Půdopokryvné růže: odrůdy, výsadba na svah a řez

Půdopokryvné růže jsou nejméně náročná skupina růží. Rostou do šířky víc než do výšky, kvetou od začátku léta většinou až do podzimu a nepotřebují pečlivý řez jako čajohybridy. Proto se hodí tam, kde by se jiné růže špatně ošetřovaly: na svahy, velké plochy, podél cest a parkovišť nebo přes okraj zídky. Obecné zásady pěstování růží najdete v článku Pěstování růží.

V českých textech se jim říká také poléhavé nebo pokryvné růže. Mají tenké, ohebné výhony, které se rozkládají po zemi nebo obloukovitě převisají. Podle odrůdy dorůstají od 15 do 70 cm a do šířky obvykle víc, takže se při správném sponu za dvě až tři sezóny zapojí v souvislý porost.

Oproti záhonovým růžím mají několik praktických výhod:

• Většina odrůd kvete opakovaně, často v hroznech drobných až středních květů.
• Bývají odolnější k listovým chorobám a mrazu.
• Řez se omezuje na odstranění suchých a slabých výhonů.
• Hustý porost zastíní půdu a omezí růst plevele.

I tak jde o růže: potřebují slunce, propustnou humózní půdu a vzdušné místo. Ve stínu kvetou slabě a trpí padlím.

Všechny odrůdy v tabulce chtějí plné slunce a sázejí se do skupin. Liší se především výškou, podle které volíte, zda má porost vytvořit nízký koberec, nebo vyšší vlnitou plochu.

Spon je vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě. Výška platí pro vzrostlou rostlinu, šířka bývá u poléhavých růží větší než výška.

Nejnižší odrůdy do 30 cm se hodí na okraje záhonů, ke schodům a do velkých nádob, odkud mohou výhony převisat. Odrůdy kolem 40–50 cm, například ‚The Fairy‘ s drobnými růžovými květy, jsou univerzální na svahy i plochy. Nejvyšší ‚Scarlet‘ vytvoří už spíš nízký kvetoucí keřík.

• Svahy a náspy. Kořeny zpevňují půdu, porost ji chrání před smyvem a odpadá sekání trávy na nepohodlném místě. Na prudkém svahu sázejte do malých teras nebo do jamek s miskou na spodní straně, aby voda při zálivce nestekla. Další možnosti, jak svah osázet, popisuje článek Zazeleňování svahů.
• Velké plochy u domu, podél příjezdové cesty nebo plotu, kde chcete barvu bez každoroční výsadby letniček.
• Koruny zídek a vyvýšených záhonů, ze kterých výhony převisají dolů.
• Okraje záhonů a cest jako nízké kvetoucí lemování.
• Velké nádoby a truhlíky, hlavně nejnižší odrůdy. V nádobě potřebují pravidelnou zálivku a na zimu chráněné místo.

Nehodí se do míst, kde se chodí nebo kde si hrají děti: výhony jsou ostnaté a porost se po zapojení špatně odplevelí.

U půdopokryvných růží rozhoduje příprava víc než u jiných skupin. Jakmile se porost zapojí, plevel se z něj mezi ostnatými výhony vytahuje velmi špatně.

1. Odstraňte vytrvalé plevele i s kořeny, hlavně pýr, svlačec, bršlici a pcháč. Raději počkejte ještě jednu sezónu a plochu nechte vyklíčit a znovu odplevelte, než abyste sázeli do zaplevelené půdy.
2. Prokypřete půdu do hloubky rýče a zapravte do ní kompost nebo uleželý hnůj. Těžkou půdu odlehčete pískem, na svahu ji jen prokypřete, nepřekopávejte celou plochu najednou.
3. Zkontrolujte, zda tam dřív nerostly růže. Po růžích je půda unavená. Na menší ploše vyměňte zeminu do hloubky 50 cm, na velkou plochu raději vyberte jiné místo.
4. Po výsadbě namulčujte mezery mezi rostlinami kůrou, štěpkou nebo kompostem. Mulč drží vlhkost a brzdí plevel, dokud se porost nezapojí. Jak silnou vrstvu dát, popisuje článek o mulčování.

Sázejte od března do května nebo od října do zámrzu, kontejnerové růže i v létě. Při sponu 30–35 cm vychází zhruba 8–10 rostlin na m². Na větší ploše je sázejte do trojúhelníku (každá řada posunutá o půl sponu), porost se tak zapojí rychleji a rovnoměrněji.

• Prostokořenné růže zkraťte na 10–15 cm, seřízněte konce kořenů a na několik hodin je namočte do vody.
• Jamka má být tak velká, aby se kořeny vešly bez ohýbání.
• Místo očkování (zesílené místo nad kořeny) dejte asi 2 cm pod povrch. Pokud je růže na vlastních kořenech, sázejte ji do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči.
• Zeminu přitlačte, vydatně zalijte a růži přihrňte zeminou. Kopeček odhrňte, až vyraší, nejdříve za 4 týdny.

Na svahu sázejte rostliny kolmo k povrchu terénu a nad každou udělejte malou zálivkovou misku.

Zálivka. První rok zalévejte pravidelně, než rostliny zakoření. Později stačí zalít za delšího sucha, a to vydatně (kolem 30 litrů na m²) a ráno nebo večer k zemi, ne na listy.

Hnojení. Na jaře, když růže raší, a podruhé po prvním kvetení. Po 1. srpnu už dusíkem nehnojte, výhony musí do zimy vyzrát. Plochu se hodí přihnojit organickým hnojivem rozhozeným mezi rostliny a mělce zapraveným do mulče.

Řez. Půdopokryvné růže stačí na jaře projít a odstranit suché, slabé a zmrzlé výhony a výhony, které přerůstají na cestu. Odkvetlé květy není nutné odstřihávat, většina odrůd kvete dál i bez toho. Když porost po několika letech zestárne a uprostřed kvete slabě, zkraťte ho na jaře před rašením silněji. Obrazí z báze a znovu se zahustí.

Výhony z podnože. U očkovaných růží mohou vyrůstat ze země výhony podnože s menšími, světlejšími listy. Odstraňte je u kořenů, jinak růst odrůdy přerostou.

Zima. Poléhavé růže jsou otužilé. V prvním roce a v drsnějších polohách přihrňte koncem podzimu patu rostlin zeminou nebo kompostem do výšky 10–15 cm, při holomrazech porost přikryjte chvojím. Fólie se nehodí, pod ní se vzduch přes den přehřívá.

Zakrslé (miniaturní, trpasličí) růže nejsou poléhavé, rostou vzpřímeně, ale jsou tak malé, že dobře doplní okraj plochy, skalku nebo nádobu. Hodí se tam, kde by i nejnižší poléhavá růže byla příliš rozložitá.

Spon 20–25 cm odpovídá zhruba 16–25 rostlinám na m². Zakrslé růže se neřežou, jen se z nich odstraňují suché a slabé výhony.

Zakrslé růže mají mělčí kořeny, proto víc trpí suchem a v nádobách potřebují zalévat i několikrát týdně. Na skalce je dejte do míst, kde se půda tolik nepřehřívá, a namulčujte je. Kombinaci s dalšími nízkými rostlinami popisuje článek Skalničky.