Sypavky, rzivosti a další choroby jehličí: borovice, smrky, modříny, jedle

Hnědnutí a opad jehličí u borovic, smrků a modřínů mívá na svědomí houbové choroby. Jednotlivé druhy se liší tím, které jehlice napadají, kdy se příznaky objeví a jaké plodničky na jehličí tvoří.

Lophodermium pinastri

Hostitelské dřeviny: borovice.

Příznaky: na odumřelých jehlicích drobné černé plodničky s typickými tmavými, ostře ohraničenými příčnými proužky.

Patogen: údaje o škodlivosti Lophodermium pinastri se značně liší. Často je považována za primárního saprofyta, případně slabého parazita. Plodnice se vyvíjejí na odumřelých jehlicích. Lophodermium pinastri často doprovází Lophodermium seditiosum, v opadu borovic se vyskytuje téměř pravidelně.

Možnosti záměny: sypavky (Lophodermium) (více).

Škodlivost: žádná.

Ochrana: není nutná.

T: Lophodermium seditiosum, A: Leptostroma rostrupii Minter

Hostitelské dřeviny: borovice.

Příznaky: nejprve drobné žluté skvrny, později hnědnoucí, v konečné fázi černé, lesklé, mírně vyvýšené polštářky.

Patogen: na žlutohnědých jehlicích několik člunkovitých, výrazně leskle černých plodnic velikosti přibližně jeden milimetr, ve středu s podélným otvorem. Převážně jednoletý vývojový cyklus. Infekce nastává za vlhkého počasí (mlha, déšť).

Možnosti záměny: abiotický opad jehličí se sekundárním napadením Lophodermium pinastri (příčné tenké černé čárky).

Škodlivost: ztráta přírůstků, prosvětlení koruny, slabé odumírání výhonů, predispozice pro poškození dalšími škodlivými faktory; životaschopnost je ovlivněna pouze u mladých stromů.

Ochrana: fungicidy se ošetřují pouze sazenice a mladé stromy v lesních školkách. Opatření proti přehuštění porostu, nedostatku světla a vlhkým stanovištím.

A.: Rhizosphaera kalkhoffii, A.: Tiarosporella parca, Lophodermium piceae.

Hostitelské dřeviny: borovice.

Příznaky: značná část jehličí, především starších ročníků, je zbarvena červenohnědě až žlutě. na napadených jehlicích černé, oválné, tečkovité až kulovité plodničky.

Patogen: mikromyceta mající spíše sekundární charakter. Zpravidla doprovází přirozený podzimní opad jehličí. Napadení podporuje příliš malý spon, přehuštěná koruna, vlhká stanoviště, jakož i fyziologické oslabení stromů.

Možnosti záměny: není možná (zejména pokud se vyskytují na jehlicích plodničky); případně s poškozeními způsobenými sviluškami (jehlice zůstávají viset), sypavkou smrku (více) nebo se rzivostí jehlic smrku. Jako sekundární patogen se často vyskytuje společně s jinými škodlivými činiteli.

Škodlivost: spolupůsobí při přirozeném čištění větví, zejména zastíněných, ve vnitřní části báze koruny; ztráta jehličí a zkrácení přírůstků výhonů; vizuální ovlivnění zbarvením a ztrátou jehličí.

Ochrana: nepřehuštěné porosty, prosvětlování příliš hustě vysazených stromů.

T: Lirula macrospora, A: Hypodermina hartigii

Hostitelské dřeviny: smrk.

Příznaky: dvou až tříleté jehlice nažloutlé, s protaženými vypouklými černými plodnicemi a příčnými proužky na bázi; smrk pichlavý (Picea pungens): antokyanově zbarvené jehlice.

Patogen: mikromyceta, zpravidla sekundární, doprovázející přirozené čištění větví a podzimní opad jehličí – avšak za určitých podmínek může primárně osídlovat zdravé jehlice. Napadení usnadňují příliš husté koruny nebo přehuštěné porosty, fyziologické oslabení stromů, jakož i mírné počasí následující po deštivém jaru.

Možnosti záměny: při pozorné prohlídce jehličí a přítomnosti plodnic je záměna téměř nemožná; výjimečně s dalšími druhy sypavky (více příčných proužků na jehlici) či houbami poškozujícími jehlice smrku.

Škodlivost: opad jehlic a zmenšení přírůstků; ovlivnění estetického dojmu – zbarvení jehlic.

Ochrana: nepřehuštěný porost, prosvětlení příliš hustých korun stromů.

