Chmel (Humulus lupulus): chmel otáčivý a chmel japonský na zelenou stěnu

Typ: Víceletá popínavá rostlina; sušené chmelové hlávky jsou potřebné pro výrobu piva, mladé výhony se používají jako zelenina.
Stanoviště: slunné; půda hluboká, živná, s vyrovnanou vlhkostí.
Prostor pro rostliny: 1,6 x 1,4 m.
Doba sklizně: od konce srpna.
Množení: vegetativní.

Chmel z čeledi morušovníkovitých (Moraceae) roste planě v Evropě a v Asii. První doložené zprávy o pěstování chmele v západní Evropě pocházejí z 8. století. Chmel se používá hlavně v pivovarnictví, ale pro své uklidňující účinky také při výrobě léčivých přípravků. Hořčiny, éterické oleje a taniny obsažené v chmelových hlávkách dodávají pivu charakteristickou hořkou chuť a jsou důležité pro jeho konzervaci. Jemné špičky výhonů, které na jaře raší od kořenů, se připravují jako chřest.

Chmel je vhodnou víceletou rostlinou k ozelenění stěn. Před výsadbou je nutné hluboko zpracovat půdu. Sadba se získává na jaře nebo na podzim při řezu chmelových rostlin. Z četných výhonů, které vidy po řezu vyrůstají, se ponechávají jen 2-6 a ty se pravotočivě (ve směru hodinových ručiček) zavádějí na zavěšené dráty. Asi od poloviny června se zkracují spodní postranní výhony. Kvetení začíná koncem června.

Ve chmelnicích se pěstují jen samičí rostliny. Samičí květy jsou uspořádané v šišticovitém květenství a nemají být opylovány samčími rostlinami planě rostoucího chmele. Zralé chmelové hlávky se sklízejí od konce srpna a pak se v sušárnách suší. Rozlišují se aromatické a hořčinové odrůdy chmele.

Obávanými houbovými chorobami při pěstování chmele jsou nepravé padlí (Peronospora) a vadnutí houbového původu. Nejčastějšími škůdci jsou mšice chmelová a sviluška.

Typ: Jednoletá popínavá rostlina s hustým olistěním.
Stanoviště: plně slunné místo; prostředně živná a vlhká půda.
Výška: až 6 m.
Doba kvetení: v září (nenápadné květy).
Množení: výsevem pod sklem.

Chmel japonský je příbuzný našeho domácího chmele (Humulus lupulus). Patří rovněž do čeledi morušovníkovitých (Moraceae) a pochází z Japonska. Rostliny jsou dvoudomé, to znamená, že jsou jedinci výhradně se samičími květy a jedinci s květy samčími. Květy však jsou nenápadné a pro okrasnou hodnotu rostliny bezvýznamné. Japonský chmel působí efektně svým růstem a hustým olistěním; vytváří až 6 m vysoké zelené stěny.

Rostlina není samonosná, proto jako oporu pro šplhání do výšky potřebuje dřevěnou konstrukci nebo dráty. Japonský chmel se může použít i k vytvoření ochranné clony proti pohledům zvenčí nebo k ozelenění kmene starých stromů. Podobně poslouží i další popínavé rostliny.

S výsevem pod sklem se začíná od začátku března. Do středně velkého květináče se dávají 2-3 semena. Semenáče se vyjednotí a po několika týdnech se přesadí do větších květináčů. Po postupném otužení se sazenice vysazují od poloviny května na definitivní venkovní stanoviště. Během předpěstování se rostliny podpírají tyčkami, přitom jednotlivé květináče nesmějí být umístěny hustě, protože by se výhony sousedních rostlin propletly a jejich uvolnění by bylo obtížné.

Velmi dobře působí odrůda ‚Variegatus‘ s bíle panašovanými listy a silně vzrůstná. V půdách silně vyhnojených a příliš vlhkých listy této formy ztrácejí charakteristickou pestrost a zelenají.

Chmel otáčivý za jednu sezónu vyžene několik metrů révy, takže patří mezi opravdu hladové rostliny — půdu je potřeba zpracovat hluboko a živiny doplňovat průběžně. Hnojí se na jaře při rašení a pak ještě jednou před nasazením hlávek, vždy do vlhké půdy ke kořenům. U chmele japonského naopak platí opak: v silně vyhnojené a příliš vlhké půdě ztrácí panašovaná odrůda ‚Variegatus‘ pestrost a zelená, takže se u něj hnojení drží zkrátka. Jak vybrat hnojivo, které pokryje celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo; poměry pro zálivku najdete v dávkování.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Chmel japonský vytvoří za sezónu zelenou stěnu až šest metrů vysokou. Chmel otáčivý je víceletý a na drátěnce vyžene podobně vysoko, na zimu ale nadzemní část odumírá a na jaře obráží od kořenů.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je vytrvalý a jeho hlávky se používají na pivo. Chmel japonský (Humulus scandens) je jednoletka pěstovaná jen pro okrasu — jeho květy jsou nenápadné a na vaření piva se nehodí.

Ano, samonosný není. Potřebuje dřevěnou konstrukci nebo zavěšené dráty. Výhony se zavádějí pravotočivě, tedy ve směru hodinových ručiček.

Od konce srpna, když jsou hlávky zralé. Po sklizni se suší v sušárnách. Ve chmelnicích se pěstují jen samičí rostliny, protože jejich hlávky nemají být opyleny.

Ano. Jemné špičky výhonů, které na jaře raší od kořenů, se připravují podobně jako chřest.