Okrasné trávy a kapradiny: průvodce pěstováním
Okrasné trávy a kapradiny patří k nepostradatelným rostlinám moderní zahrady. Přinášíme přehled nejlepších druhů, jejich nároků a využití od skalek po solitéry.
Proč pěstovat okrasné trávy a kapradiny na zahradě
Trávovité rostliny
Okrasné trávovité rostliny patří v současné sadovnické praxi k významným rostlinám zahradních úprav. Jsou nezbytným doplňkem zahradních partií, majících přírodní charakter. Dále pomáhají dotvářet priorózený vzhled volných trvalových skupin, neměně významnou roli mají ve skalkách, vřesovištích, v blízkosti vodních partií i jako významné solitérní rostliny na exponovaných místech zahrádek.
Období trávovité rostliny se uplatňují i v plošných plazilkových výsadbách či ve vyslovně travnatých úpravách, zejména ve společnosti nízkých, kobercovitě se rozrůstajících trvalek, jež se svým charakterem výborně hodí do těchto partií.
Vyjímají se i v sousedství vkusných plastik, volně roztrouš ených velkých balvanů a dalších zajímavých motivů. Druhy s vyšším vzrůstem se velmi dobře uplatňují jako solitérní rostliny, hlavně před tmavším pozadím stálezelených listnaču nebo jehličnanu, kde vynikají nejen jejich vzrůstové tvary, ale i barvy olistění. Středně vysoké druhy se hodí pro skupinové výsadby a trávy s nízkým vzrůstem vysazujeme buď do skalek a květinových zídek, nebo jimi ozeleňujeme menší i větší plochy půdy.
Rozmanité barevné odstíny listů, elegantní vzrůst, majestátnost vyšších druhů předurčují tyto rostliny k nejširšímu uplatnění v našich zahrádkách.
Některé z nich jsou cizokrajného původu, ale vesměs jsou, až na malé výjimky, velice otužilé a nenáročné.
Aby si ozdobné trávovité rostliny zachovaly zcela přirozený vzrůst, pěkný vzhled a hlavně typické zbarvení listů, je zapotřebí vysazovat jednotlivé druhy podle jejich osobitých požadavků buď na slunná místa, do polostínu či do stínu, vzdy raději do chudší půdy, nejlépe drnovky s příměsí říčního písku.
Okrasné trávovité rostliny se množení dělením silnějších trsů na jaře, některé druhy i semenem. Rostliny množené vegetativně — dělením vysazujeme především na určená stanoviště, kde se v příhodných podmínkách záhy rozrůstají a vytváfejí koberečky, související porosty nebo nižší, středně vysoké až velmi vysoké trsy.
Nízké a středně vysoké okrasné trávy: kostrava, třeslice, metlice a další
Ze sortimentu okrasných trávovitých rostlin se v našich zahrádkách i skalkách nejlépe uplatňují následující druhy a odrůdy.
Aira viz Deschampsia
Alopecurus lanatus Sibth. et Sm. — psárka Poaceae — lipnicovité
Tráva s úzkými a stříbřosedými plstnatými listy. Nenápadně květní klášky dosahují výšky 10-15 cm. Vhodná pouze pro plně slunění místa ve skalce. Vyzaduje dobrou drenáž a propustnou píscitou púdu s příměsí rašeliny. Nárořná pro pěstování, vhodná též do tufu.
A. pratensis L. 'Variegata' — nestrolistá odrůda psárky se vzrůstem do 30-50 cm. Prospívá ve vlhčí zahradní půdě na slunném stanovišti.
Arrhenatherum elatius J. S. et K. B. Presl ssp. bulbosum (Willd.) Schiibl. et Martens 'Variegatum' — ovsík Poaceae — lipnicovité
Pestrolistá odrůda ovsíku s úzkými, pěkně bílé žihánými listy, vysoká 20-30 (40) cm. Zcela nenáročná, vhodná do suchých a propustných půd a stanoviště na výsluní a v polostínu. Rostlina má v zemi ploché okrouhlé hlízky. Záhy na jaře raší, během června až července zatahuje.
Vhodná do volných trvalkovych skupin, na obruby, do větších skalek, vřesovišť, tráviniových i stepních partií.
