Alokázie (Alocasia)

Dekorativní tropické rostliny s nápadnými listy do interiéru i zimní zahrady

Stanoviště: světlé až polostinné bez přímého slunce, vyšší vzdušná vlhkost
Výška: 40–200 cm podle druhu
Doba růstu: březen–říjen
Množení: dělením oddenků, výjimečně semeny

Alokázie jsou výrazné tropické rostliny z čeledi áronovitých (Araceae), pocházející z jihovýchodní Asie, Indonésie a Indie. Jejich charakteristickým znakem jsou velké, šípovité až srdčité listy s kontrastními žilnatinami a voskovitým leskem. V přírodě dorůstají velkých rozměrů, v pokojových podmínkách jsou menší, ale neméně nápadné. Alokázie patří k náročnějším pokojovkám, které vyžadují trpělivost a správné mikroklima.

Podmínky pro pěstování

Alokázie potřebují celoročně světlé místo s rozptýleným světlem, ideálně poblíž východního nebo západního okna. Přímé slunce může popálit jejich jemné listy. Jsou náročné na vyšší vzdušnou vlhkost, ideální je 60–80 %, což lze zajistit pravidelným rosením, miskami s vodou nebo zvlhčovačem vzduchu.

Substrát by měl být dobře propustný, mírně kyselý a bohatý na humus. Vhodný je směs rašeliny, perlitu a listovky. Zálivka musí být pravidelná, ale mírná – substrát nesmí vyschnout, ale ani být přemokřený. Mezi zálivkami nechat svrchní vrstvu půdy mírně proschnout.

Výživa a přesazování

Během aktivního růstu od jara do podzimu alokázie vyžadují přihnojování každé 2–3 týdny. Používají se hnojiva s vyváženým poměrem živin nebo specializovaná hnojiva na zelené rostliny. Výborným přírodním doplňkem je Hnojík, který dodá potřebné mikroprvky a zároveň zlepšuje odolnost rostlin vůči stresu.

Přesazování je vhodné na jaře jednou za dva roky, kdy rostlina zaplní květináč. Volí se nádoba o 2–3 cm širší, aby kořeny měly dostatek prostoru. Při manipulaci s rostlinou je třeba opatrnosti – listy i stonky jsou křehké a mohou se snadno poškodit.

Náročnost a problémy při pěstování

Alokázie jsou citlivé na průvan, suchý vzduch a náhlé změny teplot. Optimální je teplota v rozmezí 18–25 °C, v zimě nesmí klesnout pod 15 °C. Vysychání nebo žloutnutí listů může být důsledkem přelití, nedostatku vlhkosti nebo nízkých teplot. Rostlina obvykle na podzim a v zimě část listů ztrácí – jedná se o přirozený útlum. Nové listy vytváří z oddenku opět na jaře.

Alokázie nejsou jedlé a všechny části rostliny obsahují látky dráždící sliznice, proto je třeba je umístit mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Zajímavé druhy

Alokázie amazonská (Alocasia × amazonica)

Tento hybrid mezi druhy Alocasia longiloba a Alocasia sanderiana je jedním z nejoblíbenějších druhů pro pěstování v interiéru. Má tmavozelené listy se silně kontrastní bílou žilnatinou a výrazně zoubkovaným okrajem. Listy jsou pevné, lesklé a šípovité, často dlouhé 30–50 cm. Roste kompaktně, ale vyžaduje vysokou vlhkost a teplotní stabilitu, jinak listy zasychají. Vhodná je častá rosení a pěstování s miskou vody pro zvýšení vlhkosti.

Alokázie odrůda 'Polly'
(Alocasia amazonica 'Polly')

Jedna z nejkompaktnějších forem amazonské alokázie, dorůstá obvykle do výšky 40–60 cm. Má tmavě zelené, lesklé listy s typickým stříbřitým žilkováním a kontrastními okraji. Je ideální do menších bytů nebo pracovních prostor. Při správné péči dokáže vytvářet nový list každý měsíc. Vyžaduje stabilní podmínky bez průvanu a časté otírání listů kvůli zachování lesku.

Alokázie velkolistá (Alocasia macrorrhiza)

Tento druh je známý svými obřími listy připomínajícími uši slona, které mohou v přírodě přesahovat délku 1 metru. V interiérových podmínkách dorůstá až 1,5 metru a potřebuje dostatek prostoru. Vhodná pro zimní zahrady nebo haly. Preferuje vyšší teploty a velmi světlé místo s rozptýleným světlem. Při správné péči se stává dominantním prvkem interiéru. Má silné oddenky, z nichž snadno obrůstá po přesazení nebo slabší zimě.