Ochrana stromků proti okusu zvěří: plot, chrániče a nátěry

Mladý ovocný stromek může zajíc za jednu zimní noc ohryzat dokola a strom nad tímto místem uschne. Srnec mu zase okouše vrcholový výhon, který měl vytvořit korunu. Zahrady na okraji obce, u polí a lesa jsou ohrožené každou zimu. Ochrana přitom není složitá, jen je potřeba ji nasadit dřív, než napadne sníh.

• Období: nejvíc v zimě a předjaří, hlavně když leží sníh a zvěř nemá jinou potravu. Srnčí zvěř okusuje i na jaře rašící pupeny.
• Stromky: nejohroženější jsou čerstvě vysazené a několikaleté stromky s hladkou kůrou. Zajíci a králíci nejraději ohryzávají jabloně, ale nepohrdnou ani hrušněmi, třešněmi, švestkami a okrasnými dřevinami.
• Výška: se sněhem roste i výška, kam zvěř dosáhne. Zajíc stojící na zmrzlém sněhu ohryže kůru i v místech, která jsou v létě mimo jeho dosah.

Ochranu nasaďte hned při výsadbě stromu, nejpozději na podzim před prvním sněhem.

Původce prozradí i trus. Zaječí bobky jsou kulaté, větší a jednotlivě rozházené, králičí menší a v hromádkách, srnčí jsou podlouhlé lesklé bobky ve shlucích. Poškození od hrabošů pod sněhem se ukáže až na jaře, kdy jde stromek někdy vytáhnout ze země rukou. Co s nimi dělat, popisuje článek hraboš.

• Výška aspoň 150 cm. Tam, kde v zimě napadne hodně sněhu, ještě vyšší, protože zvěř po sněhu plot přejde. Proti srnčí zvěři, která umí plot přeskočit, je potřeba plot vyšší.
• Zapuštění do země. Divocí králíci plot podhrabou. Pozinkované pletivo zapusťte do země aspoň 30 cm, nebo ho dole ohněte do tvaru písmene L směrem ven. Místo pletiva poslouží i řada dlaždic zapuštěná podél plotu.
• Hustota oka. Proti králíkům je potřeba drobnější oko u země, větším okem se protáhnou.
• Kontrola v zimě. Projděte plot po každém větším sněžení. Závěje u plotu fungují jako schod.

V neoplocené zahradě nebo v sadu chraňte každý stromek zvlášť. Chránič by měl sahat aspoň do 130 cm, při vysokém sněhu výš, a dole by měl doléhat k zemi nebo být lehce zapuštěný, aby se pod něj nedostal králík ani hraboš.

• Válec z pletiva kolem kmene, upevněný ke kůlu. Je nejtrvanlivější, ke kůře proudí vzduch a s odstupem od kmene nebrání růstu. Může zůstat i přes léto.
• Plastová spirála se snadno nasazuje a roste s kmenem. Kůra pod ní ale vlhne a usazují se pod ní škůdci, proto ji na jaře sundejte a kmen zkontrolujte.
• Síťový nebo perforovaný plastový návlek. Podobně jako spirála, s otvory pro proudění vzduchu.
• Laťky, rákos nebo smrková kůra svázané kolem kmene. Levné a funkční řešení.

Obaly ze slámy, chvojí nebo papíru jsou horší. Drží vlhkost a přezimují v nich škůdci. Pokud je použijete, na jaře je sundejte a zlikvidujte. Neprůhlednou fólii bez otvorů na kmen nedávejte vůbec, kůra pod ní zapaří.

Chránič nesmí škrtit. Jakmile kmen zesílí, povolte vázání nebo chránič vyměňte za větší (o poškození úvazky víc v článku mechanické poškození kůry stromů).

Chránič kmene před srnčí zvěří nestačí, protože srnec okusuje výhony a pupeny v koruně. Mladé stromky, kterým se teprve tvoří koruna, chraňte:

• oplocenkou z pletiva kolem celého stromku (válec nebo trojice kůlů s pletivem), dostatečně vysokou a s odstupem, aby srnec nedosáhl přes okraj;
• individuálními chrániči vrcholového výhonu (manžety, sponky, ovinutí);
• nátěrem nebo postřikem pupenů přípravkem proti okusu (viz níže).

Proti vytloukání, kdy si srnci na jaře otloukají o kmínky parůžky, pomůže pevný kůl nebo několik kolíků těsně u kmínku, případně pletivový chránič.

Kde není možné stromky oplotit nebo obalit, pomohou nátěry a postřiky kmene a pupenů, které zvěř odrazují pachem nebo chutí. Používejte jen přípravky povolené podle registru ÚKZÚZ a postupujte přesně podle etikety.

• Nanášejte je na podzim, za suchého počasí a při teplotách nad nulou, aby přípravek zaschl.
• Natírejte kmen, u nízkých tvarů i spodní větve a u ohrožených stromků i vrcholový výhon.
• Účinek časem slábne, déšť a sníh ho smývají. Obnovujte nátěr v intervalu, který uvádí výrobce.

Nátěry berte jako doplněk. Spolehlivou ochranu dává jen plot nebo pevný chránič. Bílení kmene vápenným nátěrem chrání kůru před praskáním mrazem (viz poškození stromů bez škůdců), proti okusu ale nefunguje.

• Ohryzaná kůra jen z části obvodu: roztřepené okraje rány zarovnejte ostrým nožem až na zdravou kůru a ponechte ránu zavalit. Hojí se od okrajů. Velké rány můžete na okrajích ošetřit přípravkem na rány stromů. Jak se rány na kmeni hojí, popisuje článek mechanické poškození kůry stromů.
• Kůra ohryzaná dokola: strom nad tímto místem nemá jak dopravit živiny z listů ke kořenům a obvykle odumře. Cenný strom se dá zachránit mostovým roubováním, kdy se přes ránu vsadí několik roubů spojujících zdravou kůru nad a pod ránou (postup souvisí s článkem roubování ovocných stromů). U mladého stromku je jednodušší ho seříznout pod poškozeným místem nad roubem a vypěstovat nový kmínek z výhonu, nebo stromek vyměnit.
• Okousaný vrcholový výhon: zastřihněte ho nad zdravým, ven směřujícím pupenem. Nejsilnější z nových výhonů pak vyveďte jako nový vrchol a ostatní zkraťte.
• Ochrana napříště: stromek, který byl jednou okousán, zvěř zná. Než ochranu doplníte, počítejte s tím, že se vrátí.

• Chránič příliš nízký, přes který zajíc po sněhu dosáhne.
• Mezera mezi chráničem a zemí, kudy se dostane králík nebo hraboš.
• Spirála nebo obal ponechané na kmeni celé léto.
• Drát nebo provaz, který zarůstá do kůry.
• Ochrana nasazená až po prvním okusu.
• Spoléhání jen na pachové odpuzovače v místě se silným tlakem zvěře.

Okus zvěří není jediná zimní škoda. Další příčiny poškození kůry a kmene najdete v článcích poškození stromů bez škůdců a živočišní škůdci v trávníku.