Briza media L. — třeslice Poaceae — lipnicovité
V přírodě roste v Evropě, Malé Asii a na Kavkazu. Pohledná nižší tráva tvořící drnovité polštáře. Dorůstá do výšky 40 cm, má úzké zelené listy a kvete v květnu až červnu. Velmi ozdobné jsou jemné vzdušné klášky, uspořádané v pyramidálních latách, které působí pěkným dojmem až do podzimu.
Dobře roste na slunci i v polostínu v chudší, písčité, třeba i kamenitě nebo v písčitohumózní půdě.
Uplatňuje se v trvalkovych skupinách, ve skalkách, ve vřesovištích i ve stepních partiích.
Deschampsia caespitosa (L.) P. Beauv. (Aira caespitosa L.) — metlice Poaceae — lipnicovité
Nenáročná travina s úzkými, tmavě zelenými listy, tvoří krásně hnízditě trsy a kvete v červnu až červenci množstvím velmi jemných, žlutavě hnědých, jakoby nacházejících se v klasech, které jsou ozodbou až do podzimu. Dorůstá do výšky 80-100 cm.
Metlici se daří na slunných stanovištích i v polostínu.
Hodí se na rabata, do velkých skalek, jako předsadba, podsadba či mezisadba mezi okrasnymi drevínami, do přírodních partií i do vřesovišť.
D. c. 'Tardiflora' — odrůda se stěsnánym vzrůstem a světle zelenými květenstvím. Výška 20-90 cm.
Festuca L. — kostrava Poaceae — lipnicovité
F. alpina Suter — je to 15-20 cm vysoká kostrava se sytě zeleným vlasovitým olistěním. Kvete jako všechny následující druhy a odrůdy, obvykle žlutavými klášky v červnu až červenci.
F. amethystina L. — pěkná kostrava s jemným světle zeleným olistěním. Dorůstá do výšky 20-30 cm a tvoří krásně rozložené stálezelené trsy.
F. cinerea Vill. (F. glauca Lam.) — velmi hodnotná nízká kostrava s modrosedým olistěním, vysoká 15-20 cm. Rostliny tvoří pěkné polštáře.
Má ráda slunné stanoviště, snáší i lehký polostín. Nepostradatelná ve skalkách, vřesovištích, v nižších trvalkovych, v přírodních i travinových partiích.
F. glacialis Miegev. — nizoučká, velmi jemná kostrava ledovcová se žlutavě šedozelenými listy, tvoří jemné polštáfky do 10-15 cm. Doporučuje se lehká zimní přikrývka a částější dělení.
F. ovina L. — je to 20-30 cm vysoká tráva, někdy šedozelené vybarvená. K okrasným účelům se vysazují její vynikající odrůdy, které vyslechtil Heinz Klose v Lohfeldenu u Kasselu:
'Blaufink' — 10-20 cm, stříbromodrá. 'Blaufuchs' — 15-25 cm, ocelově modré olistění. 'Blauglut' — 20-30 cm, sytě modré olistění. 'Meerblau' — 15-20 cm, sytě modré polštáfky. 'Söhrewald' — 15-25 cm, olistění svěže zelené se stříbrným nádechem.
F. punctoria Sm. — pouze 10 cm vysoká kostrava s tuhy mi, pichlavými, ocelově modrými listy. Vytváří pěkně kompaktní trsy.
Vyžaduje suchá a slunná stanoviště. Je zvlášť vhodná do skalek a xerofytnich partií.
Festuca scoparia Kerner et Hack. (F. crinum-ursi hort. non Ram.) — nizoučký druh; tvoří krásně, stěsnané, smaragdově zelené polštáfky asi 10-15 cm vysoké. Je považována za nejhezčí ze všech zeleně olistěních kostrав.
Prospívá v sušší púdě na slunci i v polostínu. Vhodná do skalek i pro plošné ozeleňování púdy.
Koeleria glauca (Spreng.) DC. — smélek Poaceae — lipnicovité
40 cm vysoká rostlina s úzkými šedomodroz zelenými listy a nazeleналymi klasy.
Tvoří husté trsy trochu podobné kostrávě — Festuca cinerea, vhodná do trvalkovych skupin, vřesovišť a travinových partií.
'Gracillis' — je drubnejší druh, vysoká 20-30 cm.