Mycosphaerella laricina

Hostitelské dřeviny: modřín.

Příznaky: na jehlicích koncem jara a v létě široké hnědé až červenohnědé proužky, případně polovina jehlice je hnědá. Ve svazečku drobné černé lesklé tečky, většinou v malém počtu (lupa!); během léta a podzimu opad jehličí.

Patogen: mikromyceta – askomyceta, která se často vyskytuje následně po napadení modřínu mšicemi (více) (šíří se z míst sání). Pro její šíření jsou příznivé dlouhotrvající jarní a letní srážky, hustý porost (nedostatek světla, nehybný vlhký vzduch).

Možnosti záměny: s dalšími druhy sypavek na modřínu. Pozornost je nutné zaměřit na lesklé černé plodnice v červenohnědých svazečcích.

Škodlivost: vizuální ovlivnění: při silném napadení nejsou koruny modřínů na podzim „zlaté“, ale hnědé. Životaschopnost stromů je jen zřídka ovlivněna (pouze u mladých stromků).

Ochrana: není potřebná; dostatečná vzdálenost mezi stromy.

T: Mycosphaerella pini, syn.: Scirrhia pini, A: Dothistroma septospora syn.: Dothistroma pini

Hostitelské dřeviny: různé druhy borovic, obzvláště často borovice černá.

Příznaky: Na zelených jehlicích různého stáří se objevuje jeden až několik hnědých, asi jeden milimetr širokých příčných proužků, později s černými tečkami. Často (především u borovice černé) oranžové až cihlově červené zbarvení okolí proužků.

Patogen: ložiska spor nepohlavního stadia (Dothistroma) se vyvíjejí v proužcích několik měsíců před jejich projevením se. Pohlavní stadium se tvoří jen zřídka. K infekci dochází za vlhkého počasí (mlha, déšť).

Možnosti záměny: posátí hmyzem, Lecanosticta – hnědá pruhovitost jehlic borovice (více).

Škodlivost: ztráty na přírůstcích, prosvětlení koruny, slabé odumírání výhonů, dispozice k napadení dalšími škodlivými činiteli; ovlivnění životnosti pouze mladých rostlin.

Ochrana: aplikace fungicidů pouze v lesních školkách a školkách s mladými stromy; opatření proti přehuštění porostu, nedostatku světla a vlhkým stanovištím.

T: Mycosphaerella dearnessii, A: Lecanosticta acicola

Hostitelské dřeviny: různé druhy borovice.

Příznaky: jehličí z předchozího roku je zcela nebo částečně bělavé (vnější polovina), žloutne, často zkrácené s hnědočernými příčnými proužky, z nichž se uvolňuje nazelenalá masa spor (lupa!), okolo proužků se však nikdy neobjevují načervenalé odstíny.

Patogen: v Evropě bylo až dosud nalezeno pouze nepohlavní stadium (Lecanosticta acicola). Spory se tvoří během letních měsíců a za vlhkého počasí infikují nové jehlice. Šíření teplomilné houby je ve srovnání pomalejší, protože teplotního optima (30 °C ve dne, 21 °C v noci) pro infekci je dosaženo jen zřídka.

Možnosti záměny: Lophodermella sulcigena, vnější polovina jehlic je žlutá; Dothistroma – hnědnutí jehlic

Škodlivost: ztráta přírůstků, prosvětlení koruny, slabé odumírání výhonů, predisponování pro další škodlivé faktory; životnost je omezena pouze při napadení mladých rostlin.

Ochrana: registrovaný (karanténní) škůdce!

Odstranění (spálení) napadených rostlin!

Coleosporium senecionis

Hostitelské dřeviny: borovice.

Příznaky: především na víceletých, méně často na jednoletých jehlicích, žluté skvrny a kapky pryskyřice, během léta puchýřkovitá ložiska spor s oranžovým středem a bílým okrajem protržené pokožky, později opad jehlic.

Patogen: rez, ojediněle na mladších stromech, pokud se hlavní hostitel (různé druhy bylin, starček – Senecio) vyskytuje v bezprostřední blízkosti, i na stanovištích s vysokou vzdušnou vlhkostí.

Další rzi na jehlicích dvoujehlicových borovic:

C. campanulae – uredo- a teleutospory na zvoncích (Campanula)

C. tussilaginis – uredo- a teleutospory na podbělu (Tussilago)

C. inulae – uredo- a teleutospory na omanu (Inula)

C. petasitis – uredo- a teleutospory na devětsilu (Petasites)

C. melampyri – uredo- a teleutospory na černýši (Melampyrum)

Možnosti záměny: není možná.

