Epipremnum (Epipremnum aureum): potos, pothos a jeho pěstování
Nenáročná popínavá pokojovka s mramorovanými listy — stanoviště, zálivka, druhy, řízkování i hydroponie
Epipremnum, v obchodech i mezi pěstiteli známé jako potos nebo anglicky pothos, je jedna z nejnenáročnějších pokojových rostlin vůbec. Roste rychle, odpustí nepravidelnou zálivku a spokojí se i s místem dál od okna.
Popínavá a převislá rostlina s mramorovanými listy
- Stanoviště: chráněné před přímým sluncem a s pokojovou teplotou
- Výška: stonky až 3 m dlouhé
- Množení: řízky na jaře
Epipremnum aureum se dosud často označuje jako „scindapsus“. Scindapsus pictus je sice velmi podobná rostlina, ale nyní se obě rostliny neřadí ke stejnému rodu.
Epipremnum patří do čeledi áronovitých (Araceae) a pochází z lesních oblastí Asie. Velmi dlouhé stonky této popínavé rostliny se zelenobíle nebo bílozeleně mramorovanými listy mohou v bytě pokrýt celé stěny.
Potos, pothos, potosovec: jak se epipremnum jmenuje česky
Jedna rostlina, spousta jmen. Latinsky je to Epipremnum aureum, česky se používá potos, potosovec zlatý nebo šplhavník zlatý, v anglicky psaných návodech narazíte na pothos, golden pothos a devil’s ivy. Všechno je to tatáž pokojovka.
Zmatek má historický důvod: rostlina byla popsána postupně jako Pothos aureus, Scindapsus aureus i Rhaphidophora aurea, než skončila v rodu Epipremnum. Staré názvy zůstaly v zahradnictvích a přenesly se i do e-shopů.
Epipremnum, nebo scindapsus?
Obě rostliny patří do čeledi áronovitých a pěstují se stejně, ale nejsou totožné. Rozeznáte je podle listu: epipremnum má list souměrný, pevný a s kresbou ve žlutozelených tónech, kdežto šplhavník (Scindapsus pictus) má list nesouměrný, matně sametový a kresbu stříbrnou. Podrobné srovnání najdete v článku o rodu Scindapsus.
Druhy epipremna: Golden Pothos, Marble Queen, Neon a Epipremnum pinnatum
V prodeji se nejčastěji potkáte s několika kultivary Epipremnum aureum a s druhem Epipremnum pinnatum. Liší se hlavně kresbou listu; nároky na pěstování mají prakticky stejné, jen platí jednoduché pravidlo — čím víc bílé v listu, tím víc světla rostlina potřebuje, protože bílá pletiva nefotosyntetizují.
Pěstování: světlo, zálivka, teplota a přesazování
Epipremnum potřebuje světlé až polostinné stanoviště, pokojovou teplotu po celý rok a teplo u kořenů. V létě se musí zalévat pravidelně a v zimě poněkud méně. „Chladné nohy“ ani mokro u kořenů rostlina nesnáší. Od začátku nového růstu na jaře až do srpna se doporučuje přihnojovat jedenkrát týdně. Přesazení je potřebné každý rok nebo každý druhý rok, ale to neplatí při hydrokultuře, která se u epipremna velmi dobře osvědčuje.
V kostce
- Světlo: rozptýlené, ideálně metr až dva od okna. Přímé polední slunce listy spálí, v hlubokém stínu se ztrácí kresba.
- Zálivka: až po proschnutí vrchních dvou centimetrů substrátu. Přelití je u epipremna nejčastější příčina úhynu.
- Teplota: 18–26 °C celoročně, nikdy pod 12 °C. Nesnáší průvan od okna ani proud vzduchu z klimatizace.
- Vzdušná vlhkost: vyhoví běžná bytová, vyšší ocení. Rosení není nutné.
- Substrát: propustný, s podílem perlitu nebo borky. Květináč musí mít drenážní otvor.
- Řez: na jaře zkrátit dlouhé holé výhony — rostlina se rozvětví a zhoustne.
Množení epipremna řízky
Epipremnum patří k nejsnáze množitelným pokojovkám. Na jaře uřízněte výhon tak, aby měl dva až tři listy a alespoň jeden nod — zesílené místo na stonku, ze kterého vyrůstá list a drobný vzdušný kořen. Spodní list odstraňte a řízek postavte do sklenice s vodou nebo rovnou zapíchněte do vlhkého substrátu.
Ve vodě se kořínky objeví zpravidla za dva až tři týdny; přesazovat se vyplatí, jakmile mají tři až pět centimetrů, později si rostlina na zeminu zvyká hůř. Aby byl nový květináč od začátku hustý, dejte do něj rovnou pět až sedm řízků najednou.
Epipremnum ve vodě a v hydroponii
Hydrokultura se u epipremna osvědčuje víc než u většiny pokojovek — původní text výše to zmiňuje a praxe to potvrzuje. Rostlina vydrží dlouhodobě i v pouhé sklenici vody na parapetu, jen jí v ní chybí živiny, takže po několika měsících začne blednout a nasazovat menší listy.
