Množení kaktusů: výsev, odnože, řízky a roubování krok za krokem
Z čeho kaktusy namnožit nejsnáze, jak vysévat drobná semena, kdy použít řízek a na jakou podnož roubovat choulostivé druhy.
Kaktusy se množí dvěma způsoby: semenem, nebo vegetativně, tedy odnožemi, řízky a roubováním. Nejlevněji získáte víc rostlin výsevem, nejrychleji a s jistotou odnožemi nebo řízky, a roubování pomůže tam, kde druh na vlastních kořenech špatně roste. Většinu práce je dobré dělat na jaře nebo v létě, kdy rostliny rostou. Postupy tu jsou rozepsané podrobně, základní přehled najdete v průvodci sukulenty a kaktusy, o zakořeňování řízků obecně v článku Zakořeňování řízků.
Jaké jsou způsoby množení

| Způsob | Hodí se pro | Výhody a nevýhody |
|---|---|---|
| Výsev | Většina druhů, větší počet rostlin | Nejlevnější, ze semen vzniknou odlišní jedinci. Rostlinky rostou pomalu, první roky vyžadují péči. |
| Odnože | Trsnaté druhy (mamilárie, echinopsisy, rebucie) | Nejsnazší, rostlina je přesnou kopií mateřské. |
| Řízky | Sloupovité kaktusy, opuncie, přerostlé rostliny | Jednoduché, rána musí před sázením zaschnout. |
| Roubování | Choulostivé, pomalu rostoucí a malé druhy, barevné mutace | Rychlý růst a kvetení, vyžaduje čistotu a cvik. |
| In vitro | Profesionální množení | Mnoho rostlin z malého odřezku, doma nerealizovatelné. |
Vegetativním množením vzniká rostlina geneticky shodná s mateřskou. U druhů, které vyžadují cizí pyl, tak dvě odnože jedné rostliny spolu semena nevytvoří.
Výsev ze semen

Výsev je základní a nejlevnější způsob, jak získat větší počet rostlin. Nabídka semen je široká a za několik let vypěstujete vlastní sbírku. Úspěch ale stojí na třech věcech: čerstvých semenech, jejich botanické čistotě a čistotě celého postupu.
Odkud brát semena
Kupujte od ověřených pěstitelů a firem. Semena sbíraná na přírodních lokalitách jsou dražší, ale pravá. Jinak hrozí, že po letech péče zjistíte, že nemáte to, co jste chtěli. Pozor na legalitu: všechny kaktusy podléhají úmluvě CITES, většina v příloze II, některé vzácné rody a druhy v příloze I. Kupujte jen množené rostliny a semena z legálního zdroje a v přírodě nic nesbírejte.
Příprava a substrát
- Semena očistěte od zbytků dužniny. Cukry v nich podporují plísně. Promyjte je a podle potřeby ošetřete fungicidem povoleným pro tento účel, podle etikety.
- Výsevní substrát je čistě minerální: křemičitý písek nebo perlit. Zeminové směsi se pro výsev nehodí, obsahují patogeny a po sterilizaci se znovu nakazí. Písek vysterilizujte teplem, nádobu vydezinfikujte.
- Semena nezasypávejte. Drobná kladou se na povrch a lehce přitisknou.
- Zalévejte slabším roztokem minerálního hnojiva (slabším než pro dospělé kaktusy). Misku přikryjte sklem nebo fólií.
Teplo, světlo, klíčení
Klíčení vyžaduje teplo. Většina druhů klíčí dobře při stálých 25–28 °C, některé lépe při nižších teplotách. Pomáhá kolísání denní a noční teploty. Mimo teplé měsíce proto výsevy vyhřívejte. Světla potřebují hodně, ale přímé slunce pod sklem by semenáčky spálilo. Na slunce je přivykejte po týdny až měsíce.
Nejvíc semen vyklíčí v prvních dnech. Pokud čerstvá semena nevyklíčí do tří týdnů, jde často o druhy s inhibitory klíčení, které se rozkládají pomalu. Klíčit pak mohou postupně v několika vlnách. Špatně klíčí například rody Pediocactus a Sclerocactus, některé echinokaktusy, jihoamerický Pyrrhocactus a opuncie, jejichž semena v přírodě procházejí trávicím traktem zvířat. Klíčivost zlepšíte ztenčením osemení smirkovým papírem nebo nařízutím. Pomáhá také střídání nižší a vyšší teploty. Obecné principy shrnuje článek o dormanci semen.
Péče o semenáčky
Semenáčky jsou jen několik milimetrů velké, mají kořínek, ztlustlý hypokotyl a dvě dělohy. Mezi dělohami se po několika týdnech objeví první trny. Od té doby začněte postupně víc větrat a snižovat vlhkost, ale substrát nesmí úplně přeschnout, aby rostlinky do zimy zpevněly. Později se pikýrují do jemného substrátu, viz substrát pro kaktusy. U všech výsevů hlídejte plísně, při prvních příznacích snižte vlhkost a ošetřete povoleným přípravkem podle etikety.
Zkušení pěstitelé používají zavřené skleněné nádoby, například zavařovací sklenice: vydesinfikovaná semena leží na sterilním minerálním substrátu zvlhčeném roztokem hnojiva, nádoba se pevně uzavře a semenáčky v ní vydrží několik měsíců až rok.
Odnože a řízky

Nejsnazší je zakořenit boční stonky, odnože. Některé se snadno odlomí, u jiných použijte čistý nůž. Často už mají vlastní kořínky. Po oddělení nechte řeznou ránu několik dní zaschnout, pak odnož zasaďte do suchého nebo jen mírně vlhkého propustného substrátu.
Tvorbu odnoží můžete podpořit seříznutím nebo poškozením vrcholu mateřské rostliny. Seříznutý vršek lze naroubovat nebo zakořenit a spodní část dál slouží jako mateřská rostlina, někdy i několik let.
Řízky sloupovitých kaktusů
- Seřízněte vršek nebo část kmene čistým, ostrým nožem.
- Ránu ošetřete práškovým dřevěným uhlím nebo sírou. Hliníkový prášek nepoužívejte.
- Nechte zasychat zhruba 2–3 týdny na stinném, ne příliš teplém místě. Poté se tvoří základy kořenů.
- Zasaďte do dobře propustného minerálního substrátu a nezalévejte, dokud nezakoření.
Řezná plocha u kaktusů zůstává dlouho slabým místem, proto je hnilobě lepší předcházet zasycháním než ji dodatečně léčit. U opuncií a dalších druhů s články stačí oddělený článek podle stejného postupu.
Roubování a podnože

Při roubování se část jednoho kaktusu (roub) srůstá s jiným (podnož) a dál žijí jako jedna rostlina. Používá se u choulostivých, pomalu rostoucích nebo malých druhů, které na vlastních kořenech špatně prospívají. Roubovaný kaktus roste výrazně rychleji.
Zásady
- Cévní svazky (světlejší kroužek uprostřed příčného řezu) roubu a podnože musí ležet na sobě alespoň zčásti. U semenáčků jde jen o bod ve středu.
- Čistota: ostré čisté nože nebo žiletky, nástroje otřete lihem. Řezné plochy jsou vstupem infekce.
- Teplo a vlhko: v prvních hodinách se tvoří kalus. Naroubované rostliny dejte na teplé stinné místo, semenáčky do vysoké vlhkosti vzduchu. Roubuje se v období růstu, nejlépe v létě.
- Přitlačení: podnož seřízněte vodorovně, roub přiložte a několik dní přitlačte gumičkami, které vedou přes temeno roubu pod květináč. Drobné semenáčky stačí zatížit prstem.
Začátečníkovi se vyplatí začít větší rostlinou na širokou podnož, nejlépe echinopsis v samostatném květináči. Roubovat lze například Sclerocactus, Pediocactus, Echinocereus, Gymnocalycium a Lobivia.
Podnože
| Podnož | K čemu | Poznámky |
|---|---|---|
| Hybridní kulovité echinopsisy | Univerzální, přijímají všechny rouby | Při malém roubu zůstává obnažená plocha. V zimě nedávat do suchého místa, hrozí seschnutí podnože. Viz Echinopsis. |
| Harrisia jusbertii (dříve Eriocereus jusbertii) | Oblíbená, lze roubovat i na nezakořeněné řízky | Vyžaduje teplo, nehodí se pro kaktusy s chladným zimováním. |
| Myrtillocactus geometrizans | Teplomilnější, vhodná i pro barevné mutace bez chlorofylu | Potřebuje teplé zimování. |
| Hylocereus a Selenicereus | Rychlý růst | Náročné na teplo. Viz Hylocereus. |
| Echinopsis (dříve Trichocereus) | Pro kaktusy, které chtějí chladné zimování | Roste pomalu, hůř se množí. |
| Pereskiopsis (např. P. velutina), Pereskia | Semenáčky o velikosti kolem 1 mm | Tenké olistěné stonky, semenáčky rostou rychle a některé kvetou už koncem první sezóny. Potřebuje teplejší a vlhčí přezimování, není trvalou podnoží. Roub se později zakoření nebo přeroubuje. |
| Některé opuncie | Chladné zimování | Snášejí velmi nízké teploty. |
Barevné formy a kristáty

Některé zvláštnosti kaktusů se dají uchovat jen roubováním.
- Barevné formy bez chlorofylu (žluté, růžové, oranžové až sytě červené „čepičky“, hlavně z Gymnocalycium mihanovichii) nejsou schopné samostatného života a žijí jen na podnoži. Původní rostlina je tmavě zelenohnědá. Nejznámější červená odrůda se prodává jako Hibotan.
- Kristáty mají vegetační vrchol rozšířený do pásku a tělo se tvoří jako vlnitý hřeben. Příčina není spolehlivě vysvětlena, uvádí se mechanické poškození vrcholu. Množí se roubováním části hřebene na podnož. Kvetou poměrně zřídka.
Množení in vitro
Pletivové kultury (in vitro) jsou množení z malého odřezku rostliny ve sterilním prostředí na umělém živném médiu. Působením specifických látek se tvoří kalus a z něj nové stonky. Za krátkou dobu vznikne velký počet rostlin, proto metodu využívají profesionální školky. Technicky je náročná a dalším problémem je přivykání rostlinek ze sterilního prostředí na běžné podmínky. Pěstitel doma ji nepotřebuje.
Časté chyby
- Sázení řízku s čerstvou ránou. Zahnívá. Počkejte, až zatvrdne.
- Zahrnování drobných semen. Světlo i vzduch potřebují u povrchu.
- Výsev do zeminy. Plísně a patogeny. Použijte sterilní minerální substrát.
- Přímé slunce na semenáčky pod sklem. Spálí je. Přivykejte po týdny.
- Nedostatek vzduchu po vyklíčení. Vlhko a stojatý vzduch podporují plísně, po objevení trnů větrejte.
- Roubování přes nesedící cévní svazky. Srůst se nepovede.
- Teplomilná podnož pro chladně zimující kaktus. Podnož v chladu strádá, vyberte podnož podle zimování.
Časté dotazy
Jak namnožit kaktus nejsnadněji?
Odnožemi, které vyrůstají u báze trsnatých druhů (mamilárie, echinopsisy). Odlomte je nebo odřízněte, nechte zaschnout několik dní a zasaďte do propustného substrátu.
Jak dlouho klíčí semena kaktusů?
Většina druhů při teple a vlhku do několika dní, nejvíc semen vyklíčí hned na začátku. Pokud čerstvá semena nevyklíčí do tří týdnů, mohou obsahovat inhibitory a klíčit postupně v několika obdobích. Opuncie a některé rody klíčí obtížně.
Jak dlouho nechat zasychat řeznou ránu kaktusu?
U drobných řízků stačí několik dní, u silných sloupovitých kaktusů zhruba 2–3 týdny na stinném, ne příliš teplém místě. Teprve potom řízek zasaďte.
Na co roubovat kaktusy?
Začátečníkům se osvědčuje podnož z hybridních echinopsisů. Pro teplejší pěstování Harrisia jusbertii nebo Myrtillocactus, pro semenáčky Pereskiopsis. Cévní svazky roubu a podnože musejí na sebe aspoň zčásti dosedat.
Proč se dají barevné kaktusy množit jen roubováním?
Červené, žluté a oranžové formy nemají chlorofyl, takže si neumějí samy vyrobit živiny. Na zelené podnoži se živí a rostou.
Zdroje fotografií (1)
Foto: Sten at Danish Wikipedia, CC BY-SA 3.0
