Hlaváč

Trvalky a letničky pro skalky a záhony; dobré řezané květiny.
Stanoviště: plné slunce; suché až čerstvé písčitohlinité půdy.
Výška: 20–90 cm, podle druhu.
Doba kvetení: červen až říjen, podle druhu.
Množení: dělením nebo výsevem.

Hlaváče jsou domácí v Evropě, Asii a v Africe. Ve starší literatuře je najdete v čeledi štětkovitých (Dipsacaceae) — ta ovšem podle dnešního zařazení neexistuje a rod Scabiosa patří do zimolezovitých (Caprifoliaceae), tedy do stejné čeledi jako zimolez nebo kalina. Zejména jejich dlouhotrvanlivé květy a nepatrné nároky na stanoviště a péči z nich činí oblíbené zahradní rostliny pro záhony a skalky.

Vytrvalé hlaváče se rozdělují na dvě skupiny, které se v zahradě používají úplně jinak. Hlaváč kavkazský je vysoká záhonová trvalka na řez (70–90 cm), zatímco druhá skupina jsou nízké druhy pro skalky a přírodní výsadby (20–40 cm), kterým sedí suché a propustné půdy.

Scabiosa caucasica, hlaváč kavkazský, pochází z Kavkazu a ze zahrad zmizet nehrozí — patří k nejosvědčenějším záhonovým trvalkám vůbec. Rostliny dávají přednost humózním, výživným půdám na plném slunci. Světle modré květy sedí na dlouhých, vzpřímených, drátovitých stopkách. Rozvětvený růst dává rostlinám bizarní vzhled. Výška činí podle odrůdy 70–90 cm. Přízemní listy jsou protáhlé, stonkové listy naopak peřenodílné. Když se odkvetlé části včas odstřihnou a rostlina se dostatečně hnojí, kvete tento hlaváč prakticky po celé léto. Druh se používá zejména ve výsadbách záhonových trvalek, může se však uplatnit vzhledem k charakteru planých trvalek i na volné ploše. Hlaváč kavkazský se hodí výtečně i k řezu.

S hlaváčem kavkazským lze dobře kombinovat tyto rostliny: astry (Aster amellus), lilie (Lilium bulbiferum), kniphofie (Kniphofia x hybrida), ale i různé zvonky (Campanula). Množení hlaváčů není úplně jednoduché. Nejlépe se proto dělí rostliny až na jaře, kdy začínají obrůstat. Zde uvedené odrůdy i samotný druh náleží – podle hodnocení trvalek – k velmi ceněným a vysoce zařazeným trvalkám:

• Scabiosa ochroleuca, hlaváč žlutý, má podobné stanovištní nároky jako S. caucasica. Dosahuje výšky 60–80 cm. Světle žluté květy se objevují na silně rozvětvených stopkách od června až do října.

Letničkové hlaváče mají jednu praktickou výhodu, kterou trvalky nemají: dají se přesazovat i v době kvetení, takže se s nimi zaplňují mezery, které v záhoně během léta vzniknou.

Scabiosa atropurpurea, hlaváč purpurový (černonachový), letnička s obsáhlým sortimentem, dá se dobře začlenit do trvalkových záhonů. Mezery vzniklé během léta se dají tímto druhem dobře vyplnit; lze jej bez problémů přesazovat i v době květu. Rostliny dosahují výšky až 90 cm. Dává přednost výživným, propustným půdám na plném slunci. Kdo se více zajímá o řezané květiny, měl by si pro něj založit lépe vlastní záhon. Hezké balónky květů se objevují od července do září, podle odrůdy v modrých, červených i růžových tónech, a šíří lehkou pižmovou vůni. Množí se výsevem od půli března pod sklo, po přepichání se vysazuje v květnu na vzdálenost 25 cm. Výsev přímo na místo je možný také již od dubna. Začíná pak kvést ovšem až od srpna.

Jako další jednoletá letnička se v obchodech nabízí Scabiosa stellata, hlaváč hvězdovitý. Druh má poměrně skromné květy, hodí se však jako sušené květiny. Jejich sklizeň začíná v půli srpna. Doporučuje se odrůda ‚Sternkugel‘, vysoká 30–40 cm.

U hlaváče se všechno točí okolo jedné věci: odstraňování odkvetlých květů. Původní text to zmiňuje jen mimochodem, ale je to rozdíl mezi rostlinou, která odkvete v červenci, a rostlinou, která kvete až do října.

