Třemdava

(Dictamnus)

Třemdava, latinsky známá jako Dictamnus, je rostlina patřící do čeledi routovité (Rutaceae). Tato rostlina je původem z Eurasie a vyskytuje se především v mírném podnebném pásu. Někdy je pěstována jako okrasná rostlina díky svým vonným květům a atraktivnímu vzhledu.

Popis: Třemdava je vytrvalá bylina s vysokými stonky dorůstajícími do výšky kolem 60-90 cm. Listy jsou lichozpeřené, složené z devíti až jedenácti lístků, a při rozemnutí silně voní po citronu. Květy jsou krásné a mají různé odstíny růžové, fialové nebo bílé. Kvete obvykle v letních měsících. Co je však zvláště zajímavé, je fakt, že rostlina produkuje silně vonící oleje – silice, které mohou být zapáleny. Proto se jí také říká ohňový keř nebo Mojžíšův keř.

Stanoviště: Třemdava roste nejlépe na slunných až polostinných místech. Upřednostňuje propustné, kamenité a vápnité půdy — v přírodě roste na vápencových stepích a slunných skalnatých stráních. Nachází se v přírodních stanovištích jako jsou suché louky, okraje lesů nebo křoviny.

Třemdava bílá (Dictamnus albus) je okrasná rostlina s krásnými vonnými květy, která je ceněna zejména pro svou atraktivní vizuální podobu. 

Jak třemdava bílá vypadá

• Třemdava bílá je vytrvalá bylina s vysokými stonky, které mohou dorůstat do výšky přibližně 60-90 cm.
• Její listy jsou složené z několika drobných lístků, které vytvářejí pěkný zelený porost.
• Květy jsou velké a mají růžově bílou nebo čistě bílou barvu. Květenství jsou hroznovitá a vytvářejí krásný kontrast s listy.

Stanoviště a pěstování:

• Třemdava bílá preferuje slunná až polostinná stanoviště. Na plném slunci kvete nejlépe, ale může se také pěstovat na světlém stinném místě.
• Půda by měla být dobře propustná, kamenitá a spíš zásaditá; třemdava je vápnomilná. Rostlina nesnáší přemokření, takže je důležité, aby půda nebyla příliš zamokřená.
• Třemdava bílá je relativně nenáročná na péči. Je odolná vůči suchu a nemocem, což ji činí vhodnou pro zahrady s potřebou nižší údržby.
• Rostlinu lze rozmnožovat semeny nebo dělením trsů na jaře nebo na podzim. Ovšem pozor: Třemdava nesnáší přesazování.

🚨 Platí i tady: k třemdavě choďte v rukavicích a s dlouhým rukávem a nemanipulujte s ní v plném slunci. Silice na kůži spolu se sluncem způsobují puchýře a dlouhotrvající tmavé pigmentové skvrny.

Někdy se můžete setkat s názvem třemdava růžová, ale ve skutečnosti existuje jen jediný druh třemdavy, a to třemdava bílá. Ovšem jeden kultivar se jmenuje skutečně Dictamnus albus var. purpureus, protože má růžové květy. Není to však samostatný druh, ale jen kultivar, tedy odrůda výše uvedené třemdavy bílé. Tento druh má skutečně růžově až fialově zbarvené květy, což je odlišuje od třemdavy bílé (Dictamnus albus).

Jak vypadá třemdava růžová

• Třemdava růžová je podobná vzhledem třemdavě bílé, ale liší se barvou květů, které má růžové, někdy až fialové.
• Listy má stejné jako třemdava bílá.
• Dorůstá i stejné výšky.

🚨 Platí pro ni totéž co pro třemdavu bílou: nepěstujte ji tam, kde jsou malé děti, a při každé manipulaci noste rukavice a dlouhý rukáv.

Pokud chcete třemdavu rozmnožit, je nejjistější výsev. Semena potřebují chladné stratifikace, takže se sejí hned po dozrání na podzim a nechají se přezimovat venku. Klíčí nepravidelně a rostlinky prvních pár let jen sedí — první kvetení přichází často až ve čtvrtém nebo pátém roce. Dělení trsu je riskantní, protože třemdava má hluboký kůlový kořen a zásah do něj obvykle nepřežije. Když ji tedy jednou vysadíte, počítejte s tím, že tam zůstane — na dobrém stanovišti klidně dvacet let.

Sazenice třemdavy seženete v zahradnictvích, na trzích trvalek a někdy i v botanických zahradách. 🚨 Z přírody se nevyrývá — třemdava bílá je u nás zákonem chráněná jako silně ohrožený druh, takže její vykopání ani sběr nejsou dovolené.

Pokud chcete třemdavu rozmnožit, je nejjistější výsev. Semena potřebují projít chladem, takže se sejí hned po dozrání na podzim a nechají se přezimovat venku. Klíčí nepravidelně a rostlinky prvních pár let jen sedí — první kvetení přichází často až ve čtvrtém nebo pátém roce. Dělení trsu je riskantní, protože třemdava má hluboký kůlový kořen a zásah do něj obvykle nepřežije. Když ji jednou vysadíte, počítejte s tím, že tam zůstane — na dobrém stanovišti klidně dvacet let.

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte.

Proč se třemdavě říká Mojžíšův keř?

Rostlina vylučuje tolik silic, že se v horkém bezvětrném dni dá jejich výpar nad květenstvím na okamžik zapálit — rostlina přitom sama neshoří. Odtud jména Mojžíšův nebo ohňový keř.

Je třemdava nebezpečná na dotek?

Ano. Silice obsahují furanokumariny a v kombinaci se slunečním zářením způsobují popáleniny s puchýři a dlouhotrvající tmavé pigmentové skvrny. Manipulujte s ní v rukavicích, s dlouhým rukávem a ne v plném slunci.

Můžu si třemdavu vzít z přírody?

Nemůžete. Třemdava bílá je u nás zákonem chráněná jako silně ohrožený druh, takže její vyrývání ani sběr nejsou dovolené. Kupte si rostlinu v zahradnictví.

Jakou půdu třemdava potřebuje?

Propustnou, kamenitou a vápnitou, na plném slunci. V přírodě roste na vápencových stepích, takže kyselá a vlhká zahradní zem jí nesedí.

Dá se třemdava přesazovat?

Nedá, respektive se to obvykle nevyplatí. Má hluboký kůlový kořen a po přesazení roky stagnuje nebo uhyne. Vysazujte ji proto rovnou na trvalé místo.

Existuje třemdava růžová jako samostatný druh?

Neexistuje. Je to kultivar třemdavy bílé, správně Dictamnus albus var. purpureus, který má růžové až fialové květy. Rod Dictamnus má u nás jediný druh.

Čím třemdavu hnojit?

Skoro nijak. Je to rostlina suchých vápnitých stepí a v živné půdě se vytáhne a poléhá. Slabá dávka organického hnojiva po výsadbě stačí, pak už ji nechte být.