Pikýrování sazenic: kdy, jak a do jaké hloubky

Pikýrování (přepichování) znamená přesadit hustě vzešlé semenáčky z výsevní misky do samostatných buněk, květináčků nebo do misky s větším rozestupem. Nejvhodnější chvíle nastává, když nad děložními lístky vyroste první pravý list, obvykle 3–6 týdnů po výsevu. Semenáček se při tom sází zhruba po děložní lístky. Rajčata a košťáloviny snesou i hlubší výsadbu, hlávkový salát, čekanka a celer se naopak nesmí zasypat přes srdíčko.

Semena se do misek sejí hustěji, než rostliny později potřebují. Část nevyklíčí a na malé ploše se snáz udrží teplo a vlhko. Jakmile ale semenáčky povyrostou, začnou si navzájem brát světlo, vytahují se do výšky a jejich kořínky se proplétají. Pikýrováním dostane každá rostlinka vlastní prostor.

• Silnější kořeny. Při přesazení se kořínky trochu naruší a rostlina na to odpoví tvorbou nových, větvených kořenů. Sazenice pak tvoří hustý kořenový bal.
• Zavalité sazenice. Rostliny s rozestupem mají dost světla a nevytahují se.
• Výběr nejlepších. Pikýrují se jen zdravé a silné semenáčky, slabé a deformované zůstanou v misce.
• Lepší ujímání. Sazenice z vlastního květináčku se při výsadbě na záhon přesazují s celým balem a skoro nezastaví růst.

Pikýrování se liší od jednocení. Při jednocení přebytečné rostlinky vytrháte a vyhodíte (typicky u mrkve nebo ředkviček na záhonu), při pikýrování je přesadíte a pěstujete dál.

Rozhoduje vývoj rostlinky, ne počet dní od výsevu. Pikýrujte, když jsou děložní lístky plně rozvinuté a mezi nimi se objevuje první pravý list. Mladší semenáčky se špatně uchopují a snadno se zlomí, u starších jsou kořeny už propletené a víc se poškodí.

Tykvovité rostliny (okurky, cukety, dýně, melouny) mají citlivé kořeny a po přesazení dlouho stojí. Proto se nepikýrují a na záhon se sázejí s celým balem. Stejně se dá postupovat u kukuřice a fazolí, pokud je předpěstováváte.

1. Připravte nádoby a substrát. Sadbovače, multiplata nebo květináčky naplňte vlhkým substrátem, lehce ho přitlačte a pikýrovacím kolíkem nebo tužkou udělejte důlek dost hluboký pro celý kořen.
2. Zalijte misku se semenáčky. Asi půl hodiny před pikýrováním je zalijte konví s jemnou růžicí. Zemina pak drží na kořáncích a rostlinky jdou z misky ven snáz.
3. Vyzvedněte semenáček. Pikýrovacím kolíkem, vidličkou nebo lžičkou podeberte kořeny i s trochou zeminy a rostlinku opatrně vytáhněte. Za stonek netahejte.
4. Držte za děložní lístek. Stonek je u semenáčku nejcitlivější, stačí ho zmáčknout a rostlina uhyne. Utržený děložní lístek jí neublíží.
5. Upravte kořeny. Polámané kořínky odstraňte, příliš dlouhý hlavní kořen zaštípněte zhruba o třetinu. Rostlina pak víc větví kořeny.
6. Zasaďte. Kořen spusťte do důlku svisle, nesmí se ohnout nahoru. Hloubku zvolte podle druhu (viz další kapitola).
7. Přitlačte zeminu ze strany. Kolíkem nebo prsty přimáčkněte substrát ke kořenům z boku, ne shora. Ušlapaný povrch zhoršuje přístup vzduchu ke kořenům.
8. Zalijte. Jemně, aby se substrát slehl ke kořenům a rostlinky nepopadaly.

Pikýrujte ve stínu nebo v místnosti, rychle a po menších dávkách. Vyzvednuté semenáčky nenechávejte ležet, jemné kořínky na vzduchu oschnou během pár minut.

