Řez angreštu: jak stříhat keř i stromkový angrešt

Angrešt plodí na jednoletých výhonech a na krátkých plodných větévkách starších větví. Bez řezu se z něj za pár let stane neprostupná trnitá spleť, ve které plody drobní, hůř se sbírají a po dešti dlouho neoschnou. Takový keř je nejčastější obětí amerického padlí angreštového. Řez proto u angreštu neslouží jen úrodě, ale i zdraví keře.

• Hlavní řez v předjaří před rašením. Angrešt raší velmi brzy, proto se řeže v únoru a březnu za mírného počasí.
• Letní probírka od druhého roku po výsadbě, na začátku léta. U země se odstraňují nepotřebné mladé výhony, které by keř zahustily. Několik nejsilnějších se nechá na obnovu.
• Průběžně se odstřihávají konce letorostů napadené padlím. Odstřižené výhony nepatří na kompost, ale do komunálního odpadu, protože v nich přezimují zárodky padlí.

Při řezu používejte rukavice a ostré nůžky. Řezy se dělají těsně nad pupenem nebo u základu větve, bez pahýlů.

1. Při výsadbě zkraťte všechny výhony na 1 až 2 pupeny. Při pásové výsadbě v řadě stačí spon asi 2 × 0,7 m, volně stojící keře potřebují víc místa.
2. Na jaře druhého roku vyberte 5 až 8 nejsilnějších výhonů a zkraťte je o třetinu. Ostatní odstraňte u země. Postranní obrost, který vyrostl v prvním roce, zkraťte na 1 až 2 pupeny.
3. Od začátku léta druhého roku odstraňujte nepotřebné výhony od země, aby keř zůstal řídký.
4. V dalších letech doplňujte keř o několik silných výhonů, až bude mít pravidelnou a řídkou kostru z větví různého stáří.

Plody na převislých větvích leží na zemi, špiní se a víc trpí padlím. U řad se proto vyplatí natáhnout po obou stranách drát nebo položit tyče ve výšce 25 až 30 cm a větve o ně opřít.

Cílem je keř, do kterého je vidět skrz a do kterého se dá bez potíží sáhnout rukou pro plody.

Po 8 až 12 letech keř stárne a plodí hlavně na koncích větví. Zmlazuje se odříznutím starých větví až u země. Za ně se nechají silné nové výhony. Kdo nechce přijít o úrodu, rozdělí zmlazení do dvou až tří let a každé předjaří vyřízne jen část starých větví.

Na malé zahradě se osvědčuje pěstování angreštu ve tvaru úzkého vřetena u opěrného kůlu, vysokého asi 1,5 m a širokého kolem 0,75 m. Několik hlavních větví se vyvazuje ke kůlu, postranní obrost se zkracuje stejně jako u keře. Plody jsou lépe osvětlené, sklizeň je pohodlnější, ovoce jakostnější a keř po dešti rychle oschne.

Stromkový angrešt je naroubovaný na kmínku meruzalky zlaté, obvykle vysokém kolem 100 cm. Sklizeň je ze stromku snazší a ovoce bývá kvalitnější.

• Výsadba a opora: stromky se sázejí na podzim, ve sponu asi 2 × 1 m, k pevnému kolíku, který sahá až nad korunku. Při velké násadě se ke kolíku vyvazují i větve. Na menší ploše lze střídat kmínky vysoké 50 až 60 cm a 100 až 120 cm ve vzdálenosti asi 75 cm.
• Po výsadbě: výhony korunky zkraťte na 3 pupeny. Cílem je pravidelná korunka s nejméně šesti hlavními větvemi.
• Každé předjaří: prodloužení hlavních větví zkraťte o třetinu až polovinu, postranní obrost o třetinu až dvě třetiny. Výhony zahušťující korunu, nevyzrálé a nemocné odstraňte.
• Zmlazení: starší korunu zmladíte zkrácením všech větví zhruba o třetinu, nebo postupným vyřezáváním celých starých větví, které nahradí nové výhony.
• Odnože meruzalky: výhony vyrůstající z kmínku pod korunkou a odnože od kořene odstraňujte, jakmile se objeví. Odhrňte zeminu až ke kmínku nebo kořeni a odnož odřízněte hladce u základu. Jinak vysilují korunku.

Pravokořenný stromek neroste na meruzalce, ale na vlastních kořenech. Má houževnatý kmínek, který se nezlomí pod velkou úrodou ani ve větru, a netvoří kořenové odnože. Kmínek bývá nižší, obvykle 30 až 60 cm.

Vypěstujete ho ze sazenice získané hřížením. Ze sazenice s více výhony ponechte jen ten nejsilnější a přivažte ho ke kůlu. Postranní letorosty na kmínku nejdřív jen zkracujte, protože kmínek posilují, a postupně je odstraňte. Korunku založte ve výšce 30 až 60 cm a dál ji řežte stejně jako u roubovaného stromku. Postup hřížení najdete v článku Angrešt.

• Hustý keř bez letní probírky. Vlhko uvnitř keře je ideální prostředí pro padlí.
• Odstranění všech mladých výhonů. Keř pak nemá čím nahradit staré větve a za pár let zestárne celý.
• Pozdní jarní řez, když už angrešt raší.
• Napadené výhony na kompostu. Padlí se z nich vrátí zpátky na keř.
• Odnože meruzalky ustřižené nad zemí místo u kořene. Vyraší znovu a silněji.
• Větve ležící na zemi. Znamenají špinavé a nemocné plody.