Luzula DC. — bílka Juncaceae — slitinovité
L. nivea (L.) DC. — roste v Pyrenějích, střední Francii, v Alpách a Apenínách. 20-40 cm vysoký druh s nízkými, šedozelenými, bílě ochlupenými listy trávnitého vzhledu. Tvoří pěkné porosty, kvete v červnu-červenci. Miluje polostinnou až zastíněnou polohu a vlhčí púdu s obsahem humusu.
L. silvatica Huds. Gaud. — stálezelená travina se širokými, lesklými, silně obrvenými, tmavě zelenými listy, 20-40 cm vysoká. V dubnu až květnu se objevují hnědavá květenství.
Molinia caerulea (L.) Moench Poaceae — lipnicovité
Nižší, pouze 20-40 cm vysoký druh s úzkými modrozelenými listy, z nichž od srpna vyrůstají na pevných drátovitych stéblech, dlouhych 60-80 cm, řidké klašky.
Zcela nenáročná travina, již se velmi dobře daří na slunných a zastíněných stanovištích.
Nejlépe se uplatňuje v přírodních partiích zahrad.
'Variegata' — pouze 20-30 cm vysoká odrůda s bělopestry mi listy, které se lépe vybarvují na výsluní.
Vysoké okrasné trávy jako solitéry: čínský rákos, třtina a kavyl
Avena sempervirens Vill. — novější název Helictotrichon sempervirens (Vill.) Pilg. — oves Poaceae — lipnicovité
Velmi ozodoba, 40-60 cm vysoká trava s nádherně rozloženými trsy, úzkými, modravě šedozelenými listy, vzpřímenými, 50-80 cm vysokými stébly a bledě žlutými klasy, přesahujícími listy. Kvete od konce května do července.
Oves miluje slunné stanoviště a sušší propustnost, třeba i písčitou či kamenitou zahrádní púdu. Ve vlhčím prostředí sice rychle roste, nemá však dlouhou životnost.
Oves se znamenitě uplatňuje jako solitéra ve větších skalkách, vřesovištích, stepních partiích, v atriových zahrádkách i v menších či větších trvalkovych skupinách.
Calamagrostis × acutiflora (Schrad.) Rchb. 'Karl Foerster' — třtina Poaceae — lipnicovité
Má úzké vzpřímené klasy, které jsou zpočátku tmavě hnědé a teprve později zežloutnou. Dlouhou dobú působí dekorativním dojmem. Kvete v červenci až srpnu. Dorůstá 100-150 cm.
C. arudinacea (L.) Roth 'Purpurea' — je to 100-120 cm vysoká travina s pevným vzpřímenym vzrůstem. Má široké, svěže zelené listy a kvete v červenci až srpnu. Pěknou ozodbou jsou hnědočervené husté klasy, které jsou velice ozdobné až do zimy.
Třtině se dobře daří na slunci i v polostínu v dobré, spíše sušší zahradní půdě.
Miscanthus Anderss. — čínský rákos Poaceae — lipnicovité
Statné, vyšší až vysoké trávy s rákosovitými, většinou převislými listy. Rostliny milují slunná stanoviště a hluboké, sušší, propustné a živné púdy.
M. floridulus a většina odrůd
M. sinensis přinášeji krásná květenství.
Všechny nacházejí vynikající uplatnění zejména ve spojení s jinými vodními partiemi a jako solitéry. Hodí se i k fezí pro zimní výzdobu váz.
M. floridulus Warb. ex K. Schum. et Lauterb. — roste ve východní Asii. Nápadný, 350 cm vysoký se zelenými rákosovitými, lehce převislými listy. Krásná solitérní rostlina.
M. sacchariflorus (Maxim.) Hack. 'Robustus' — bujně rostoucí 150-200 cm vysoká travina vzrůstem i olistěním podobná rákosí se zeleními listy, uprostřed s hnědčitým proužkem. Jeden z mála čínských rákosů. Dekorativní solitérní tráva, vhodná též do velkých trvalkovych skupin.
M. sinensis (Thunb.) Anderss. — tento
Phalaris arundinacea je velice ozodbá tráva, která je však dost agresivní. Proto je třeba ji omezovat v růstu, např. vysadbbou do nádoby zapuštěné v zemi.
druh s mohutným vzrůstem do 2 m a širokymi, světle zelenými listy se silným bílým žebrem uprostřed není u nás bez bezpečné zimní ochrany zcela zimovzdorný. V zahrádách se částeji setkáváme s jeho odolnějšími a hezčími odrůdami.