Škodlivost: pouze u mladých stromků snížení životaschopnosti.

Ochrana: není nutná, v případě nutnosti aplikace fungicidů účinných proti rzi.

Chrysomyxa abietis

Hostitelské dřeviny: smrk.

Příznaky: od května–června na nejmladších jehlicích několik příčných, relativně ostře ohraničených žlutých proužků; během léta se z každého příčného proužku vyklenuje tmavě oranžové ložisko spor, z něhož se ale při dotyku neuvolní „prášek“ spor.

Patogen: tato rez, na rozdíl od příbuzných druhů rzi rodu Chrysomyxa, není závislá na střídání hostitelů; tzn. vývoj probíhá pouze na smrku. Přednostně se vyskytuje v nižších polohách s vysokou vzdušnou vlhkostí. Epidemické rozšíření rzi podmiňuje vlhké počasí na jaře.

Možnosti záměny: poškození mšicemi, další druhy rzi rodu Chrysomyxa.

Škodlivost: změna barvy jehlic a opad jehlic, zmenšení přírůstků; mladé rostliny mohou následkem opakujícího se napadení hynout (celková ztráta jehličí).

Ochrana: aplikace systemických fungicidů před rašením, po vyrašení kontaktních fungicidů (opakovaná aplikace).

T: Cenangium ferruginosum, syn.: Cenangium abietis, A: Sphaeropsis sapinea, syn.: Diplodia pinea

Hostitelské dřeviny: různé druhy rodu Pinus, ojediněle i další jehličnany

Příznaky: odumírání výhonů, větviček a větví borovic všech věkových kategorií za současného žloutnutí až červenohnědého zbarvení jehlic. Charakteristické je intenzivní červenohnědé zbarvení jehlic. V konečném stadiu jehlice blednou, avšak dlouho zůstávají viset na suchých větvích. Sphaeropsis sapinea tvoří malé, černé okrouhlé, 1–2 mm velké pyknidy, Cenangium ferruginosum terčovité, 2–3 mm velké, za vlhka špinavě žluté až oranžové plodničky.

Patogen: Sphaeropsis sapinea je nejvýznamnější škodlivá houba borovice černé (Pinus nigra) v panonské klimatické oblasti, následuje-li po abnormálně vysokých jarních srážkách suché teplé léto. U Cenangium ferruginosum není klimatická závislost tak jasná, avšak nejvýznamnějším predisponujícím faktorem je stres následkem sucha.

Možnosti záměny: poškození posypovými solemi: na části koruny ze strany silnice jehlice žloutnou až hnědnou. Napadení kmene: bledě zelené, později žlutohnědé zbarvení celé koruny. Další houbové choroby, poškození herbicidy.

Škodlivost: průkopník pro následné škůdce, borovice mohou během několika měsíců uhynout.

Ochrana: zajištění rovnoměrné závlahy, likvidace odumřelých výhonů a větví.

A: Sirococcus conigenus, syn.: Sirococcus strobilinus, Askochyta piniperda, Septoria parasitica

Hostitelské dřeviny: smrk, ojediněle i další druhy jehličnanů.

Příznaky: zbarvení jánských výhonů se mění na bledě zelené, lámou se a vadnoucí zůstávají viset. Následně zhnědnou a většinou během několika týdnů opadnou. Na podzim se vyvíjejí na kůře suchých výhonů černé plodničky houby; anomálie větvení.

Patogen: mikromyceta; obzvláště často na stanovištích s častými mlhami nebo vysokou vzdušnou vlhkostí, v chladných letech se srážkami během prvního rašení výhonů. Společenstva s korovnicemi smrkovými (houba přežívá ve starých hálkách).

Možnosti záměny: výhony odumřelé po napadení dalšími druhy hub, plísní šedou (více), poškození pozdními mrazy nebo herbicidy (více).

Škodlivost: odumírání mladých májových výhonů a s tím spojené zkrácení přírůstků. Trvá-li napadení několik let, dochází k anomáliím ve větvení. Následkem velmi silného napadení mohou rostliny odumírat.

Ochrana: většinou není nutná. Vzhledem k nedostatku zkušeností s ochranou stromů lze uplatnit pouze preventivní aplikace fungicidů (polovina května), když nové výhony dosáhly délky několik centimetrů. Závislost mezi onemocněním a nedostatkem živin v půdě: hořečnatá hnojiva, případně rozbor půdy.

