Hrách

Důležitá luskovina bez zvláštních nároků; stará kulturní rostlina.

• Stanoviště: výživná, středně těžká půda; slunce
• Doba výsevu: polovina března až polovina dubna
• Výška: podle odrůdy od 30 cm až do 1,4 m
• Doba kvetení: květen–červenec
• Doba sklizně: od konce června do poloviny července
• Množení: výsevem

Hrách je stará kulturní rostlina, patří do čeledi bobovitých (Fabaceae) a pochází z Orientu. Dnes je pěstován téměř všude, ve střední Evropě již od středověku. Nachází použití nejen jako potravina pro polévky a zeleninová jídla, nýbrž hodí se také v nepatrných dávkách jako zelené krmivo. Dříve byl hrách používán i v lidové medicíně, např. ve formě obkladů z hrachové moučky na rány a záněty nebo proti vodnatosti a žloutence a jako prostředek proti neštovicím. Známým se stal hrách také při výzkumu dědičnosti genetiky G. Mendelem a dalšími vědci, jimž sloužil jako materiál ke křížení.

Hrách je jednoletá rostlina. Listy jsou vejčité až široce eliptičné a vybíhají v úponky, jimiž se rostlina přichycuje k opoře. Květenství jsou tvořena zpravidla bílými květy v jedno- až trojkvětých hroznech. Asi 5–10 cm dlouhé lusky jsou zprvu ploché, později téměř kulaté a obsahují 5–10 semen, mnohdy pestrých.

• Doba výsevu: od poloviny března do poloviny dubna
• Hloubka setí: 3–5 cm

Když dosáhnou semenáčky výšky asi 15 cm, doporučuje se je přihrnout zemí. Vysoké odrůdy potřebují oporu. Sklizeň probíhá od konce června do poloviny července. Na rozdíl od hrachu setého lze požívat celé lusky, které je třeba sklízet, dokud jsou ještě šťavnaté.

Protože hrách obohacuje půdu dusíkem, není téměř potřeba dusíkatého hnojení. Po sklizni by se měla dodržovat pauza 4–5 let, během níž se nesmějí vysévat na plochu žádné jiné luskoviny jako následné plodiny.

Odrůdy cukrového hrachu:

• ‚Zuga‘ – nízká
• ‚Denise‘ – nízká
• ‚Rheinische Zucker‘ – středně vysoká
• ‚Edula‘ – vysoká
• ‚Schweizer Riesen‘ – vysoká

• Doba výsevu: od začátku do poloviny dubna
• Hloubka setí: 5 cm

Když dosáhnou semenáčky výšky asi 15 cm, doporučuje se je přihrnout. Vysoké odrůdy potřebují oporu ve formě drátěného pletiva, větví apod.

Protože hrách obohacuje půdu dusíkem, nepotřebuje již dusíkaté hnojení.

Hrách je na podnebí i půdu nenáročný a daří se mu skoro všude. Nevyhovují mu jen příliš suché a teplé polohy, kde víc škodí zrnokaz, a příliš vlhké polohy, kde se šíří antraknóza, hlavně na vysokých odrůdách. Do mrazových kotlin se hodí odolnější kulatozrnný hrách na vylupování.

• Půda: jakákoli kromě příliš suché nebo zamokřené, nejlépe středně těžká s dostatkem vápníku. Na lehčích půdách se sklízí dřív.
• Výška odrůdy: na úrodných půdách volte nízké odrůdy, vysoké tam poléhají. V sušších oblastech se naopak hodí vyšší, které půdu víc zastíní.
• Zařazení: do druhé nebo třetí trati, bez chlévského hnoje. Hrách si díky hlízkovým bakteriím na kořenech obstará dusík sám a půdu po sobě nechá kyprou a obohacenou dusíkem.
• Hnojení: stačí půda, která dostala kompost k předplodině. Pokud rozbor ukáže málo fosforu nebo draslíku, doplňte je asi 14 dní před setím. Dusík dávejte jen na chudé písčité půdy, a to malou dávku. Pokud přihnojujete, zvolte raději organické hnojivo, které živiny uvolňuje pozvolna, než rychle působící dusík.

Kulatozrnný hrách se seje brzy na jaře, dřeňový od poloviny do konce dubna. Na místo, kde hrách ještě nerostl, se hodí osivo ošetřit přípravkem s hlízkovými bakteriemi (prodává se jako očkovací látka pro luskoviny).

