Meloun cukrový (Cucumis melo)

Popis: Jednoletá teplomilná tykvovitá rostlina s četnými varietami a formami.

Stanoviště: Pod sklem nebo pod fólií; půda humózní a živná.

Plocha pro rostliny:1–2 rostliny na 1 m².

Doba pěstování:Pěstování mladých rostlin od konce března, výsadba od poloviny května.

Doba sklizně: Od července.

Množení:Výsevem.

Původní oblasti rozšíření cukrového melounu z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) se nacházejí v tropech a subtropech Afriky a pravděpodobně i v Asii. V teplejších zemích je pěstování melounů velmi rozšířené. Ve střední Evropě se tyto velmi teplomilné rostliny pěstují hlavně pod sklem nebo fólií, venku se jim daří jen v nejteplejších oblastech, například na jižní Moravě.

Vedle zálivky a hnojení je nejdůležitějším pěstitelským opatřením řez:

• Hlavní výhon se zaštipuje za 5. listem.
• Postranní výhony se zaštipují za 6. listem.
• Výhony nesoucí plody se zaštipují za 1–2 listy od nasazeného plodu.
• Na rostlině se ponechává maximálně 4–6 plodů.

Semena se vysévají koncem března až začátkem dubna do malých květináčů, přibližně 1 cm hluboko. Optimální teplota ke klíčení je 25 °C, při teplotě pod 12 °C semena neklíčí. Sazenice se vysazují v polovině května mělce, ve vzdálenosti 0,6 m v řadě. V pařeništích se osvědčuje přikrytí zeminy černou fólií. Ve skleníku se rostliny vedou vertikálně na sítích nebo šňůrách.

Cukrový meloun je na teplo náročnější než vinná réva. Nesnáší trvalé deště, mlhy, kolísání teplot a silný vítr. Venku vyberte mírný svah k jihu až jihozápadu. Kde chybí závětří, vysejte na návětrnou stranu několik řad kukuřice nebo slunečnice, nebo natáhněte fólii na kolících asi 50 cm vysokých.

• Půda: středně těžká nebo lehčí, humózní. Těžká a mokrá půda se nehodí.
• Hnízda: řady 1,5–2 m od sebe, v řadě 80–100 cm. Vykopejte jamky asi 50 cm široké a 40–50 cm hluboké, dejte do každé 2–4 lopaty uleželého hnoje nebo kompostu, zasypte jemnou zeminou a navršte hnízdo 8–10 cm nad okolní terén.
• Přímý výsev jen v nejteplejších oblastech: kolem 20. dubna vysejte do třetiny hnízda 4–5 semen do hloubky 2–4 cm, další třetiny osejte vždy po 10 dnech. Je to pojistka proti mrazíkům, rostlinky hynou už při −0,5 °C. Po pominutí mrazíků nechte v hnízdě dvě nejsilnější rostliny.
• Sazenice všude jinde: po dvou do hnízda po 20. květnu, otužené, s 1–2, nejvýš 3 pravými listy. Půda by neměla delší dobu chladnout pod 15 °C. Proti chladu je chraňte klobouky nebo většími květináči.

• Opylení: samičí květy opylujte ručně štětečkem nebo samčím květem, pod sklem a fólií vždy.
• Zakořenění výhonů: asi 75 cm od kořene zasypte výhony lopatou vlhké kompostní zeminy. Výhony zakoření, rostlina má víc kořenů a vítr s ní nehází.
• Kypření a zálivka: kypřete mělce, kořeny jsou těsně pod povrchem. Venku zalévejte jen za většího sucha, vždy vlažnou vodou a kousek od krčku, který snadno hnije. Pod sklem se zalévá víc.
• Přihnojení: slabou tekutou zálivkou, třeba silně zředěným vykvašeným drůbežím trusem nebo rozpustným hnojivem podle návodu.
• Počet plodů: pro hezké plody nechte na rostlině 4–5 plodů.
• Sklizeň: jen plně zralé plody, nejlépe ráno nebo večer. Na semeno nechte nejlepší plody, u hybridů F1 semena nepoužívejte.

Nejčastějším škůdcem je sviluška, z chorob plíseň okurková. Proti sviluškám pomáhá za horkých dnů kropení vlažnou vodou, proti plísni naopak listy, které do večera oschnou.

Nejdůležitější variety cukrového melounu:

• Cucumis melo var. reticulatus – meloun síťkovaný se síťkovaným a korkovitým povrchem plodů.
• Cucumis melo var. cantaloupensis – kantalupy s žebernatými plody lahodné chuti.
• Cucumis melo var. inodorus – plody většinou hladké, aromatické a sladké.

Pro pěstování na zahradě jsou vhodné odrůdy:
‚Ha’on‘, ‚Ogen‘, ‚Zuckerkugel‘, ‚Honigtopf‘, ‚Charentais‘, ‚Polidor‘, ‚Galia‘, ‚Maja‘.
Odrůda ‚Sweetheart‘ je keřovitě rostoucí s krátkými výhony.

Do stejné skupiny tykvovitých patří i meloun vodní; na balkon a do truhlíku se hodí drobnoplodý mini meloun.