- V čisté vodě: vodu měňte jednou za týden až dva a nádobu občas vypláchněte, aby na stěnách nerostly řasy.
- V hydrokultuře: keramzit, hladina vody v nejnižší třetině a jednou za měsíc slabý roztok živin.
- Přechod ze zeminy: kořeny opatrně omyjte vlažnou vodou; počítejte s tím, že část „zemních“ kořenů odumře a rostlina si vytvoří nové, vodní.
Časté potíže: žloutnutí listů, bledá kresba, hnědé okraje
- Žloutnou celé listy, hlavně dole: nejčastěji přelití. Nechte substrát proschnout a ověřte, že voda odtéká z květináče pryč.
- Kresba mizí, listy jsou celé zelené: málo světla. Posuňte rostlinu blíž k oknu, u bíle panašovaných odrůd to platí dvojnásob.
- Hnědé, suché okraje: suchý vzduch nad topením nebo zaschlý kořenový bal.
- Dlouhé výhony s malými listy daleko od sebe: rostlina se táhne za světlem. Zkraťte je a přesuňte na světlejší místo.
- Rostlina stojí a nepřirůstá: vyčerpaný substrát. Na jaře přesaďte a začněte přihnojovat.
Hnojení epipremna: čím a jak často
Epipremnum roste rychle a v květináči vyčerpá zásobu živin za jedinou sezónu. Přihnojovat se vyplatí od jara do konce srpna, přes zimu jen výjimečně — v období klidu by nevyužité živiny zůstaly v substrátu.
Hnojík je granulované organické hnojivo, které živiny uvolňuje postupně, takže se s ním rostlina nedá tak snadno přehnojit jako roztokem z lahvičky.
Jak Hnojík na epipremnum použít
- Při přesazování: zapracujte do substrátu v koncentraci zhruba 1 % objemu zeminy a zamíchejte.
- Během sezóny: lehce poprašte povrch substrátu kolem stonku a zalijte.
- Výluh na zálivku: jedna čajová lžička na litr vody, zalévejte 1 až 2× měsíčně od jara do srpna.
- V hydrokultuře: slabší výluh (půl lžičky na litr) jednou za měsíc.
Dávkování pro jednotlivé druhy rostlin najdete na stránce dávkování, o složení a principu píšeme u univerzálního hnojiva. Postup pro celý parapet shrnuje článek hnojení pokojových rostlin.
Proč se Hnojík hodí na pokojovky
- Bez zápachu, takže se dá používat i v bytě.
- Postupné uvolňování živin — jedna aplikace vydrží týdny.
- Bezpečný pro děti i domácí mazlíčky.
- Certifikovaný pro ekologické zemědělství.
- Trvanlivost minimálně 3 roky.
Jedna čajová lžička na litr vody vystačí u epipremna na několik měsíců zálivky, takže i nejmenší balení vydrží celou sezónu. Celou nabídku najdete v katalogu Hnojíku.
Časté dotazy o epipremnu
Je epipremnum jedovaté pro kočky a psy?
Ano. Jako všechny áronovité obsahuje šťavelan vápenatý, který po rozkousání dráždí sliznici tlamy a jícnu a může vyvolat slinění a zvracení. Rostlinu proto věšte mimo dosah zvířat i malých dětí. Smrtelně nebezpečná není, ale návštěva veterináře je při požití většího množství na místě.
Jaký je rozdíl mezi epipremnem a scindapsem?
Epipremnum (potos) má souměrný, lesklý list se žlutozelenou kresbou. Scindapsus pictus, česky šplhavník, má list nesouměrný, matně sametový a stříbrně skvrnitý. Dřív se oba rody spojovaly dohromady, dnes už ne — pěstují se ale stejně.
Proč epipremnu žloutnou listy?
Nejčastěji jde o příliš častou zálivku: kořeny stojí ve vodě a začínají hnít. Nechte vrchní vrstvu substrátu proschnout a zkontrolujte drenážní otvor. Žloutnutí jednotlivých spodních listů u starší rostliny je naopak přirozené stárnutí.
Dá se epipremnum pěstovat jen ve vodě?
Ano, dlouhodobě vydrží i v obyčejné sklenici vody. Vodu měňte jednou za týden až dva. Aby netrpělo nedostatkem živin, přidejte jednou za měsíc slabý roztok — půl čajové lžičky Hnojíku na litr vody.
Jak rychle epipremnum roste a jak dlouhé bude?
Za sezónu přiroste zhruba půl metru až metr. Stonky mohou dorůst až tří metrů, takže se hodí do závěsného květináče i na mechovou tyč. Prořezáváním na jaře rostlinu udržíte hustou.
Jak často epipremnum přihnojovat?
Od začátku nového růstu na jaře až do srpna zhruba jednou týdně slabým roztokem, nebo jednou za měsíc silnějším výluhem. Od září do února rostlina hnojení nepotřebuje.
Další popínavé a převislé pokojovky
Epipremnum se pěstuje podobně jako většina popínavých áronovitých. Když hledáte společníka na stejný parapet, mrkněte na monsteru, philodendron, syngonium nebo břečťan. Přehled celé skupiny najdete v článku popínavé rostliny.
