Strelície

Strelicie královská je exotická kvetoucí rostlina vhodná pro skleníky, zimní zahrady nebo pěstování v kbelíku. Pěstování v pokojových podmínkách není ideální kvůli její velikosti.

Doma se přesto pěstovat dá. Potřebuje prostornou nádobu, velké jižní nebo západní okno a v zimě chladnější místnost – jinak zůstane jen u listů. Anglicky se jí říká bird of paradise, tedy rajský pták, podle tvaru květu.

• Poloha: Plně slunné.
• Použití: Skleníky, zimní zahrady, venkovní stanoviště v létě.

Venku strelicii prospěje od května do září místo chráněné před větrem, který dlouhé listy trhá. Na plné slunce ji po zimě zvykejte postupně, aby se listy nespálily. V bytě platí jednoduché pravidlo: čím víc přímého světla, tím větší šance na květ. Podobně jsou na tom i další exotické pokojové rostliny, například palmy nebo monstera.

• Výška: 1–2 m.
• Doba kvetení: Jaro a léto.
• Množení: Dělením nebo semeny.
• Listy: Bezkmenná rostlina má protáhlé, kožovité, stále zelené listy o délce 30–40 cm, vyrůstající na dlouhých řapících.
• Květy:
  • Oranžové s nebesky modrými tóny.
  • Až 15 cm dlouhé, vyrůstají z člunkovitého zeleného listenu s červenavým okrajem.
  • Celé květenství připomíná ptačí hlavu s úzkým zobákem na pestrém hřebenu a vydrží dlouho ve váze

Strelicie patří do čeledi banánovitých (Musaceae) a pochází z jižní Afriky. Z pěti známých druhů rodu je Strelitzia reginae jedinou běžně dostupnou u nás.

• Léto:
  • Ideální umístění je venku na slunném místě.
  • Vyžaduje časté zalévání a týdenní hnojení.
• Zima:
  • Přezimování ve světlé, ale chladné místnosti (10–12 °C).
  • Baly je nutné udržovat mírně vlhké.

Pěstování strelicie stojí na třech věcech: dostatku světla, vyrovnané zálivce a chladném zimním klidu. Když jedna z nich chybí, rostlina sice roste, ale nekvete.

V létě zalévejte vydatně, jakmile vrchní centimetr až dva substrátu proschnou – u venku umístěné rostliny to bývá i obden. Přebytečnou vodu z misky po půl hodině vylijte, protože masité kořeny v zamokřeném balu snadno hnijí. Od října zálivku postupně omezte a přes zimu udržujte bal jen mírně vlhký. Suchý vzduch v bytě strelicii nevadí tolik jako přemokřená půda, přesto listy občas orosit neuškodí.

Strelicie je díky velké listové ploše silný konzument živin. Od dubna do září jí prospěje pravidelné přihnojování zhruba jednou týdně, přes zimu se nehnojí vůbec. Osvědčí se zálivka výluhem z univerzálního hnojiva – organické hnojivo dodá živiny pozvolna a nehrozí u něj spálení kořenů jako u předávkovaných minerálních roztoků. Sáhnout můžete po Hnojíku, ze kterého se výluh připravuje přímo v konvi.

Vyhovuje jí propustný, humózní substrát – běžná zemina pro pokojové rostliny smíchaná s hrubým pískem nebo perlitem v poměru zhruba 3: 1. Na dno nádoby patří drenážní vrstva. Mladé rostliny přesazujte každé jaro, dospělé až jednou za tři roky, a to do nádoby jen o málo větší: strelicie kvete ochotněji, když má kořeny v květináči sevřené. Kořeny jsou křehké, takže při přesazování s balem manipulujte opatrně.

Rostlina vypěstovaná ze semene kvete zpravidla až ve čtvrtém až šestém roce, oddělek z dělení trsu obvykle o něco dřív. Než se objeví první poupě, musí mít strelicie alespoň šest až sedm dospělých listů.

Nejčastější důvody, proč strelicie nekvete:

• Málo světla. V polostínu roste, ale poupata nezaloží. Potřebuje několik hodin přímého slunce denně.
• Teplá zima. Bez chladného klidu při 10–12 °C po dobu zhruba dvou měsíců květ nepřijde.
• Příliš velký květináč. Rostlina investuje do kořenů místo do květů.
• Nedostatek živin. Bez pravidelného hnojení v sezoně chybí stavební materiál pro květenství.
• Mladý věk. U rostliny mladší čtyř let je to zkrátka normální.

Dnešní botanika řadí rod do samostatné čeledi strelíciovitých (Strelitziaceae) v rámci řádu zázvorotvarých, tedy do nejbližšího příbuzenstva banánovníků. Rodové jméno dostala rostlina po Šarlotě Meklenbursko-Střelické, manželce britského krále Jiřího III., v jejíž době doputovala do královských zahrad v Kew.

Rod zahrnuje pět druhů. V zahradnictvích se běžně potkáte jen s prvními dvěma – strelicií královskou a mohutnou strelicií Nicolaiovou, která se prodává spíš jako velká zelená pokojovka než jako kvetoucí rostlina.

Strelicii Nicolaiovu si lidé často pletou s banánovníkem. Poznáte ji podle dřevnatějícího stonku a listů uspořádaných do dvou řad v jedné rovině. Vzdálenější, ale vzhledově podobnou příbuznou je helikonie, které se přezdívá falešný rajský pták.

Dělením se množí na jaře při přesazování. Trs se rozdělí tak, aby každý díl měl vlastní kořeny a nejméně tři až čtyři listy. Řezné plochy nechte den zaschnout, teprve pak je zasaďte. Rostlina se z dělení vzpamatovává pomalu a první rok obvykle nekvete.

Ze semínka je to běh na delší trať. Čerstvá semena s oranžovým chomáčkem na jednom konci nechte 24 hodin nabobtnat ve vlažné vodě, zasejte 1 cm hluboko do vlhkého propustného substrátu a udržujte 25 °C. Klíčí nepravidelně, od tří týdnů až po několik měsíců. Kvetení pak čekejte nejdřív za čtyři roky.