Semena zahrňte a půdu v řádcích utužte prkénkem. Vysévejte jen zdravé osivo bez zrnokaza: napadená semena mají proti světlu průsvitné okénko nebo dírku a ve vodě plavou. Semena až do vzejití rádi vyzobávají holubi. Pomůže hustě položené chrastí z prořezávky, síťovina nebo textilie, které ihned po vzejití odstraňte.

Termíny platí pro střední polohy. V teplých oblastech můžete začít o 1–2 týdny dřív, na horách později.

Vysoké odrůdy potřebují oporu, jinak poléhají a spodní lusky hnijí. Když rostlinky dorostou asi 10 cm, zapíchněte k nim rovné pruty dlouhé nejméně 90 cm, nebo natáhněte pletivo na kůlech.

• Úspora opor: vysoký hrách sejte do dvojřádků 15–20 cm od sebe a pletivo nebo pruty dejte mezi ně. Mezi dvojřádky nechte 50–60 cm, aby se dalo pohodlně sklízet.
• Nízké odrůdy se na zahrádce pěstují snáz, protože oporu nepotřebují. Stačí jim přihrnout zeminu, když mají asi 15 cm.
• Péče: okopávejte, dokud se porost nezapojí. Za sucha, hlavně v době květu a nasazování lusků, zalévejte.

Na suché zrno a osivo nechte rostliny dozrát, dokud lusky nezežloutnou a neproschnou. Zelený hrášek se sklízí dřív, viz článek hrášek.

Největší škody působí dvě houbové choroby. Obě se šíří hlavně v hustých porostech za vlhkého počasí:

• Antraknóza: hnědé, tmavě lemované skvrny na listech, luscích, stoncích i semenech.
• Fuzarióza: kořeny a spodní část stonku černají a odumírají, listy odspodu žloutnou, svinují se a usychají.

Prevencí je zdravé osivo, řidší výsev, střídání plodin a odstranění napadených rostlin ze záhonu. Takovou nať nekompostujte. Další častou chorobou je padlí hrachu.

• Zrnokaz hrachový škodí hlavně v teplejších oblastech na raných odrůdách. Larvy vyžírají měkká zrna, kuklí se v nich a brouci vylétají na jaře ze suchého hrachu.
• Obaleč hrachový: housenky vyžírají semena v luscích. Velmi rané a pozdně kvetoucí odrůdy bývají napadeny méně. Kukly přezimují v půdě, proto záhon po sklizni zryjte. Let motýlů se dá sledovat feromonovými lapáky.
• Listopas čárkovaný okusuje okraje listů do typických půlkruhových výkusů. Nejlepší obranou je dobrá výživa a rychlý růst, silné rostliny škody snadno přerostou.

Pokud je nutný zásah, použijte povolený přípravek podle registru ÚKZÚZ, vždy podle etikety, a v době květu nestříkejte kvůli opylovačům.

Dobrá předplodina

Hrách si dusík obstará z hlízek na kořenech a záhon po sobě nechá kyprý a s malou zásobou dusíku. Hodí se proto před náročnější zeleninu, nejlépe před košťáloviny, které na záhon přijdou po raném hrachu ještě v létě nebo příští jaro. Stonky po sklizni ustřihněte u země a kořeny nechte v půdě. Hrachovina je bohatá na dusík, na kompostu ji míchejte se slámou, listím nebo jiným suchým materiálem.

Před hrachem nepoužívejte jako zelené hnojení bobovité rostliny, jako je vikev, jetel nebo peluška. Patří do stejné čeledi a pauza mezi luskovinami by se tím zkrátila.

Společný záhon s hrachem

Na záhon široký 1,2 m se vejde hrách a k němu rychlá zelenina, která je sklizená dřív, než hrách naroste:

• na jižní okraj záhonu řádek nízkého hrachu,
• za něj, na severní stranu, vysoký hrách s oporou, aby nestínil,
• mezi řádky hrachu špenát,
• na kratší konce záhonu raný salát nebo ředkvičky.

Podle zkušeností zahrádkářů se hrách dobře snáší také s mrkví, okurkami, salátem nebo červenou řepou. Od cibule, česneku a póru ho raději oddělte. Další dvojice najdete v článku smíšené kultury.

Vlastní osivo

Hrách je samosprašný, takže se dá spolehlivě množit z vlastních semen. Nechte na nejzdravějších rostlinách několik lusků úplně dozrát a proschnout, semena vyloupejte a skladujte v suchu. Napadená zrnokazem poznáte podle okénka v osemení a k výsevu je nepoužívejte. Jak sbírat a skladovat semena dalších druhů, popisuje článek vlastní semena.