Řez rybízu: kdy a jak stříhat keř, stromek i černý rybíz

Neřezaný rybíz plodí i několik let, jenže úroda se postupně stěhuje na konce stále starších větví, bobule drobní a keř houstne. Pravidelným řezem se udržuje v rovnováze: každý rok odejde několik nejstarších větví a nahradí je stejný počet silných mladých výhonů. Keř se tak dá udržet v plné plodnosti 20 let i déle, při dobré péči až 40 let.

Rybíz plodí na loňských, tedy jednoletých výhonech a na krátkých plodných větévkách s kytičkovitými pupeny, které vyrůstají na starším dřevě.

• Na jednoletém výhonu jsou květní pupeny hlavně v horní a střední třetině. Ve spodní třetině chybějí nebo z nich vyrostou jen malé hroznečky.
• Černý rybíz dává nejvíc a nejlepších plodů na dvou- až tříletých větvích.
• Červený a bílý rybíz plodí dobře na dvou- až pětiletých větvích.

Starou, málo plodnou větev poznáte podle tmavší, často odlupující se borky, menších listů a drobnějších hroznů. Taková větev se vyřezává celá, u země.

• Hned po sklizni (červenec, začátek srpna). Na odplozených větvích je dobře vidět, které jsou staré a málo plodné. Keř má do podzimu čas posílit nové výhony.
• V předjaří, nejpozději do poloviny března. Rybíz raší mezi prvními dřevinami, pozdní řez ho zbytečně vysiluje.
• Letní probírka koncem května a začátkem června. U země se vylamují nebo vystřihují slabé a přebytečné nové výhony. Ponechají se jen ty, které budou potřeba na obnovu keře.

Řez v době vegetačního klidu na podzim je také možný, v oblastech s tuhými zimami ale raději počkejte do předjaří, kdy už je vidět, co pomrzlo.

U černého rybízu se kromě starých větví odstraňují i větve rozklesté a poléhavé, které leží na zemi nebo se rozvalují do stran. Řez je u něj vydatnější, protože rychleji stárne.

U červeného a bílého se dá ponechat i starší dřevo, pokud je ještě vitální a nese pěkné hrozny. Rozhoduje plodnost větve, ne její přesný věk.

1. Při výsadbě (podzim): nechte 3 až 5 silných výhonů, slabé odstraňte. Sazenici zasaďte o 5 až 15 cm hlouběji, než rostla ve školce. Zasypané části výhonů zakoření a keř bude snadno obrůstat od země. Na zimu přihrňte kopeček zeminy.
2. Brzy zjara po výsadbě: kopeček rozhrňte a všechny výhony zkraťte na 2 až 3 pupeny. Keř tím zesílí kořeny a obroste silnými výhony.
3. Druhý rok: u silného keře nechte 3 až 4 nejbujnější nové výhony nezkrácené, slabé zkraťte na 1 až 2 pupeny. Slabý keř zkraťte celý ještě jednou na 2 až 3 pupeny.
4. Třetí a čtvrtý rok: každý rok doplňte keř o 3 až 4 silné výhony od země. Slabé, nevyzrálé, nemocné a navzájem se křížící vyřežte.

Výsledkem je dospělý keř s 8 až 12 silnými větvemi různého stáří.

Od pátého roku se řez opakuje každý rok stejně. Jde o průklest, ne o stříhání.

• Vyřízněte u země 2 až 4 nejstarší větve (u černého rybízu spíš víc).
• Na jejich místo nechte stejný počet silných jednoletých výhonů vyrůstajících od země.
• Odstraňte větve poškozené, nemocné, zlomené a ty, které leží na zemi.
• Ostatní jednoleté výhony u země odstraňte, aby keř nezhoustl.
• Počet hlavních větví držte mezi 8 a 12.

Řežte co nejníž u země, bez pahýlů. Do pahýlů se snadno dostanou houby, které způsobují zasychání větví. Řezy do průměru asi 5 mm se ničím neošetřují. Větší rány na černém rybízu zatřete stromovým balzámem nebo k nim přihrňte zeminu.

