Zornice (Amaryllis bella-donna)
- Stanoviště: slunné a chráněné proti dešti
- Výška: až 80 cm
- Doba kvetení: polovina srpna až konec září
- Množení: výsevem a postranními cibulkami
Zornice z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae) je jediný „pravý“ amarylis, jediný druh rodu. Cibulnatá rostlina, která se označuje vžitým jménem amarylis a kvete v pozdní zimě, se správně jmenuje hvězdník (Hippeastrum).
U zornice vyrůstají na jaře dlouhé řemenovité listy, které se v létě ztrácejí. Potom se na každém stvolu vyvíjejí trubkovité květy (až 10 květů) vonící po broskvích. Květy jsou většinou růžové s tmavším okrajem. Jsou také odrůdy s tmavočervenými a s bílými květy.
Nakvétající rostlina se většinou neprodává, ale je možné ji vypěstovat z koupené cibule, která je slabě hruškovitá a velká jako pěst. V zahradě lze zornici pěstovat a přezimovat jen v teplejších polohách a s odpovídající zimní přikrývkou. Vhodnější je pěstování v nádobách, při kterém rostlina pobývá venku jen v létě.
Pěstování
Zornice vyžaduje slunné, vzdušné a chráněné místo – v létě před deštěm a v zimě před mrazem. Rostlinu v květináči nelze přes zimu nechat ve vytápěné místnosti, potřebuje co nejchladnější prostor bez mrazu. Nasazená cibule do květináče má z jedné třetiny vyčnívat ze zeminy. Přesazuje se vždy po třech letech, např. do jednotné zeminy.
Po výsadbě následuje jen mírná zálivka, a teprve když je výhon několik centimetrů vysoký, zvětšuje se množství vody.
V zimě je nezbytný růstový klid bez zálivky. Během růstu je třeba přihnojovat vždy po dvou týdnech. Vadné listy a odkvetlé květní stvoly se odstraňují.
Nejčastější chyby a rady, jak jim předejít
Zornici škodí nadměrná zálivka, zejména v období klidu, kdy může cibule uhnít. Nebezpečná je i výsadba do těžkých a trvale vlhkých půd.
Naopak nedostatek světla způsobuje slabý růst a nevýrazné květy. Pokud květní stvol potřebuje oporu, můžete ho lehce přivázat k tyčce, aby se rostlina neohnula pod tíhou květů.
Škodlivé je přílišné roseni květů, které může vést k hnilobě. Ideální je rosit listy a zabránit, aby voda zůstávala na květech.
