ježatec

Obsah

Ježatec - název pro skalničku i houbu

(Acantholimon vs. Hericium)

Název ježatec dostaly hned dvě rostliny. Jednou z nich je skalnička ježatec plevnatý (Acantholimon glumaceum) a další ježatce méně známéa druhým je houba zvaná ježatec různozubý (Hericium cirrhatum). Věnovat se budeme oběma, ale na skalce doporučujeme pěstovat jen ten první.

Ježatec (Acantholimon) je rod rostlin patřící do čeledi olověncovité (Plumbaginaceae). Tyto rostliny jsou trvalky, které se vyskytují v horských oblastech, suchých travnatých pláních a na skalnatých svazích. Jsou známé svými krásnými květy a trnitými listy, které jim dávají charakteristický vzhled.

Ježatec (Hericium) je rod hub patřící do čeledi Hericiaceae. Jedná se o zajímavou skupinu hub. Hericium má charakteristický vzhled s výběžky, které připomínají bílé, chlupaté vlasy nebo plstnaté štětiny. Tvar huby připomíná plnovous či ježka, což vysvětluje název „ježatec“. Rostlina je ceněná pro svou chuť a byla zkoumána i pro možné zdravotní přínosy.

Ježatec plevnatý

Ježatec plevnatý

Ježatec plevnatý (Acantholimon glumaceum) je trvalka patřící do čeledi olověncovité (Plumbaginaceae). Je to zajímavá rostlina s trnitými listy a krásnými květy, která je oblíbená pro pěstování v alpínských zahradách a skalkách.

Jak ježatec plevnatý vypadá

  • Ježatec plevnatý vytváří polštářovité koberce, které jsou tvořeny hustým trsem listů a květů.
  • Listy jsou úzké, stříbřitě zelené a hustě porostlé jemnými chlupy, což jim dává charakteristický šedavý vzhled.
  • Květy jsou drobné, růžové až fialové, seskupené v klasovitých květenstvích na dlouhých stoncích. Květy vytvářejí atraktivní a kontrastní protiklad k listům.

Jak se ježatec plevnatý pěstuje

  1. Stanoviště: Ježatec plevnatý preferuje slunné až polostinné stanoviště. Je ideální pro alpínské zahrady, skalky a suché záhony nebo suché zídky.

  2. Půda: Rostlina vyžaduje dobře odvodněnou písčitou nebo kamenitou půdu. Příliš bohatá půda s vysokým obsahem živin může vést k přílišnému růstu listů na úkor květů.

  3. Zalévání: Ježatec plevnatý je odolný vůči sušším podmínkám. Přesto je vhodné nové rostliny pravidelně zalévat, aby se zakořenily. Dále potřebuje pravidelné, ale střídmé zalévání.

  4. Množení: Rostlinu lze množit semeny nebo dělením trsů. Semena lze vysévat na jaře nebo na podzim. Dělení trsů se provádí na jaře.

  5. Další péče: Starší květní stonky je možné po odkvětu odstranit, což může podpořit opakované kvetení a udržet rostlinu kompaktní.

  6. Zazimování: Ježatec plevnatý je odolný vůči mrazům, ale v období zimy je dobré zabezpečit rostlinu mulčem, zejména pokud je pěstován ve vlhkých oblastech (nejvíce v zimě trpí kultivar Acantholimon olivieri).

Ježatec plevnatý je krásnou rostlinou, která může přidat zajímavý vizuální prvek do vaší zahrady. Díky svému odolnému charakteru a nízkým nárokům na údržbu je oblíbeným výběrem mezi zahrádkáři, kteří se zabývají alpínskou a skalní zahradou.

Ježatec plevnatý

Ježatec plevnatý množení

Ježatec plevnatý je velmi nenáročnou rostlinou, která má mnoho způsobů rozmnožování. Můžete ji množit:

  • semeny,
  • řízkováním, 
  • dělením trsů,
  • hřížením.

Semeny se množí na jaře nebo na podzim, když se semena sama vysemení. Semena lze také vysévat do studeného pařeniště nebo skleníku. Nutno ovšem podotknout, že množením semeny je většinou méně úspěšné.

Řízkování se provádí na jaře, před vykvetením, řízky se odebírají z vrcholových růžic a zasazují do vlhkého substrátu nebo písku. Substrát se udržuje stále vlhký, dokud rostliny nezakoření.

Dělení trsů je nejlepší provádět na jaře, ale lze to i na podzim. Dělíme vzrostlé rostlinky a vždy oddělíme kořenový bal, část dřevnatého stonku a zbytek rostliny. Roztržené trsy rovnou přesazujeme na zvolené stanoviště.

Poslední možností je hřížení. Hřízení je nejlépe provádět na jaře nebo na podzim a znamená to, že postranní větvičky ježatce zahrneme zeminou/substrátem, a jakmile zakoření, můžeme je oddělit od mateční rostliny a přesadit.

Ježatec různozubý

Ježatec různozubý je houba, která vzácně roste na dřevu buků v lesích i České republiky, ale je zařazena na seznam ohrožených hub.

Houba je bohužel nejedlá, ale zato je esteticky velmi krásná a každý nález takové houby potěší oko houbaře i laika. Plodnice dosahují šířky až 30 cm, jsou bílé a až krémové a okraje mají pokryty zdviženými ostny – odtud název ježatec.

Splést byste si ji mohli s jinými podobně tvarovanými houbami, jako je například korálovec bukový (ten je asi nejpodobnější), dále korálovec ježatý, korálovec jedlový nebo šindelovník severský. 

Ježatec (Hericium) - houba

Zdroje:

Nákup na eshopu

Další zajímavé články