Hrušeň (Pyrus)

Opadavé, většinou malé stromy; cenná ovocná dřevina

Stanoviště: slunná místa; hluboké propustné půdy
Výška: 5–10 m
Doba kvetení: duben–květen
Množení: výsevem nebo roubováním

Rod hrušeň (Pyrus) z čeledi růžovitých (Rosaceae) má význam nejen jako dodavatel chutných plodů – hrušek, nýbrž skýtá také několik cenných okrasných dřevin pro zahradu a park nebo pro uliční výsadby. Z asi 30 druhů, rozšířených od Evropy až do východní Asie a v severní Africe, Íránu a v Himálaji, se pěstují jen nemnohé jako okrasné dřeviny. Všechny jsou opadavé stromy nebo keře, jejichž krátké větvičky jsou často zakončeny trny.

Listy jsou střídavé a většinou jednoduché, u některých druhů se na podzim výrazně zbarvují; květy jsou dvojitě pětičetné, 2–4 cm široké, bez výjimky bílé a objevují se většinou před listy ve vícekvětých okolících nebo v krátkých chocholičnatých hroznech. Plod je okrouhlá nebo hruškovitá malvice s jádry, většinou větší než 2 cm. Většině druhů hrušní se daří na slunných místech a na hlubokých, propustných půdách, snášejí však i suchá stanoviště.

Nejznámější druhy

Hrušeň Calleryova (Pyrus calleryana)

Je středně velký strom, jehož větve jsou pokryty trnitými krátkými výhony. Listy jsou široce vejčité, zašpičatělé, 4–8 cm dlouhé a leskle zelené; květy 2–2,5 cm široké. Plody jsou kulovité, 1 cm velké, hnědé a tečkované. Pochází z Číny.

Důležitější než druh je odrůda ‚Chanticleer‘, středně velký strom s úzce kuželovitou korunou. Široce oválné, kožovité, silně lesklé listy raší časně, zbarvují se na podzim nádherně červeně až leskle šarlatově, dlouho vytrvávají a opadávají teprve po silném mrazu. ‚Chanticleer‘ kvete velmi časně, bohatě a pravidelně, ale obvykle neplodí.

Odrůda se osvědčila v jižním Německu a v Holandsku jako pouliční strom, v některých územích je však citlivá na mráz.

Hrušeň hlošinolistá (Pyrus elaeagrifolia)

Je malý, trnitý strom s plstnatými mladými výhony a kopinatými až úzce eliptičnými listy, 3,5–8 cm dlouhými, jež mají po obou stranách šedě či bíle plstnaté chlupy.

Bílé květy se objevují v dubnu až květnu v plstnatě chlupatých chocholících.

Plody jsou okrouhlé až hruškovité, 2 cm velké, zelené. Domovem je v Malé Asii, hodí se pro teplá, suchá stanoviště.

Hrušeň sněžná (Pyrus nivalis)

Malý, asi 10 m vysoký strom. Větvičky nejsou trnité, mladé výhony jsou hustě běloplstnaté. Listy jsou eliptičné až opakvejčité, 5–9 cm dlouhé, v mládí běloplstnaté, dospělé svrchu tmavozelené, naspodu světle šedě až bíle plstnaté.

Bílé, 2–3,5 cm široké květy se objevují v dubnu až květnu. Domácí je v jihovýchodní Evropě. Používá se jako Pyrus elaeagrifolia.

Hrušeň vrbolistá (Pyrus salicifolia)

Je 5–8 m vysoký strom, větve i větvičky má více méně převislé. Výhony jsou tenké, krátké výhony končí trnem. Listy jsou úzce kopinaté, 3–9 cm dlouhé, v mládí na obou stranách stříbřitě šedě chlupaté, na podzim se zmlazující a téměř lysé, naspodu zůstávají však chlupaté.

Květy se rozvíjejí v dubnu až květnu. Jsou bílé, asi 2 cm široké, kalich a stopky květní bíle vlnaté.

Plody jsou hruškovité, 2–3 cm velké, zelené. Roste v jihovýchodní Evropě, Malé Asii a na Kavkaze.

Je ze všech druhů s šedými listy vysazována nejčastěji.

Více o druhu hrušeň vrbolistá (Pyrus salicifolia) najdete v samostatném článku.

Zajímá vás také hrušeň obecná (Pyrus communis)? Přečtěte si podrobný článek o jejím pěstování a odrůdách.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík

Závěrečné doporučení Dodržujte pravidlo, že méně hnojení je někdy lepší než příliš mnoho. Někteří naši zákazníci hlásili skvělé výsledky, i když během sezóny použili Hnojík pouze jednou. Je důležité nenechat se unést nadšením z bujného růstu rostlin. Typickým problémem je, že při častém hnojení například paprik každý týden dochází k nadměrnému přísunu dusíku, který rostliny investují do růstu listů a stonků na úkor květů a plodů. Výsledkem mohou být rostliny s velkými listy, ale bez plodů, což jsme již u dvou zákazníků viděli. Podobně, přílišné hnojení kořenové zeleniny, jako jsou cibule nebo mrkev, může vést k bujným naťím, ale malým hlízám, což určitě není váš cíl.