Po sklizni je řez nejpřehlednější: větve, které nesly malé a řídké hrozny, jsou jasně vidět. Postup:

1. Projděte keř a označte si větve s drobnými hrozny a tmavou borkou.
2. Vyřízněte je u země nůžkami na větve nebo pilkou.
3. Prosvětlete střed keře, aby jím procházelo světlo a vzduch.
4. Keř zalijte, zvlášť v suchém létě, a přihrňte mulč. V této době už zakládá květní pupeny na příští rok.

Kdo nestihne řezat v létě, udělá totéž v předjaří. Výsledek je stejný, jen se staré větve hůř poznávají bez listů a plodů.

Častou chybou je zimní „zastřihnutí“ keře dokola, kdy se všechny výhony zkrátí o třetinu, nebo dokonce na 2 až 3 pupeny. Tím se odstraní právě horní a střední část výhonů s květními pupeny. Keř navíc vyžene spoustu nových výhonů, zhoustne a příští rok plodí ještě méně.

Jednoleté výhony se proto nezkracují. Výjimkou je výchovný řez mladé sazenice a mírné zakrácení výhonů na obvodu koruny stromkového rybízu.

Stromkový rybíz (červený nebo bílý naroubovaný na kmínku meruzalky zlaté) je efektní a sklízí se pohodlně, ale stárne rychleji než keř a vyžaduje pravidelnou péči.

• Opora: kůl nebo tyč musí sahat až do korunky. Stromek se k ní váže nejméně na dvou místech, při velké úrodě se ke kůlu vyvazují i větve.
• Po výsadbě: výhony korunky zkraťte na 2 až 3 pupeny, aby se vytvořila korunka ze 6 až 8 hlavních větví.
• Každý rok: vyřezávejte nejstarší a málo plodné větve u kmínku a nahrazujte je mladými výhony z korunky. Odstraňte výhony rostoucí dovnitř a křížící se větve. Výhony na obvodu zkraťte jen mírně.
• Výhony z kmínku a odnože meruzalky od kořene odstraňujte hned, jak se objeví. Odhrňte zeminu až k místu, odkud vyrůstají, a odřízněte je hladce u základu. Ustřižené nad zemí znovu obrazí.

Postup výsadby stromkového rybízu a spon najdete v článku Rybíz.

Drátěnka se hodí pro odrůdy s měkčím, poléhavým vzrůstem, například ‚Jonkheer van Tets‘ nebo ‚Red Lake‘, a tam, kde je málo místa. Na kůly se natáhnou dva dráty, jeden ve výšce 40 až 50 cm a druhý v 80 až 100 cm. Větve se k nim vyvazují do vějíře, nebo se protahují mezi dvěma souběžnými dráty.

Řez je stejný jako u keře: každý rok se vyřízne několik nejstarších větví a nahradí se mladými výhony od země. Plody jsou na drátěnce lépe osvětlené a nedotýkají se země.

Zanedbaný keř s hustou spletí starých větví se dá zachránit dvěma způsoby:

• Postupně během dvou až tří let. Každé předjaří vyřízněte u země zhruba třetinu nejstarších větví a nechte za ně vyrůst nové výhony. Keř plodí i během zmlazování.
• Najednou. Celý keř seřízněte v předjaří těsně nad zemí. Z báze vyrostou nové výhony, z nichž vyberete ty nejsilnější. Sklizeň vypadne zhruba na jeden až dva roky. Tento způsob se hodí jen pro zdravé keře s dobrými kořeny.

Keře s příznaky virových chorob, jako jsou zvrat černého rybízu nebo virová neplodnost, zmlazovat nemá smysl. Lepší je vykopat je a vysadit zdravé sazenice z certifikované školky. Choroby rybízu rozebírá článek Rybíz.

• Zkracování všech výhonů místo vyřezávání starých větví u země. Přijdete o květní pupeny a keř zhoustne.
• Stejný řez pro černý i červený rybíz. Černý potřebuje vydatnější obnovu.
• Pozdní jarní řez v dubnu, kdy už keř raší.
• Pahýly po vyřezaných větvích. Jsou vstupní branou pro houbové choroby.
• Žádná letní probírka. Keř obrůstá desítkami slabých výhonů, které si navzájem stíní.
• Řez bez výživy a vody. Silné náhradní výhony vyrostou jen na keři, který má dost živin a vody. Před dozráváním plodů potřebuje rybíz za sucha 15 až 25 litrů vody na m².