Myrta obecná (Myrtus communis)
Stanoviště: Ve střední Evropě se pěstuje jako kbelíková rostlina na slunných místech.
Výška: Volně rostoucí dosahuje 3–5 m.
Doba kvetení: Červenec – srpen.
Množení: Většinou řízky.
Rod Myrtus z čeledi myrtovitých (Myrtaceae) zahrnuje asi 100 druhů rozšířených v teplejších a mírných pásmech i tropech. Stálezelené keře mají aromatické, vstřícné, krátce řapíkaté nebo přisedlé listy. Květy se objevují jednotlivě nebo po několika ve vrcholících v paždí listů. Mají čtyři kališní a čtyři korunní plátky a četné dlouhé tyčinky. Korunní trubka má tvar kuželky. Plodem je většinou černá bobule kuželovitého až vejčitého tvaru.
Myrta je známá jako nepostradatelná ozdoba svatebčanů. Byla využívána ke kultovním účelům již ve starověkém Egyptě, Persii, Řecku a Římě. V řecké a římské mytologii byla zasvěcena bohyním Afroditě a Venuši a byla považována za symbol panenství, mládí a krásy. Sloužila také světským účelům – její listy obsahují éterické oleje, které se dříve používaly v léčitelství, jako kuchyňské koření a v kosmetice. Od 17. století se myrta pěstuje ve střední Evropě jako kbelíková rostlina v oranžeriích a měšťanských domech.
Myrtus communis se přirozeně vyskytuje ve Středomoří, jihozápadní Evropě a západní Asii, avšak díky pěstování od starověku nejsou hranice jejího přirozeného výskytu přesně známy. Ve své domovině dorůstá do hustých 3–5 m vysokých keřů s kožovitými, hladkými a lesklými listy dlouhými 2,5–5 cm. Tyto listy jsou průsvitně tečkované a po rozemnutí velmi aromaticky voní. Květy o průměru 2 cm se rozvíjejí v červenci až srpnu a vyrůstají jednotlivě v paždí listů.
V našich podmínkách se myrty pěstují výhradně jako kbelíkové rostliny. Vyžadují lehce kyselý substrát a mladé rostliny se přesazují každoročně, později pouze jednou za 4–5 let. V době vegetace je nutná pravidelná zálivka slabým roztokem plného hnojiva. Kořenový bal musí být udržován rovnoměrně vlhký, protože myrty jsou citlivé jak na sucho, tak na přemokření. V létě se umisťují ven na velmi slunné a teplé místo, v zimě do studeného skleníku nebo chladné, světlé místnosti s teplotami pod 10 °C.
Nejkrásnější jsou volně rostoucí myrty, které v létě bohatě kvetou, ale lze je také tvarovat do malých stromků s pravidelnou korunou. Myrty mohou být velmi dlouhověké – existují exempláře staré více než sto let, které se v rodinách dědí z generace na generaci.
