Pokojové rostliny a jejich výživa

Jak na rychle rostoucí pokojové rostliny?

1. Pokojové rostliny

Pokojové rostliny je termín označující skupinu rostlin pěstovaných v klimatických podmínkách v interiérech. Jedná se o skupinu rostlin, které obvykle nesnášejí výkyvy teplot během roku a zejména zimní chladné počasí. Používají zejména rostliny okrasné, neboť jejich účel je především estetický, ale může být i zdravotní či psychický. Dodávají svěží nádech a zútulní každé zákoutí. Pokojové rostliny je možné přes teplé období roku tvz. letnit, tedy pěstovat venku nebo v části domu otevřené vlivu počasí. Podle nároků a dalších vlastností jsou dále členěny do specifických skupin.

S pokojovými rostlinami se setkáváme již dávné historii. Staří Egypťané a Sumerové pěstovali okrasné a ovocné rostliny v dekorativních nádobách. Staří Řekové a Římané pěstovali v hliněných nádobách vavříny. Ve starověké Číně byly hrnkové rostliny vystavovány na zahradních výstavách již před více než 2 500 lety.

Ve středověku bylo okrasné zahradnictví omezeno na kláštery, ale v renesanci dováželi sběratelé rostlin a zámožní obchodníci z Itálie, Nizozemska a Belgie rostliny z Malé Asie a Východní Indie. V roce 1660 vynálezce a spisovatel Sir Hugh Platt vydal knihu Garden of Eden, která pojednávala o tom, jak pěstovat rostliny v domácnostech.

Na konci 18. století se květinové stoly staly součástí salonů a vzkvétaly školky, ve kterých se nacházely tisíce rostlin. Ve viktoriánské éře 19. století se ve střední třídě poprvé objevily pokojové rostliny, které byly vnímány jako symbol společenského postavení.

2. Přínos pokojových rostlin

Pěstování pokojových rostlin a obklopování se jimi je dobré, příjemné i prospěšné. I vědecké výzkumy potvrdily z tohoto užitečného soužití mnoho benefitů. Například ten, že jste-li obklopeni při práci či studiu rostlinami, zlepší se vaše koncentrace a zvýší se vaše produktivita až o 15 %. Studie zveřejněná v časopisu Journal of Physiological Anthropology tvrdí, že rostliny doma či v kanceláři vyvolávají příjemné pocity a práce s nimi snižuje krevní tlak, srdeční frekvenci i hladinu stresu.

Vědecká studie z roku 2004 uvádí, že přítomnost rostlin napomáhá kreativitě, zvláště při zohlednění individuality osobnosti, proto si vybírejte rostliny, které se vám líbí a jsou vám přirozeně sympatické.

Výzkumy NASA zaměřené na cesty do vesmíru a čištění vzduchu v raketách zjistily, že rostliny dokáží ze vzduchu přeměňovat i škodlivé látky jako benzen, formaldehyd, amoniak či trichlorethylen na čistší formu vzduchu. Vytvořili dokonce seznam rostlin, které čistí vzduch účinněji.

Z oblasti zdravotních benefitů pěstování rostlin proběhlo několik studií. V dokumentu Zdravotní benefity zahrad v nemocnicích z Texasu z roku 2002 se uvádí, že lidé po chirurgických zákrocích, kteří byli obklopeni zelení, potřebovali mnohem méně léků proti bolesti, měli kratší doby hospitalizace a rychleji se zotavovali než lidé, kteří kolem sebe zeleň neměli. A studie z roku 2007 přináší zjištění, že zaměstnanci, kteří byli obklopeni rostlinami, byli méně často nemocní než ti, kteří kolem sebe v kanceláři žádné rostliny neměli.

Podobně jako terapie pomocí zvířat mají terapeutické účinky i rostliny. Jednak díky přímým léčivým účinkům rostlin kvůli jejich složení, ale také samotnou prací s rostlinami, která pomáhá při depresích, úzkostech i demenci. Některé kliniky ve Velké Británii již „předepisují“ či spíše doporučují pacientům trpícím depresemi pokojové rostliny. Podle psychologie barev je dokázáno, že barvy na lidi ovlivňují. Zelená barva člověka uklidňuje a harmonizuje. Je směsí žluté a modré barvy, proto je zároveň osvěžující. Zlepšuje podrážděnost, potlačuje únavu, udržuje aktivní mysl a zároveň vyvolává pocit bezpečí.

Z toho vyplývá, že mít rostliny ve vnitřních obytných či kancelářských prostorách má pozitivní účinky na fyziologické, psychologické a kognitivní zdraví.

Více na toto téma si můžete přečíst zde.

3. Hnojivo pro pokojové rostliny

Hmyzí trus je vhodný pro pokojové rostliny. Jeho hodnoty odpovídají slepičímu trusu, ale narozdíl od slepičího ho není třeba nijak nastavovat aby se rostliny nepopálily.

Přihnojování pokojových rostlin je samozřejmostí a mělo by být pravidelné. Jelikož pokojovky rostou jen v „ohraničeném“ prostoru (mobilní nádobě), velice vysilují zeminu. Kořeny jsou v ní prorostlé a proto je třeba tyto rostliny přesazovat do větších nádob – doplňovat jim čerstvou zeminu. Zároveň ošetřujeme jejich kořeny a přidáváme vhodné hnojivo. Pokud chceme provést hnojivovou zálivku, je ideální k večeru. Hnojíme pouze zdravé rostliny, když rostou a kvetou. Častěji se hnojí rychle rostoucí rostliny. Kvetoucí pokojovky je třeba nejvíce hnojit v období nasazování poupat.

