Bob obecný

Výživná a chutná zelenina pro znalce

• Stanoviště: slunné; humózní, dobře nakypřená hlinitá půda
• Výška: 60 cm–1,2 m
• Doba kvetení: květen–červen
• Množení: semeny

Bob obecný (Vicia faba, syn. Faba vulgaris) z čeledi bobovitých (Fabaceae) má dlouhou minulost, a proto i řadu lidových jmen. Již staří Egypťané, Řekové a Římané pěstovali tuto chutnou a výživnou zeleninu. Ve středověku byly boby důležitou potravinou.

Za mlada sklizené a připravené jako zeleninová příloha nebo salát jsou boby zvláštní pochoutkou; ovšem jen uvařené. Syrové obsahují jako všechny bobovité jedovatý glykosid phasin.

Slunné stanoviště a kyprá hlinitá půda jsou pro boby nejlepší. Daří se však i v každé dobré zahradní půdě, která udržuje vlhkost. Půda by měla být bohatě zásobená kompostem, nesmí být však čerstvě vyhnojená – boby jsou slabí jedlíci.

Boby se doporučují také jako zelené hnojení. Svými hlubokými kořeny kypří zhutněnou půdu a získávají ze vzduchu dusík pomocí bakterií, které žijí v symbióze na jejich kořenech v podobě malých bělavých hlízek (hlízkové bakterie). Půda je tak zásobována dusíkem. Proto by se měly kořeny luštěnin nechávat po sklizni v půdě.

Odolná zelenina snáší mráz až -5 °C, může se tedy vysévat velmi časně, v mírných oblastech od konce února. Později než koncem března by se neměly boby vysévat do volné půdy, neboť tepla napomáhají napadení černou mšicí fazolovou. Rostliny předpěstované v rychlírně přijdou po otužovací fázi začátkem dubna do volné půdy. Vysévá se ve dvojitých řádcích s odstupem 40–60 cm, uvnitř řady 10–15 cm. Mezi dvojicí řádek musí být odstup 75 cm. Dávají se vždy dvě semena do jedné jamky (3–5 cm hluboko) a později se slabší semenáč vytrhne. Jakmile jsou malé rostlinky dost silné, poněkud se přihrnou, aby se zvýšila jejich stabilita.

Na koncích řádek a podle délky řádky i uprostřed se musí zatlouci do půdy tyčky 1,5 m dlouhé. Mezi nimi se napnou dvě šňůry (dráty), na něž se rostliny přivážou. V dlouhých obdobích sucha se musí zalévat. Sklízí se, když jsou lusky ještě zelené, semenné švy světlé a boby ještě měkké (mléčná zralost). Většinou se několikrát pročesává.

Rostliny by se měly denně kontrolovat na výskyt černé mšice fazolové. Škůdce lze ničit výluhy z pelyňku, vratiče nebo listů reveně a také lihovým mýdlovým roztokem či příslušnými insekticidy.

• ‚Con amore‘
• ‚Gruno‘
• ‚Hedosa‘
• ‚Osnabrücker Markt‘
• drobnoplodá odrůda ‚Felix‘

• ‚Melissa‘
• ‚Eureka‘
• ‚Bianka‘

Kdy bob vysévat?

Velmi raně, už od konce února nebo v březnu, jakmile se dá půda zpracovat. Bob je z luštěnin nejotužilejší a snese mrazíky do −5 °C. Pozdní výsev znamená víc mšic a nižší výnos.

Proč se u bobu odštipuje vrcholek?

Když rostlina nasadí spodní lusky, vrcholek se odštípne. Odstraníte tím nejmladší, nejšťavnatější část, na které se soustřeďuje černá mšice maková, a zároveň nasměrujete rostlinu do plnění lusků.

Co znamená barva květů u bobu?

Odrůdy se skvrnitými, černobíle kreslenými květy mají výraznější, typickou bobovou chuť. Odrůdy s čistě bílými květy mají chuť jemnější. Barva květů tedy naznačuje, co od odrůdy čekat.

Kdy bob sklízet?

Na zeleno, když se semena v luscích vyklenou, ale ještě jsou světlá a měkká — tehdy jsou nejchutnější. Přezrálý bob má tuhou slupku a moučnatou dužninu, ten se sklízí na sucho jako suchá luštěnina.

Dá se bob jíst surový?

Nedá. Nezralá semena obsahují látky, které se rozkládají teprve varem, a mohou způsobit zažívací potíže. Bob se vždy vaří.

Čím bob hnojit?

Dusíkem prakticky vůbec — jako bobovitá rostlina si ho poutá sám pomocí hlízkových bakterií a naopak půdu dusíkem obohatí pro následnou plodinu. Ocení dobře zásobenou humózní půdu; organické hnojivo zapravte na podzim nebo před výsevem. Dávkování najdete v tabulce dávkování.