Trávník a jeho údržba: základ každé zahrady
Trávník spojuje zahradní plochy v jeden harmonický celek. Zjistěte, jak trávník funguje, kde se mu daří a jaké alternativy zvolit tam, kde tráva neporoste.
Co je trávník a proč ho mít na zahradě
Jednoduše nepostradatelný
Jaká by asi byla zahrada bez trávníku? Trávník jako sytě zelený koberec spojuje nejlepším možným způsobem rozmanité části zahrady.
Není to ostatně ještě tak dlouho, co se trávník stal důležitou součástí každé domácí zahrady. Nástup úpravných trávníků je úzce spojen s rozvojem žacích strojků (sekaček). Jednoduše obsluhovatelné benzinové sekačky (a později i elektrické) se objevily na trhu teprve v 60. letech 20. století. Umožnily, že se péče o trávník stala dostupnou každému.
Co je trávník? Trávník se nikdy neskládá jen z jediného druhu trávy, nýbrž jde o celé společenstvo rozmanitých druhů. Společné pro všechny je to, že náleží do stejné čeledi lipnicovitých (Poaceae). K jejich zvláštnostem patří mimořádná regenerační schopnost: Jejich dělivá pletiva, tzv. meristémy, se nalézají těsně při zemi. Jakmile je tráva sežata, ihned od báze začíná zase obrůstat. Pravidelný střih, který by jiné rostliny poškodil, trávy posiluje. Časem vytvářejí husté trsy nebo zaujímají svými výběžky novou plochu. Husté trávníky vzniknou zejména tehdy, jsou-li v osevních směsích oba tyto typy trav zkombinovány. Trávník poskytuje i ekologický užitek: 250 m² nepoškrozeného trávníku produkuje dostatek kyslíku pro čtyřčlennou rodinu.
Kde a jak trávník nejlépe roste
Kde se trávníku daří? S výjimkou podmáčených půd je možné založit trávník na každé půdě. Plocha nemusí být bezpodmínečně absolutně rovná. Malé nerovnosti nebo terénní vlny působí v syté zeleni velmi přitažlivě. Problémy mohou nastat, teprve když úklon případného svahu přesáhne 30 stupňů, neboť na takových svazích zpravidla není možné plně využít sekačku.
Trávník jako architektonický prvek. Jednolitá zeleň a rovnoměrná plocha trávníku dodá každé zahradě na velkorysosti. Vytváří ten nejlepší kontrast k bohatě kvetoucím květinovým záhonům a je tím nejlepším kobercem u paty stromů a keřů. ► Tvar travnaté plochy ovlivňuje její působivost. Přímé linie a pravoúhlé okraje vyvolávají efekt uspořádanosti. Jsou velmi vhodné do formálních, klasických zahradních úprav. Měkké, zvlněné linie obvodu travnaté plochy vyvolávají pocit přirozenosti a mohou najít uplatnění v přírodních zahradách. ► Výtvarné prvky jako ostrůvkovité záhony v trávníku nebo malé niky při jeho okraji narušují jednolitý obraz a vzájemně úzce spojují rozmanité zahradní partie.
Uklidňující zeleň Zelená barva uklidňuje smysly a vyvolává pocit klidu. Po hektickém dni nemůže být nic lepšího, než si vyhlédnout uprostřed trávníku malé klidné místečko! Dočasné zatížení i po několik hodin snese bez problému většina travnatých ploch, ale pro stálé místo k posezení je třeba založit zpevněnou plochu, vytvořenou například z dlaždic, štěrku nebo písku.
Trávník na hraní Rovná, měkká plocha láká nejen děti si pořádně zaskotačit. Mnoho her, jako badminton, kroket nebo pétanque, je možné ideálně provozovat přímo na vlastní zahradě.
Kde tráva neporoste: nejlepší alternativy ozelenění
Kde žádná tráva neporoste
Zvláště obtížně se zatravňují následující místa, kam lze doporučit jiný způsob ozelenění:
Hluboký stín: Půdopokryvné rostliny jako břečťan, škornice, barvínek, tlustonitník (Pachysandra) nebo bika hajní.
Zabahnělé půdy: Vlhkomilné byliny jako sítiny, kohoutky, ostřice, blatouchy a řeřišnice.
Suché písčité půdy: Půdopokryvné byliny jako bělokvětý rožec nebo voňavé mateřídoušky.
Příkré svahy: Půdě odpovídající luční květiny, které budou během roku jen jednou až dvakrát koseny.