'Gracilimus' — jemně olistěná odrůda, dorůstající do výšky 1,50 m. Vytváří krásné trsy s obloukovitě rozloženými, velmi úzkými listy s tenkou bílou linkou uprostřed. Je dobře zimovzdorná.
Vynikající solitéra, vhodná téż do volných přírodních partií.
'Silberfeder' — 1,80-2,00 m vysoká odrůda s úzkými převislými listy. Bohatě kvete v srpnu až září stříbřitým vějířovitým květenstvím.
'Strictus' — 150 cm vysoká odrůda
s přísně vzpřímeným vzrůstem a tuhy mi, širšimi, příčně žlutavě pruhovanými listy.
'Variegatus' — 150 cm vysoký výpěstek s mírně převislým vzrůstem, bílé podélně pruhovanými listy.
'Zebrinus' — 150 cm vysoká odrůda s volnějším vzrůstem, obloukovitě převislymi a příčně žlutavě pruhovanými listy.
Velice efektní trávy, vyžadující bezpečnou zimní přikrývku a chráněné stanoviště.
Panicum clandestinum L. — proso Poaceae — lipnicovité
Je to 60-80 cm vysoký druh vzhledem připomínající bambus. Má siroce oválné, dosti krátké listy a pěkně nahnědlé klasy, které se objevují v červenci až srpnu.
P. virgatum L.
'Rehbraun' — 1,00-1,20 m vysoká rostlina se vzpřímenym vzrůstem, hnědym zbarvením listů a klašů, které se vyvíjeji v srpnu až září a jsou zpočátku husté, později vzdušnější.
'Strictum' — odrůda s mohutnejšim, přísně vzprímenym vzrůstem do 160-180 cm. Má zelené listy a velmi silná stébla.
Zylásť vhodná jako solitéra v blízkosti vodní partií. Vyhovuje jí dostatek vlhky v půdě.
Pennisetum alopecuroides (L.) Spreng. — vousatec (Pennisetum japonicum Trin.) Poaceae — lipnicovité
Zajímavá, 50-80 cm vysoká tráva s úzkými šedozelenými listy, jejíž největší ozodbou jsou dosti dlouhé, husté, velmi jemně válcovité, lehce převislé, červenavě hnědé klasy. Zejměna za slunečního svitu působí kouzelným dojmem. Klasy se objevují v srpnu až září. Vynikající solitéra.
'Hameln' — velice půvabná asi 60 cm vysoká odrůda. Záhy začíná kvést, již v červenci, a kvete neobýčejně dlouho až do září.
Základní druh i novější odrůdy vysazujeme slunné, chráněné a teplé stanoviště a živnu, dobře propustnou zahrádní púdu.
Spartina pectinata Link Poaceae — lipnicovité
'Aureomarginata' — tvoří mohutné, až 1,60 m vysoké trsy s úzkými, obloukovitě až k zemi převislými listy se žluté vroubeny mi okraji. Klasy, které se objevují v srpnu až září, jsou světle hnědé a velmi dlouho působí ozdobnym dojmem.
Velmi odolná a vytrvalá tráva pro slunné až lehce zastíněné stanoviště a normální zahrádní púdu.
Stipa L. — kavyl Poaceae — lipnicovité
Jsou to graciézní, sucho a slunce milující trávy s velmi úzkými listy a půvabními klasovitými květenstvy s neobychejně dlouhými vousy — osinami.
Rostliny většinou tvoří pohledné trsy podle druhů 30-100 cm vysoké. Vyhovuje jim normální propustná zahrádní púda s obsahem vápníku.
Znamenitě se uplatňují zejména ve skupinových výsadbách, před tmavšími dřevinámi, v přírodních partiích stepního charakteru a jako solitéry.
S. barbata Desf. — 40-80 cm vysoký kavyl s úzkými modrozelenými listy a velmi dlouhými stribrobílými, obloukovitě splývajícími vousy.
S. capillata L. — 40-60 cm vysoký druh s velmi úzkými, vzpřímenými šedozelenými listy. Olistěná stébla jsou zakončena osinami, avšak bez stribrnýchi vlásku. Kvete v červenci až srpnu.
S. gigantea Lag. — mohutná, 100-180 cm vysoká, zvlášť ozodbá tráva s úzkými, modrozelenými listy, tvořícími hustá hnízda. Mimořádně silná stébla nejsou velké řidké až 60 cm dlouhé, velice efektní laty. Klasy jsou žluté, zakončené červenými osinami. Kvete od června do srpna.
