Astra čínská

Oblíbené letničky s mnohostranným použitím a s velmi širokým sortimentem

• Stanoviště: normální zahradní půdy na plně slunném místě
• Výška: 20–80 cm
• Doba kvetení: srpen–říjen
• Množení: výsevem
  
  

Astry z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) pocházejí z Číny. Jako letničky jsou oblíbené po celém světě a dokazuje to vyšlechtění několik set odrůd s různou výškou, s různým tvarem a barvou květů. Letní astry se vysévají v březnu až květnu pod sklem (v pařeništi nebo ve skleníku). Vhodná teplota pro klíčení je 11–14 °C. Přepichované sazenice se vysazují ven v druhé polovině května.

Předpokladem dobrého vývinu a bohatého kvetení letních aster je vždy postačující zálivka a přihnojování vícesložkovým hnojivem. Houbová choroba, označovaná jako fuzariové vadnutí, se vyskytuje u letních aster dosti často a ohrožuje úspěch pěstování. Lze jí předcházet použitím odrůd odolných vůči vadnutí, mořením semen a tím, že se rostliny opakovaně nevysazují na stejném místě se zamořenou půdou.

Letní astry jsou vhodné na letní záhony, na obruby a pro vyplnění holých míst v trvalkových záhonech. Vyšší odrůdy se používají i k řezu.

Sortiment aster je tak široký, že se zahradnicky dělí podle výšky a doby kvetení do čtyř skupin. Rozdíl mezi nimi není okrasný detail, ale rozhoduje o tom, kam rostlinu vůbec zasadíte: dvacet centimetrů vysoká kobercová astra patří na obrubu, osmdesát centimetrů vysoká odrůda na pštrosí pera do zadní části záhonu nebo přímo na řez do vázy.

Odrůdy jsou 20–25 cm vysoké, vhodné především na obruby záhonů a do květinových truhlíků.

• Barevné kobercovité astry: nabízejí se v různých barvách a jejich květy jsou na rostlině stejnoměrně rozdělené.
  
  
• Astry Love-Me: od srpna mají velké jemně paprsčité květy.
  
  
• Astry Milady: jsou vzdorné proti vadnutí, tvoří hustě větvené a kompaktní rostliny.
  
  
• Astry Pinocchio: vhodné do květinových truhlíků a do květináčů. Od srpna kvetou plnými květy v různých barvách.
  
  
• Astry Zwergkönigin: odrůdy ‚Blaukönigin‘ a ‚Schönheitskönigin‘ jsou vzdorné k vadnutí a velmi vydatně kvetou.

Odrůdy jsou 45–50 cm vysoké, vhodné k řezu.

• Astry Frühwunder: při včasném výsevu v únoru se řadí k rostlinám, které nejdříve vykvétají začátkem léta. Odrůdy jsou vzdorné proti vadnutí a mají mimořádně velké květy.
  
  
• Pomponkovité astry: tvoří kulovitě poduškovité květy v různých barvách.
  
  

Pokud vás zajímají i vytrvalé druhy, přečtěte si více v našem článku o astře (Aster).

Dorůstají do výšky 65–80 cm a pěstují se především k řezu. Na záhoně patří dozadu a vyšším odrůdám se vyplatí dát oporu, protože po vydatném dešti se plné květy stáhnou k zemi.

Odrůdy jsou 60–80 cm vysoké a kvetou od září do října — právě proto se vyplatí je zasadit, i když jich je v sortimentu méně. V době, kdy zbytek záhonu dohořel, drží astra barvu až do prvních mrazíků.

Astra čínská je letnička, takže se každý rok začíná od semínka. Není to nevýhoda — právě proto ji můžete každý rok umístit jinam, což je u ní zásadní věc kvůli fuzariovému vadnutí (víc dál).

• Výsev pod sklem v březnu až květnu — do pařeniště nebo skleníku, na klíčení stačí 11–14 °C. Vyšší teplota klíčení nezrychlí a sazenice zbytečně vytáhne.
• Únorový výsev se vyplatí jen u raných skupin jako Frühwunder, pokud chcete kvetoucí astry už začátkem léta. Vyžaduje to ovšem přisvětlování, jinak dostanete slabé sazenice.
• Přepichujte, jakmile mají sazenice první pravé listy. Astry přepichování snášejí dobře a lépe potom zakoření.
• Ven ve druhé polovině května, po ledových mužích. Astra snese lehký chládek, ale mráz jí nesvědčí.
• Spon podle skupiny: nízké odrůdy 20 cm od sebe, vysoké 30–40 cm. Astry vysazené nahusto se hůř provětrávají, což jim zvyšuje riziko chorob.
• Přímý výsev na místo v dubnu funguje také, ale kvetení se posune o dva až tři týdny.

Od výsevu do květu uběhnou u astry čínské 3–4 měsíce, takže si termín kvetení snadno spočítáte. Při výsevu začátkem února kvete zhruba v květnu až červnu, při výsevu v červnu v září až říjnu.

Hrnkové astry se do interiéru hodí jen na krátkou výzdobu. Mnohem líp jim svědčí přímé slunce, proto je po odkvětu v místnosti vraťte ven.