Základní pravidlo zní: semenáček zasaďte po děložní lístky, tedy o něco hlouběji, než rostl v misce. Stejná pravidla platí i později při výsadbě sazenic na záhon.

Vytáhlé sazenice rajčat, které na okně „utekly“ za světlem, zachrání právě hluboké pikýrování. Zasaďte je tak, aby nad zemí zůstala jen horní třetina s listy.

Pro pikýrování se hodí substrát o něco výživnější než výsevní. Semenáček v něm stráví několik týdnů a z výsevního substrátu by brzy vyčerpal živiny. Kupovaný substrát pro předpěstování sadby stačí. Kdo si ho chce namíchat sám, může vyzkoušet osvědčený poměr:

• 1 díl rašelinového substrátu,
• 1 díl písku,
• 1 díl zralého prosátého kompostu,
• 2 díly dobré prosáté zahradní zeminy.

Čím jemnější a čistší směs, tím lépe semenáčky rostou. Zahradní zemina a kompost mohou obsahovat semena plevelů a zárodky chorob, menší množství proto před použitím prohřejte v troubě nebo propařte. Zralý kompost můžete nahradit malou dávkou organického hnojiva, které uvolňuje živiny pozvolna a nepálí kořínky.

Nádoby. Pro většinu zeleniny stačí buňky sadbovače nebo květináčky o průměru 5–7 cm. Rajčata, papriky a lilky, které na okně zůstanou déle, ocení květináč 8–10 cm, nebo je později přesaďte ještě jednou. Pikýrovat se dá i do větší misky s rozestupem 4–5 cm, při výsadbě se pak sazenice vyříznou s kostkou zeminy. Použité nádoby před sezónou umyjte horkou vodou.

Padání klíčních rostlin. Houbová choroba, při které semenáčky u země zčernají, zaškrtí se a padají, se šíří hlavně v přemokřeném, studeném a nevětraném prostředí. Prevencí je čistý substrát, řidší výsev, včasné pikýrování, zálivka jen podle potřeby a pravidelné větrání.

• První 2–3 dny bez přímého slunce. Rostlinky se zakořeňují a na prudkém slunci by vadly. Pak je vraťte na nejsvětlejší místo.
• Mírná teplota. Po pikýrování nemají být v horku, jinak se vytahují. Teploty pro jednotlivé fáze předpěstování shrnuje článek sazenice.
• Zálivka podle potřeby. Substrát má být vlhký, ne mokrý. Zalévejte vodou o teplotě místnosti.
• Otužování. Asi 2 týdny před výsadbou dávejte sazenice ven, nejdřív na hodinu do stínu a závětří, pak postupně déle.

Kdy ven. Na záhon se sazenice přesazují obvykle ve výšce 10–15 cm. Mrazuvzdornější košťáloviny a salát v dubnu, teplomilná rajčata, papriky, okurky a cukety až po ledových mužích, kdy pominou mrazíky (viz jarní mrazíky). Sazenice, která na záhoně prochladne, se na čas zastaví v růstu a je pak snadnou kořistí slimáků. Kde hrozí pozdní mrazy, je lepší s výsadbou týden počkat. Podle čeho poznat vhodnou chvíli z přírody, popisuje fenologický kalendář.

Pikýrování venku. Stejně se postupuje i na výsevném záhonku. Například dvouletky a trvalky (pomněnky, náprstník, topolovka) se v červnu vysejí do řádků, po vzejití se pikýrují s větším rozestupem a na podzim se vysadí na místo.

• Pozdní pikýrování. Semenáčky přerostlé v hustém výsevu mají propletené kořeny a jsou vytáhlé. Při rozdělování se víc poškodí.
• Tahání za stonek. Zmáčknutý stonek se nezahojí. Držte vždy za děložní lístek.
• Ohnutý kořen. Kořen vtlačený do mělkého důlku se ohne vzhůru a rostlina dlouho stojí.
• Zasypané srdíčko u salátu, čekanky a celeru.
• Přemokření. Po pikýrování stačí jedna vydatná zálivka, pak zalévejte až podle vlhkosti substrátu.
• Pikýrování okurek a dýní. Tyto druhy přesazování snášejí špatně, vysévejte je rovnou do květináčků.