S. pennata L. emend. Mansf. — 30-50 cm vysoký kavyl podobný druhu S. barbata, má však nižší vzrůst a dřívě kvete, zpravidla v červnu až červenci. Vhodný k řezu.
Ostřice (Carex): barevné okrasné trávy do vlhkých i suchých míst
Carex L. — ostřice Cyperaceae — šáchorovité
Ostřice se podobají trávám, od nichž se liší zejména plnými stébly. Většinou neoddělující rostliny, vytvářející pohledné trsy. Květy jsou uspořádány v latách nebo klasech. Pěstují se hlavně pro pěkné olistění.
C. buchananii Bergcr. — choulostivější druh s velmi úzkými červenoohnědými listy. Stavbou i barvou je zvlástní, tvoří husté trsy a kvete v červenci. Květy jsou uspořádány v tenkich převislých latách nebo klasech. Dorůstá do výšky 40 cm. Pěstuje se hlavně pro krásné olistění.
Miluje slunnou polohu, písčitou až humózní zahrádní púdu. Vhodná je lehká zimní přikrývka.
Tuto ostřici vysazujeme do volných trvalkovych skupin, do skalek a do přírodních partií.
C. firma Host — zcela nenáročný, pouze 5-10 cm vysoký vápnomilný druh s širšími tuhy a špičatými listy. Pevná, husté trsnatá rostlina tvoří pevně polštáře, kvete trsnatá rostlina od června do srpna.
Prospívá na slunci, roste však i v polostínu. Vhodný do skalek i pro ozeleňování menších ploch.
C. f. 'Variegata' — odrůda s bělopestry mi listy.
C. grayi Carey — ostřice s ozdobnym olistěním a dekorativními ostnitými plody, vhodný mi pro aranžování suchých kytic. Dorůstá do výšky 50-70 cm, kvete v červenci až srpnu a plody se vyvíjeji od září.
Dobře roste na slunci i v polostínu. Průspívá i ve vodě do výšky hladiny 5 cm.
C. montana L. — úzké, převislé listy vytváfejí pěkné trsy. Tato 20-30 cm ostřice kvete v březnu až dubnu okrově žlutými花květy, uspořádanými v štětečkovitěm květenství. Podzimní zbarvení listů přechází od zlatohnědé barvy až po tmavohnědou.
Prospívá ve slunné poloze. Uplatňuje se v menších i větších trvalkovych skupinách, při plošném ozeleňování púdy, jako předsadba nebo mezisadba před a mezi okrasnymi drevinámi, ve skálních spárách apod.
C. selloana 'Rosea' — podobá se základnimu druhu, dorůstá do výšky 150-200 cm, květenství má však výrazný růžovočervený nádech.
Kapradiny na zahradě: pěstování, stanoviště a půda
Kapradiny jsou rostliny, které si plným právem zasloužily místo v zahradách i zahrádkách, zejména u chalup a chat v přírodním prostředí. Na jaře upoutávají pozornost promenlivosti rasících listů, v létě půvabem filigránského olistění, na podzim obvykle zlatavou barvou dožívajících listů a v zimě je zdobí zelení stálezelených druhů nebo ojinené loňské listy. Listy kapradin jsou jiného typu než listy ostatních rostlin, protože nejsou rozmnožovací orgány, tj. spory ve sporangiích.
Třebáže se některým kapradinám dobře daří na slunných stanovištích, většina pěstovaných druhů slouží především k oživení polostinných či zcela zastíněných partií. Můžeme je pěstovat samostatně jako nápadné solitéry, další se uplatňují ve smíšených či skupinových výsadbách buď ve skalkách, nebo na mnoha jiných místech, kde bývá slunce jen velmi zřídka.
Ve světlejších hajních partiích mohou na porosty kapradin navazovat vedlejší čtveřu trvalek také koberce, drubných cibulnatých a hlíznatych rostlin, např. ladoněk, ladoničeк, modřenců, sněženek, bleduli, šafránu i talovinů, které ožívují tyto partie bogatým květů v předjaří a v časném jaru.
Mnoho druhů kapradin vyniká zvlášť oozdobným olistěním. Ty vysazujeme především jako solitéry.