Astry k řezu patří k tradičním řezaným květinám studeného i temperovaného skleníku. Uprostřed zimy je bez přisvětlování vypěstovat nejde, rostliny mají málo světla. Skleník se proto používá hlavně k přirychlení: vysoké astry z něj kvetou na pozdním jaře, kdy venkovní ještě nekvetou, a na podzim, kdy už venku kvést přestávají.

Stejné nároky má pod sklem i limonka (Limonium). V zahraničí je oblíbená jako řezaná květina, u nás ji znáte spíš jako sušenou.

Na astry v poloteplém skleníku platí stejné zásady jako venku: nesázet je každý rok do stejné zeminy a hlídat přehřátí. Jak využít skleník podle teploty, popisuje průvodce Využití skleníku.

Astra je letnička, která musí za jednu sezónu vyrůst z semínka do plného kvetení — a to znamená, že bez živin se nikam nedostane. Předpokladem bohatého kvetení je proto dostatečná zálivka a pravidelné přihnojování.

• Sazenice po vysazení nechte dva týdny na pokoji, ať zakoření. Až potom přijde první dávka.
• Potom hnojte každých 10–14 dnů, až do začátku kvetení.
• Jakmile se objeví první poupata, uberte na dusíku. Přebytek dusíku vede k bujným listům, křehkým stonkům a menším květům.
• Organické hnojivo je u aster lepší volba než silné minerální roztoky. Uvolňuje živiny postupně, takže rostlina nedostane jednorázový přebytek, a v půdě zůstává i mezi zálivkami.
• Zálivka je stejně důležitá jako hnojivo. Astra v suchu zastaví růst a už ho nedohoní — a v suché půdě navíc hnojivo popálí kořeny.
• Odrůdy určené k řezu hnojte o něco vydatněji, protože z rostliny odebíráte celé stonky.

Když astry záhadně zvadnou v době, kdy měly kvést, je to téměř vždy fuzariové vadnutí — houbová choroba, která žije v půdě a proniká do rostliny kořeny. Rostlina nejdřív povadne za největšího tepla a přes noc se vzpamatuje, potom povadne natrvalo. Na řezu stonku bývá vidět hnědnutí vodivých svazků.

Léčit se nedá, takže všechno stojí na předcházení:

• Nesázejte astry dva roky po sobě na stejné místo. Tohle je nejúčinnější opatření vůbec — houba v půdě přežívá roky.
• Vybírejte odrůdy odolné vůči vadnutí. V přehledu výše jsou to skupiny Milady, Zwergkönigin a Frühwunder.
• Napadené rostliny vytrhněte s kořenovým balem a nedávejte je na kompost — houba by se s kompostem rozvezla po celé zahradě.
• Nezalévejte na list a nesázejte nahusto. Vlhko v hustém porostu chorobě pomáhá.
• Nepřehánějte dusík. Přehnojené astry jsou k vadnutí náchylnější.
• Pěstujte je v nádobách, pokud máte půdu zamořenou. Ve svěžím substrátu je astra bez problémů.

Je astra čínská letnička, nebo trvalka?

Letnička. Callistephus chinensis se každý rok vysévá znovu a po odkvětu končí. Vytrvalé astry, které v zahradě zůstávají roky, patří do jiného rodu — najdete je v našem článku o astře (Aster). To, že se oběma říká „astra“, je zdroj většiny nedorozumění.

Kdy vysévat astru čínskou?

Pod sklem v březnu až květnu při teplotě 11–14 °C, sazenice se vysazují ven ve druhé polovině května. Únorový výsev dává rané kvetení, ale vyžaduje přisvětlování. Přímo na místo lze sít v dubnu, kvetení se pak posune o dva až tři týdny.

Proč mi astry zvadly, přestože jsem je zaléval?

Skoro určitě fuzariové vadnutí. Poznáte ho tak, že rostlina zvadne zdola nahoru a na řezu stonku jsou hnědé vodivé svazky, přičemž půda je vlhká. Léčit se nedá — vytrhněte rostliny s balem, na kompost je nedávejte a příští rok vysaďte astry někam jinam.

Kdy astra čínská kvete?

Podle skupiny. Rané odrůdy začínají v srpnu, pozdní skupiny kvetou od září do října a vydrží až do prvních mrazíků. Právě tahle pozdní vlna je hlavní důvod, proč se astra pěstuje — přichází v době, kdy jiné letničky dokvétají.

Jaká astra je nejlepší na řez do vázy?

Vysoké skupiny, tedy 65–80 cm — Andrella, Madeleine, poduškovité velkokvěté nebo pštrosí pera. Řežte je, když je květ ze dvou třetin rozvinutý, do vlažné vody a ráno. Nízké kobercové odrůdy se k řezu nehodí, mají krátký stonek.

Musím astry zaštipovat?

Nemusíte, astry se větví samy. Pokud ale chcete jeden velký květ na dlouhém stonku pro řez, odstraňte postranní poupata a nechte jen vrcholové. Naopak zaštípnutím vrcholu dostanete více menších květů, což se vyplatí u záhonových odrůd.

Snesou astry polostín?

Snesou ho, ale poznáte to. Astra chce plné slunce — v polostínu vytáhne stonky, kvete slaběji a je náchylnější k chorobám, protože se porost pomaleji vysušuje. Do stínu ji nesázejte vůbec.