T: Gemmamyces piceae, syn.: Cucurbitaria piceae, A: Megaloseptoria mirabilis

Hostitelské dřeviny: smrk pichlavý, smrk obecný.

Příznaky: během rašení pupeny odumírají, často jsou znetvořené. Koncem jara se pokrývají uhlově černou vrstvou. Pod lupou jsou viditelné kulovité plodničky pohlavního stadia houby.

Patogen: mikromyceta; často na stanovištích s vyšší vlhkostí vzduchu (muldy, hustý vegetační kryt, vodní toky).

Možnosti záměny: poškození vlnovníky, herbicidy nebo mrazem, larvami minujícího hmyzu v pupenech.

Škodlivost: následkem opadu pupenů se vyvíjejí náhradní pupeny, při silném napadení anomálie větvení.

Ochrana: ke snížení infekčního tlaku lze v ojedinělých případech mechanicky odstranit napadené pupeny. Vyloučení stanovišť s příliš vysokou vlhkostí vzduchu.

T.: Potebniamyces coniferatum, syn.: Phacidium coniferatum A.: Phacidiopycnis pseudotsugae, syn.: Phomopsis pseudotsugae

Hostitelské dřeviny: různé druhy jehličnanů, nejčastěji douglasky a jedle.

Příznaky: odumírání výhonů, větviček a větví, zřídka kmene.

Patogen: na kůře odumírajících větviček, větví a na kmeni několik centimetrů velké, člunkovitě protažené, mírně vkleslé, hnědé nebo červenohnědé nekrotické plochy často s drobnými puchýřkovitými plodničkami. Na kmeni se vytváří kolem léze vyvýšený val hojivého kalusu.

Možnosti záměny: s některými druhy hub způsobujícími korové nekrózy. Na jehličnanech jsou však charakteristické čočkovité útvary.

Škodlivost: parazit stresovaných stromů (nedostatek světla, sucho, mrazová a mechanická poškození) s následným odumíráním.

Ochrana: vyloučení stresových faktorů, především přehuštění porostu a sucha. V případě řezu (odvětvování) během vegetačního klidu je nutné ošetřit rány hojivým balzámem.

Bursaphelenchus xylophilus

Dřeviny: borovice, ostatní jehličnany.

Příznaky: náhlé vadnutí částí, nebo celých korun stromů. Zpočátku bledě žluté zbarvení jehlic, později rychlé zbarvení do rezava. Náhlé zmodrání běli při současné absenci hmyzu (kozlíčci aj.), který přenáší původce modré hniloby.

Škůdce: Pozor – karanténní organismus! Průsvitné háďátko o velikosti cca 0,5–0,8 mm, s korunovitým tvarem hlavy a jedním ústním bodcem. Škůdce je přenášen kozlíčky rodu Monochamus. Při teplotách 25–30° C se v kambiálním pletivu lavinovitě množí a ucpává zde cévní svazky. Spolehlivé určení je možné jen ve specializované laboratoři.

Možnosti záměny: odumírání větévek borovic, komplexní ochoření borovic, pozdní mráz (více), napadení kozlíčky (více).

Škodlivost: škodlivost se liší v závislosti na druhu napadené dřeviny a klimatických podmínkách. Napadení většinou vede k odumření stromu.

Ochrana: Pozor – karanténní opatření! Napadení je nutno hlásit na místně příslušném pracovišti Státní rostlinolékařské správy. Ochrana před nejvýznamnějšími vektory (Monochamus), poražení napadených stromů a jejich co nejrychlejší likvidace spálením na místě výskytu.

Zdroje fotografií

• Sypavky a další choroby jehličnanů: bjoerns, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Sypavka borová: Petr Kapitola from Czechia Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture, CC BY 3.0, zdroj
• Sypavka smrku: Paul E. Hennon (USDA Forest Service), CC BY-SA 3.0, zdroj
• Rzivost borovice (rez jehlicová, rez borového jehličí): USDA Forest Service – Ogden Archive from United States USDA Forest Service, CC BY 3.0, zdroj
• Cenangiové odumírání výhonů borovice: Екатерина Войнова, CC BY 4.0, zdroj
• Odumírání výhonů smrku: Gustaf Fredell, CC BY 4.0, zdroj
• Odumírání pupenů smrku: Alexandria 'Alex' Wenninger, CC BY 4.0, zdroj
• Korová rakovina konifer: (c) Aiva Noringseth, some rights reserved (CC BY), CC BY 4.0, zdroj
• Háďátko borové: USDA Forest Service – North Central Research Station , USDA Forest Service, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj