Kavyl (Stipa)
Trsnatá tráva se svinutými listy a dlouhými osinami klasů
Stanoviště: otevřená, slunná místa na suchých, teplých, pokud možno vápenitých půdách
Výška: stébla 50–70 cm, kvetoucí 70–100 cm
Doba kvetení: červen–červenec–srpen
Množení: výsevem; výsadba jen s hrnkovými baly
Kavyly patří k čeledi lipnicovitých (Poaceae) a pocházejí z největší části ze Středomoří až jižního Ruska. Jejich výjimečná okrasná hodnota spočívá v dlouhých a jemných péřitých osinách, které ovšem nevydrží na klasu příliš dlouho.
Kavyl vousatý (Stipa barbata)
Šedozelené svinuté převislé listy tvoří trs, který dosahuje plné velikosti až po několika letech. Stříbřitě hedvábné osiny mohou být až 40 cm dlouhé a v pozdním létě jsou odnášeny větrem. Poté se doporučuje zpětný řez stébel.
Kavyl vláskovitý (Stipa capillata)
Má husté modrozelené trsy listů, které zůstávají vzpřímené i po odkvětu. Květní laty stojí nad listy, osiny dlouhé 20 cm a často spirálově stočené nejsou chlupaté. Před dozráním je vhodné ostříhat, protože jsou ideální jako suché květiny.
Kavyl obrovský (Stipa gigantea)
Tvoří 50 cm vysoké trsy listů, zatímco květní stvoly dorůstají výšky člověka. Nechlupaté zlaté osiny mohou být až 30 cm dlouhé a volně visí od téměř vzpřímených květních stopek. V drsných polohách tráva vyžaduje zimní ochranu.
Kavyl Ivanův (Stipa pennata)
Domácí druh v Evropě. Matně zelený trs listů dosahuje výšky 40 cm, květenství se vypíná ještě trochu výše. Péřovitě chlupaté osiny, měkounké a dlouhé 20 cm, jsou převislé v měkkých obloucích.
Kavyl sličný (Stipa pulcherrima)
Má 1 mm široké listy a až 1 m vysoká olistěná stébla, která nesou laty dlouhé 10–15 cm s měkkými osinami až 50 cm dlouhými. Tento druh je náročný na teplo.
