaře a zalité; čerstvý trus trávník spálí do hnědých skvrn.
• Růže a letničky: výluh 1 : 10 na začátku sezóny, u sazenic až po zakořenění.

• Kyselomilné rostliny: borůvky, brusinky, rododendrony, azalky, vřesy, kamélie a modře kvetoucí hortenzie. Slepičince mají neutrální až zásaditou reakci a obsahují vápník, který zvedá pH půdy – přesně to, co tyto rostliny nesnášejí. Víc v článku kyselomilné rostliny.
• Semenáčky a čerstvě vysazené sazenice: koncentrovaný dusík jim popálí kořeny. Hnojte až po zakořenění a jen slabým výluhem.
• Kořenová zelenina čerstvým trusem: mrkev, petržel a pastinák se v čerstvě hnojené půdě větví a praskají. Dávejte je na záhon až druhým rokem po hnojení.
• Bylinky a luštěniny: hrách, fazole a většina bylinek nadbytek dusíku nepotřebují – rostou do listů na úkor chuti a plodů.
• Listová zelenina a jahody před sklizní: kvůli hygieně žádný čerstvý trus; mezi hnojením a sklizní nechte aspoň tři až čtyři měsíce.
• Pokojové rostliny: výluh v bytě zapáchá a v malém květináči snadno přehnojí.

Kdo má vlastní slepice, má hnojivo zadarmo – a s ním i práci s kompostem, zápach a nejistotu, kolik živin vlastně dává. Organický Hnojík má deklarované složení NPK 3-4-2,5, je bez zápachu, nepálí kořeny a nemá ochrannou lhůtu, takže se dá použít i na zeleninu těsně před sklizní. Dávkuje se lžičkou: 1 čajová lžička (5 ml) na 1 litr vody, 4 hodiny louhovat, nebo slabý posyp k rostlinám.

Obě cesty se dají kombinovat: kompost ze slepičinců jako podzimní základ záhonu a hnojivo se stálým složením během sezóny tam, kde potřebujete přesnou dávku.

1. Oregon State University Extension: Fertilizing Your Garden (EC 1503) – obsah živin ve statkových hnojivech.
2. University of Wisconsin–Madison Extension: Using Manure in the Home Garden – čpavek, pálení, zapravení do 12 hodin.
3. Penn State Extension: Wise Use of Manure in Home Vegetable Gardens – kompostování před použitím.
4. Washington State University Extension: Fertilizing with Manure and Other Organic Amendments – nedokončený kompost a čpavkový zápach.
5. University of Maryland Extension: Soil Fertility and Cover Crops – dostupnost dusíku v prvním roce.
6. USDA National Organic Program, § 205.203 – lhůty 90 a 120 dní mezi čerstvým hnojem a sklizní.
7. ČESKÉSTAVBY.cz: Jak si vyrobit účinné hnojivo ze slepičinců – postup kvašení 14–20 dní.

Tip: Přehled všech hnojiv z domácnosti najdete v článku domácí hnojiva; co dodá hnojivo z droždí a hnojivo z banánových slupek, rozebíráme zvlášť.