Pěstování rajčat: Osvědčené rady pro bohatou sklizeň

Stanoviště a půda: základ úspěchu

Rajčata potřebují slunné, teplé a chráněné stanoviště, ideálně orientované na jih. Půda by měla být hlinitopísčitá, dobře propustná, humózní a bohatá na živiny, s neutrálním až mírně kyselým pH (6–6,8). Na těžkých, nepropustných půdách hrozí přemokření a hniloba kořenů.

Výsev a předpěstování sazenic

Semena rajčat se vysévají v únoru až březnu do výsevního substrátu. Klíčí při teplotě kolem 20–25 °C. Jakmile mají sazenice první pravé lístky, přesazují se do sadbovačů nebo kelímků. Důležitý je dostatek světla – bez něj sazenice blednou a vytahují se.

Přepichování podpoří tvorbu silného kořenového systému. Před výsadbou do záhonu je nutné sazenice otužovat – alespoň týden je zvykat na venkovní podmínky.

Výsadba rajčat na záhon

Na venkovní záhony se rajčata vysazují v polovině května, kdy nehrozí mrazy. Sázíme je hlouběji, než rostly v květináči – až po první listy, čímž podpoříme růst nových kořenů.

Doporučené sponování:

Tyčková rajčata: 60–80 cm od sebe
Keříčková rajčata: 40–60 cm od sebe

Hnojení rajčat

čtěte více zde »

Péče během vegetace

Zálivka

Rajčata mají ráda pravidelnou, ale nepřemokřenou zálivku. Zaléváme ke kořenům, ne na listy. Nejlepší je zalévat ráno nebo večer.

Hnojení

Po výsadbě je vhodné přihnojit každé 2 týdny. Využít lze jak minerální hnojiva, tak organická řešení jako Hnojík, který podporuje přirozený růst a imunitu rostlin.

Podrobný přehled najdete v našem článku o hnojení rajčat.

Vyvazování a vyštipování

Tyčková rajčata je nutné vyvazovat ke kolíkům nebo spirálám. Pravidelně vyštipujte postranní výhony (zálistky), aby se rostlina nezahušťovala a soustředila se na plod.

Choroby a škůdci rajčat

Mezi nejčastější problémy patří:

Plíseň rajčatová – hnědé skvrny na listech, plodech i stoncích
Mšice a molice – napadají mladé výhonky
Suchá hniloba konců plodů – důsledek nedostatku vápníku

Preventivně pomáhá správné větrání, střídání stanovišť a použití organických posilovačů jako Hnojík.

Sklizeň a uskladnění

Rajčata dozrávají postupně od července do září. Sklízíme je, když jsou plně vybarvená a mají pevnou, ale zralou konzistenci. Nedozrálé plody lze nechat dojít v teple při pokojové teplotě. Rajčata neskladujeme v lednici – ztrácí chuť.

Pěstování rajčat v nádobách

Nemáte zahradu? Rajčata můžete úspěšně pěstovat i na balkoně nebo terase. Zvolte nižší odrůdy vhodné do květináčů, dostatečně hluboké nádoby (min. 30 cm) a pravidelnou zálivku a výživu.

Pokud vás zajímají nejčastější problémy a choroby, podívejte se na náš článek o Nemocech rajčat.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík

Závěrečné doporučení Dodržujte pravidlo, že méně hnojení je někdy lepší než příliš mnoho. Někteří naši zákazníci hlásili skvělé výsledky, i když během sezóny použili Hnojík pouze jednou. Je důležité nenechat se unést nadšením z bujného růstu rostlin. Typickým problémem je, že při častém hnojení například paprik každý týden dochází k nadměrnému přísunu dusíku, který rostliny investují do růstu listů a stonků na úkor květů a plodů. Výsledkem mohou být rostliny s velkými listy, ale bez plodů, což jsme již u dvou zákazníků viděli. Podobně, přílišné hnojení kořenové zeleniny, jako jsou cibule nebo mrkev, může vést k bujným naťím, ale malým hlízám, což určitě není váš cíl.