Kapradinám s vyšším vzrůstem se uplatňují zejména ve velkých skalkách nebo zahrádách, hlavně ve společnosti vzrůstnějších trvalek, jako bohyšek, plícníků, vysokých zvonků, ploštichiků, udatěn, rodgersií a také stínomilných okrasných travin, tedy rostlin, jimž vyhovují stejné či podobné podmínky. Nižší druhy, většinou se stálezelením olistěním, se pěkně vyjimají ve společnosti stínomilných skaliček a nižších trvalek např. sasanek, petrklíčů, pupkovců a podobných rostlin.
Kapradinám nejlépe vyhovuje kyprá, přiměřeně vlhká lesní půda, bohatá na obsah humusu. Pokud takovou zeminu na zahradě nemáme, můžeme si ji připravit příměsí rašeliny, položetlelé listovky a říčního písku. Půda může být i kamenitá, ale v každém případě dobře propustná.
Nejvhodnějiím způsobem rozmnožování kapradin pro zahradkáře je rozmnožování vegetativní, hlavně dělením silnějších rostlin. Tímto způsobem lze množit většinu druhů, nejlépe záhy zjara. Při rozmnožování je velmi důležité, abychom rostlinám nepoškodiili kořeny.
Velké okrasné kapradiny jako solitéry: papratka, kaprád a hasivka
Ze sortimentu kapradin uvádíme:
Adiantum L. — netik Adiantaceae — netikovité
A. pedatum L. — statná, 50-60 cm vysoká, zcela zimovzdorná kapradina s exotickým vzhledem, plochým, vějířovitým olistěním na tenkych cernych rapících. Drátovitě rapiky nesou ve výšce asi 50 cm světle zelené, jemné, routě podobné čepele.
Nejlépe prospívá v lehce zastíněných stanovištích v humózní, lehce kyselé, přiměřeně vlhké půdě s bogatým obsahem humusu. Uplatňuje se ve společnosti nižších čechrav — Astilbe, ušlechtilých sasanek — Anemone, poschoďovitych prvoseneк — Primula nebo na podzim kvetoucích šafránů — Crocus.
Athyrium Roth — papratka Polypodiaceae — osladičovité
A. filix-femina (L.) Roth — je to velmi dekorativní, 80-150 cm vysoká kapradina s podlouhle kopinatými, na obou koncích zúženými, 2-3krát zperfenými světle zelenými, 30-40 cm širokými listy. Na bázi hnědočerný a plevnatý řapík je dlouhý jako 1/3 — 1/4 čepele.
Tato kapradina velmi dobře prospívá v dostatečně vlhké humózní půdě v polostínu až stínu.
'Corymbiferum' — zajímavá odrůda 50-70 cm vysoká s pravidelnými listovým trychtyrem o průměru asi 100 cm, která vytváří postranni hřebeny a vějířovité špičky.
'Fieldiae' — odrůda se stíhlými, vzpřímenými, pouze 3-5 cm širokými listy a vzrůstem do 60 cm.
'Frizelliae' — jedinečná, velice půvabná odrůda. Má stíhlé, pouze 1-1,5 cm široké, asi 30-50 cm dlouhé, do tvaru půlměsice prohnuté listy.
'Minutissimum' — odrůda s nizoučkym, pouze 20-30 cm vysokým vzrůstem. Tvoří husté mnoholistě hnízdo. Je sterilní, roste dosti rychle, záhy vytváří pěkné trsy. Snadno se množí dělením.
Blechnum L. — žebrovice Polypodiaceae — osladičovité
B. spicant L. Roth — je to velice ozdobná stálezelená kapradina s rozličnými sterilními a fertilními listy. Sterilní listy jsou až 20 cm dlouhé, úzké, jednou zperfené, hlubokе vykrojované. Fertilní (plodné) listy, které se později vyvíjeji a vyrůstají ze středu růžice, jsou 25-40 cm dlouhé a mají výrazný hnědý řapík. Mladé rostliny mají listy uspořádány v pohlednych růžicích, starší rostliny tvoří husté hnízditě trsy.
Žebrovici se nejlépe daří ve vlhkých rašelinnných púdách bez obsahu vápníku nebo v kyselém jehličnatém humusu.
Dryopteris Adans. — kaprád Polypodiaceae — osladičovité
D. borreri (Newm.) Tavel. (D. pseudo-mas (Wollaston) Holub et Pousar) — kaprád je krásný druh 80-100 cm vysoký s nálekovitě uspořádanými listy, které jsou zelené dlouho do zimy. Supinatie řapíky mají zlatohnědou barvu.
