Kukuřice setá (Zea mays)

Jednoletá teplomilná užitková tráva s mnoha variantami využití

Stanoviště: teplé oblasti; humózní, kyprá, lehce záhřevná půda
Spon: 60–70 × 20 cm
Doba výsadby: přímý výsev v květnu
Doba sklizně: při mléčné zralosti zrn
Množení: semeny

Kukuřice, která patří k nejstarším kulturním rostlinám na Zemi, pochází ze Střední Ameriky a byla přivezena objeviteli Nového Světa do Evropy. Patří do čeledi lipnicovitých (Poaceae). Dnes se pěstuje toto obilí po celém světě jako potravina a krmná plodina. Existuje mnoho kulturních variet. Tzv. cukrová kukuřice (convar. saccharata) chutná příjemně sladce. Nezralé palice speciálních odrůd cukrové kukuřice a dalších druhů dlouhé až do 10 cm se hodí ke konzervování jako minikukuřice. Z pukancové čili perlové kukuřice (convar. microsperma) se dají vyrábět popkorny.

Průmyslové a krmné využití kukuřice

Kromě svých širokých kulinářských využití, jako jsou minipalusky, popcorn nebo čerstvé konzumace v mléčném stádiu, hraje kukuřice také významnou roli v průmyslu a zemědělství. V mnoha evropských regionech slouží jako krmná plodina pro skot a prasata, čímž podporuje mléčné i masné odstavy. Díky vysokému obsahu škrobu je také základní surovinou pro výrobu bioethanolu a dalších biopaliv, čímž přispívá k energetické soběstačnosti . Z kukuřičných zbytků, jako jsou listy či poháňky, se navíc vyrábějí bioplasty, papír, ale i krmné směsky a biopaliva, což zvyšuje její ekonomické i ekologické využití.

Nutriční složení, výnosnost a zdravotní přínosy

Co se týče výživy, kukuřice je bohatým zdrojem komplexních sacharidů, vlákniny, vitamínů (zejména skupiny B a beta-karotenu) a minerálů . Studie ukazují, že jednotlivé části rostliny – nejen zrno, ale i svazečky a listy – obsahují biologicky aktivní látky využívané v tradiční medicíně (např. diuretické či protizánětlivé účinky) . V moderním zemědělství se pak díky šlechtění dosahuje průměrného výnosu až 6 t/ha, což z kukuřice činí jednu z nejvýnosnějších obilnin na světě.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík

Závěrečné doporučení Dodržujte pravidlo, že méně hnojení je někdy lepší než příliš mnoho. Někteří naši zákazníci hlásili skvělé výsledky, i když během sezóny použili Hnojík pouze jednou. Je důležité nenechat se unést nadšením z bujného růstu rostlin. Typickým problémem je, že při častém hnojení například paprik každý týden dochází k nadměrnému přísunu dusíku, který rostliny investují do růstu listů a stonků na úkor květů a plodů. Výsledkem mohou být rostliny s velkými listy, ale bez plodů, což jsme již u dvou zákazníků viděli. Podobně, přílišné hnojení kořenové zeleniny, jako jsou cibule nebo mrkev, může vést k bujným naťím, ale malým hlízám, což určitě není váš cíl.

Kukuřice setá (Zea mays)

Průmyslové a krmné využití kukuřice

Nutriční složení, výnosnost a zdravotní přínosy

Hnojení ovoce a zeleniny

Jak často aplikovat Hnojík

Hnojení zahradních rostlin