Montbrécie (krokosmie): pěstování, výsadba hlíz a zimování

Montbrécie, botanicky krokosmie (Crocosmia), je hlíznatá trvalka z jižní Afriky, příbuzná mečíku. Hlízky se sázejí v dubnu 5–8 cm hluboko na slunné, teplé a chráněné místo s lehčí propustnou půdou. Kvete od července do září, v teplém podzimu až do zámrazu. V mírných oblastech může pod vrstvou listí přezimovat v zemi, v chladnějších se hlízky na podzim vyzvedávají a zimují v bezmrazé místnosti.

Montbrécie se mečíku podobá vzrůstem i listy, má ale drobnější a jemnější květy. Ty sedí v obloukovitě převislých, často rozvětvených klasech a otevírají se postupně odspodu.

• Výška: 50–100 cm, podle odrůdy.
• Listy: úzké, mečovité, světle zelené, vyrůstají v trsech.
• Květy: nejčastěji oranžově červené, také žluté, oranžové a šarlatové.
• Doba květu: od července do září, v teplém podzimu déle.
• Použití: do skupin v trvalkových záhonech, k okrasným travám, k zídkám a k řezu. Ozdobné jsou i zelené tobolky po odkvětu.

Pod zemí tvoří montbrécie malé kulovité hlízky. Každý rok vyroste na staré hlízce nová, takže časem vznikají řetízky hlízek nad sebou a trs se rozrůstá do šířky.

Na zahradách se pěstují hlavně kříženci Crocosmia × crocosmiiflora a odrůdy s příměsí mohutnější C. masoniorum. Odrůdy se liší barvou, výškou i tím, kolik mrazu snesou.

• ‚Lucifer‘ – šarlatově červená, 90–120 cm, patří k nejodolnějším a v příznivých polohách spolehlivě přezimuje v zemi.
• ‚George Davison‘ – žlutá, nižší.
• ‚Emily McKenzie‘ – velké oranžové květy s tmavým středem, nižší a choulostivější.

Obecně platí, že velkokvěté a pestře zbarvené odrůdy jsou citlivější na mráz než drobnokvěté oranžové a červené.

Montbrécie chce slunné, teplé a chráněné místo, například u jižní zdi nebo plotu. V polostínu kvete méně. Půda má být lehčí a propustná, přiměřeně vlhká a humózní. V zamokřené a studené půdě hlízky v zimě hnijí. Těžkou půdu vylehčete pískem a kompostem.

• Kdy: v dubnu, v chladnějších polohách na začátku května.
• Jak hluboko: 5–8 cm, špičkou nahoru.
• Jak daleko: asi 10–15 cm od sebe, nejlépe ve skupinách po 10 a více kusech, jednotlivě vypadají ztraceně.
• Příprava: do půdy zapravte kompost. Na chudé půdě přidejte organické hnojivo podle návodu.
• Po výsadbě: zalijte. Hlízky vyraší za několik týdnů.

• Zálivka: za sucha, hlavně v době, kdy se tvoří poupata. Přelévání škodí.
• Hnojení: stačí na jaře kompost nebo jedna dávka hnojiva. Přebytek dusíku podporuje listy na úkor květů.
• Opora: vysoké odrůdy se mohou za deště rozklesávat, pomůže kruhová opěrka nebo hustší výsadba.
• Řez do vázy: stonky stříhejte, když se otevírají spodní květy. Horní poupata ve váze postupně rozkvétají. Víc tipů je v článku řezané květiny.
• Po odkvětu: listy nechte, dokud samy nezaschnou, hlízky z nich čerpají zásoby.

V zemi. V teplejších oblastech bez silných holomrazů a v propustné půdě mohou montbrécie zůstat na místě až 3 roky. Na podzim je přikryjte silnější vrstvou suchého listí a uschlou nať nestříhejte. Chrání trs přes zimu a odstraňte ji až na jaře. Nejlépe takto přezimují odolné odrůdy, například ‚Lucifer‘.

Vyzvednutí. V chladnějších polohách, v těžké půdě a u choulostivějších odrůd hlízky na podzim po zaschnutí natě vyzvedněte. Nechte je oschnout, očistěte a uložte v suchém substrátu nebo písku v bezmrazé místnosti, podobně jako mečíky. Na jaře je v dubnu znovu vysaďte.

Po 3 letech na jednom místě trsy přehoustnou a kvetou méně. Pak je vyzvedněte a rozdělte.

Montbrécie se množí snadno. Při vyzvednutí nebo jarním dělení trsu oddělte řetízky hlízek na jednotlivé kusy a vysaďte je. Drobné hlízky kvetou obvykle až druhým rokem. Ze semen lze montbrécie vypěstovat také, semenáče ale nejsou shodné s odrůdou a kvetou až za několik let.

Kde se jí daří, rozrůstá se montbrécie hlízkami do šířky. Časem může vytlačit slabší sousedy, proto ji do malých záhonů sázejte s rozmyslem a trsy pravidelně dělte.

Zdroje fotografií

• Kvetoucí montbrécie: Gartxoak, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Květy montbrécie: Photo by David J. Stang, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Montbrécie na podzim: David Hawgood, CC BY-SA 2.0, zdroj