Prospívá na polostinných i zastíněných stanovištích v přiměřené vlhké púdě, bohaté na obsah humusu.
Uplatňuje se jako solitéra, mezi stínomilnými trvalkami ve volných skupinách i v přírodních partiích zahrád.
'Cristata' — odrůda považovaná za nejkrásnější, dorůstá až 100 cm, má siroce kopinaté listy, jejichž špičky jsou pravidělně hřebenovité věttvené. Bujně roste.
D. cristata (L.) A. Gray — 30-70 cm vysoký druh se světle zelenými listy v řidkých svazciich, které netvoří charakteristickou nálevku. Listy mají tenké, slámové žluté řapiky, které jsou dlouhé asi jako polovina čepele a na spodní části plevnaté.
Pteridium aquilinum (L.) Kuhn — hasivka orlíč Polypodiaceae — osladičovité
Rostlina má tlustý plazivy oddenek a nepřezimující až 2 m vysoké listy. Žlutozelený řapík měří až 1 m. Čepel v obrysu je trojboká, 2-3krát zperfená, světle zelená se zlatožlutym podzimním vybarvením.
Roste stejně dobře jak na slunci, tak i ve stínu.
Je velmi dekorativní, vhodná pouze do přirozené či uměle omezeného prostoru ve velkých zahrádkách nebo na parcelách.
Malé kapradiny do skalek a zdí: sleziník, kyvor a puchyřník
Asplenium L. — sleziník Polypodiaceae — osladičovité
A. ruta-muraria L. — sleziník routička je půvěc nejmenší u nás ve skalkách pěstovaná kapradina. Je docela k zemi přisedlá pouze 5-10 cm vysoká. Rostlina má plazivý oddenek a až 15 cm dlouhé, stálezelené,
košovité, 2-3 krát zperfené tmavě zelené až hnědavě červené listy.
Výborně se uplatňuje na skalkách, kamenných zídkách a ve spárách starých zdí, zavlášte ve společnosti nižších, pěkně kvetoucích sasanek.
A. trichomanes L. emend. Huds. — sleziník červený — je to drobná, vždy svěží stálezelená kapradina s červenoqnědými řapíky a úzkými lichozpeřenými, tmavě zeleninými listy. Dorůstá do výšky 15-20 cm.
Vhodná do skalek, suchych zídek i do vegetačních nádob. Ve vlhkem prostředí a v polostínu je bujnější.
Ceterach officinarum DC. — kyvor lékařský Polypodiaceae — osladičovité
Je pouze 10-20 cm vysoký, plochý a má krásně tvárované, stálezelené, krátce papíkaté, jednou zperfené listy, které jsou šedozelené, na spodní straně rzivě plevnaté.
Kyvor lékařský je skromný a v přírodě porušta i docela suché skály a zdi. Vhodný do skalek.
Cystopteris Bernh. — puchyřník Polypodiaceae — osladičovité
C. bulbifera (L.) Bernh. — 50-75 cm vysoká kapradina se světle zelenými 2krát zperfenými listy s převislými špičkami. V horní části listu se tvoří adventivní pupenú, jimíž se rostlina rozmnožuje.
Prospívá v stínu v zahrádní púdě s bogatým obsahem humusu nebo v lesní humózní púdě.
C. fragilis (L.) Bernh. — krátký oddenek tohoto puchyrníku je husté porosly svazčitými 10-40 cm dlouhými listy, jejichž čepel bývá podlouhle vejčita až siroce kopinatá, 1krát-3krát zperfená.
Skromný druh vhodný pro polostinné až zcela zastíněné skalní partie i pro plošné ozeleňování púdy.
Polystichum Roth — kapradina Polypodiaceae — osladičovité
P. lonchitis (L.) Roth — rostlina má tlustý oddenek a kožovitě přezimující, jednoduše zperfené, v obrysu úzce kopinaté, pouze asi 4 cm široké listy. Řapik je krátký, hnědě plevnatý. Rostlina dorůstá do výšky 40-50 cm.
Vyžaduje polostín nebo místo s odklonem od slunce a přiměřeně vlhkou humózní púdu.
Uplatňuje se ve skalce. Vyžaduje ochranu před palčivými paprsly zimního slunce.