• Odkvetlé květy odstřihávejte průběžně, ideálně každý týden. Hlaváč pak nasazuje nová poupata prakticky nepřetržitě. Když mu necháte dozrát semena, kvetení skončí.
• Plné slunce — v polostínu hlaváč vytáhne stopky, poléhá a kvete slaběji.
• Půda propustná, u hlaváče kavkazského humózní a výživná, u nízkých druhů naopak suchá a písčitohlinitá. Zimní vlhko je hlavní příčina, proč hlaváče v zahradách hynou.
• Vápnitá reakce mu prospívá — na kyselé půdě strádá, takže tam mu pomůže spíš přídavek drceného vápence než hnojivo.
• Trs dělte až na jaře, když začíná obrůstat. Podzimní dělení hlaváč snáší špatně a často po něm nepřezimuje.
• Na podzim ho neseřezávejte úplně — ponechaná nadzemní část chrání krček přes zimu. Řez až v předjaří.

Na řez: hlaváč patří k nejlepším trvalkám do vázy, protože vydrží dlouho a průběžný řez mu navíc prospívá. Řežte, když je květ ze dvou třetin rozvinutý, ráno a do vlažné vody. Kdo pěstuje hlaváče na kytice, udělá nejlépe, když jim založí samostatný záhon — trvalý odběr stonků by záhonovou výsadbu ochudil.

Hlaváč kavkazský je z hlaváčů ten hladovější — kvete několik měsíců bez přestávky, a to není zdarma. Původní text to říká správně: aby kvetl celé léto, musí se odkvetlé části odstřihávat a rostlina se musí dostatečně hnojit. U nízkých skalničkových druhů je to naopak: ty pocházejí z chudých suchých trávníků a hnojení nepotřebují.

• Hlaváč kavkazský: první dávka na jaře při rašení, pak každé tři až čtyři týdny až do konce srpna. Organické hnojivo je lepší volba, protože živiny uvolňuje postupně a nezasolí půdu.
• Od září přestaňte — pozdní hnojení dělá měkké výhony, se kterými hlaváč špatně přezimuje.
• Nízké druhy do skalky hnojte jednou na jaře, nebo vůbec. V úrodné půdě se rozpadají a přicházejí o kompaktní tvar.
• Letničkové hlaváče potřebují živiny hlavně po vysazení a v době nasazování poupat; nejlepší je pravidelná slabá dávka v zálivce.
• Nikdy nehnojte do suché půdy. Hlaváč sucho snáší, ale koncentrované hnojivo mu v suchu popálí korínky.

Jak dlouho hlaváč kvete?

Od června do října, pokud mu průběžně odstraňujete odkvetlé květy. Bez toho odkvete v červenci a začne dělat semena. Právě nepřetržité kvetení je hlavní důvod, proč se hlaváč pěstuje.

Je hlaváč trvalka, nebo letnička?

Existuje obojí. Hlaváč kavkazský (Scabiosa caucasica) a nízké druhy jako hlaváč sedavý nebo trávolistý jsou trvalky. Hlaváč černonachový (S. atropurpurea) a hlaváč hvězdovitý (S. stellata) jsou letničky, které se každý rok vysévají.

Proč se mi hlaváč po zimě nevrátil?

Nejčastěji kvůli zimnímu vlhku, ne mrazu. Hlaváč potřebuje propustnou půdu, ve které v zimě nestojí voda — v těžké hlíně mu uhnije krček. Druhou obvyklou příčinou je dělení trsu na podzim, které hlaváč snáší špatně; dělte ho vždy až na jaře.

Který hlaváč se hodí na řez?

Hlaváč kavkazský s 70–90 cm dlouhými stopkami, z odrůd zejména ‚Clive Greaves‘, ‚Miss E. Willmott‘ a ‚Prachtkerl‘. Z letniček je výborný hlaváč černonachový, který navíc lehce voní po pižmu. Hlaváč hvězdovitý se řeže na sušení — jeho kulovité plodenství je efektnější než samotné květy.

Jak hlaváč namnožit?

Dělením trsu na jaře, jakmile začne obrůstat — množení hlaváče není úplně jednoduché a podzimní dělení se často nepovede. Letničkové druhy se množí výsevem: od poloviny března pod sklo, po přepichání se vysazují v květnu na vzdálenost 25 cm. Přímý výsev na místo je možný už od dubna, ale kvetení se posune až na srpen.

Je hlaváč dobrý pro opylovače?

Patří k nejlepším. Ploché květenství s množstvím drobných kvítků je snadno dostupné pro motýly, včely i pestřenky, a protože hlaváč kvete až do října, doplňuje právě to období, kdy v zahradě kvetoucích rostlin výrazně ubývá.

S čím hlaváč kavkazský kombinovat?

Dobře mu sedí astry (Aster amellus), lilie, kniphofie a zvonky. Nízké druhy do skalky se hezky vyjímají s okrasnými trávami — s osinatcem třtinovitým nebo s prosem prutnatým.