Hnojit nesmíme v době odpočinku rostlin, na konci léta a na podzim. Hnojit se nesmí nezakořeněné a nemocné rostliny, stejně tak nesmíme zalévat hnojivovou zálivkou rostliny v suché zemině, nejprve je třeba rostlinu zavlažit shora. Čili nehnojíme rostliny v době klidu, před obdobím klidu a na konci periody jejich růstu. Nesmíme hnojit čerstvě přesazené rostliny či čerstvě koupené. Hnojení je možné až po dvou týdnech. Nehnojíme také nemocné rostliny, u kterých ještě neznáme příčinu choroby a rostliny s nemocnými kořeny (kořenovou hnilobou). A pozor – kaktusy nesmíme hnojit organickými hnojivy.

Informace převzata z jiného webu ZDE

Tabulka stručně zobrazující potřebu a četnost hnojení pokojových rostlin.

4. Jak se dozvědět že květina potřebuje hnojivo

Není snadné rozpoznat kdy pokojové rostlině chybí živiny. Rostlina nám to nedokáže říci tak jako naše děti. Je to dost matoucí, protože přičina uvadání může mít souvislost s něčím jiným. Vědět kdy je čas přihnojit pokojové rostliny je náročná věc i pro dlouholeté pěstitele pokojových rostlin. Rád bych se chtěl nyní podělit s vámi o pár základních informací o tom jak a kdy hnojit vaše pokojové rostliny.

Pokojové rostliny vadnou když potřebují vodu. Jejich listy zblednou a vytáhnou se pokud nemají dostatek slunečního světla. Při nízké vlhkosti jim křehnou listy. Naopek při přiliř vysoké vlhkosti se u nich může projevit hniloba. Jak ale poznat kdy je třeba přihnojit? Neexistuje jasný signál který by Vám rostlina zdělila „Hele dala bych si řízek“. Jediný náznak projevu je ve zpomaleném nebo stagnujícím růstu který je pro většinu lidí dost obtížně postřehnutelný. Je tak lepší místo čekání na signál vzít záležitost do svých rukou a hnojit rostliny podle plánu, který je založen na jejich růstovém cyklu.

Každá pokojová rostlina má mírně odlišné potřeby, pokud jde o množství a frekvenci hnojení. To však není důvod přihnojování příliš komplikovat. Ano je možné si prostudovat každý jeden druh o který se staráte a určit jeho specifické nutriční potřeby, ale pravdou je že drtivá většina běžných pokojových rostlin má požadavky na hnojivo natolik podobné, že k jejich přihnojování můžete přistoupit stejný způsobem. Je pravdou že některé rostliny se vymykají a potřebují více nutričních látek a jiné naopak méně. Proto tabulka v ostavci 4 by Vás měla umět spolehlivě zorientovat v tom jak často k té či oně květina byste se zálivkou měli přicupitat.

Toto je podle mého nejlepší plán hnojení pro většinu běžných pokojových rostlin. Je založen na cyklu vegetačního období, který ovlivňuje venkovní i domácí rostliny stejným způsobem jakkoliv domácí květiny mají konzistentní teploty bez výkyvů.

5. Plán hnojení pokojových rostlin

Jarní hnojení

Pokojové rostliny začněte hnojit asi 8 týdnů před posledním očekávaným jarním mrazem. Například u nát to bývá kolem 15 května. To znamená, že začnu přihnojovat své pokojové rostliny v polovině března. To je doba, kdy se dny začínají znatelně prodlužovat a pokojové rostliny přecházejí z polospícího stavu do období aktivního růstu.
První tři aplikace hnojiv by měly být poloviční proti doporučené dávce. Takto přihnojujte rostliny v době kdy se připravují na aktivní růst a ještě nevyžadují větší množství živin pro samotný plodný růst.

Letní hnojení

S příchodem léta je čas přejít na pravidelnější program hnojení pokojových rostlin. Frekvence hnojení záleží také na typu hnojiva. Tekutá se používají častějí jak granulovaná. Někdy dvakrát týdně či měsíčně. Náš hmyzí trus se rozkládá postupně takže není třeba hnojit tak často jako je to potřeba u vyráběných tekutých hnojiv. Hmyzí trus se postupně rozkládá a uvolňuje své živiny v malém množství po delší dobu. Jedna aplikace tak může vydržet déle než je uváděno v odstavci 4. Tj kde se doporučuje hnojit 2x za měsíc můžete s naším hnojivem hnojit klidně 1x měsíčně.

Postupujte podle tohoto plánu bez ohledu na to, zda své pokojové rostliny na léto přesouváte ven. Pokojové rostliny jsou ve stavu aktivního růstu, když je vysoká úroveň letního světla a to bez ohledu na to, zda jsou ve stálé teplotě nebo na terase.

Podzimní hnojení

Asi 8 týdnů před prvním očekávaným mrazem na podzim zredukujte množství a frekvenci hnojiv pro pokojové rostliny. U nás to to znamená, že od poloviny srpna snížím množství hnojiva na polovinu a začnu prodlužovat dobu mezi hnojením asi na 3-4 aplikace do příchody zimy.

Zimní hnojení

V zimně rostliny nehnojte. Pokojové rostliny nejsou v zimním období ve stavu aktivního růstu, a proto by neměly být hnojeny.

6. Kdy hnojit pokojové rostliny

Potřeba hnojení 90%

Potřeba hnojení 85%

Potřeba hnojení 80%

Potřeba hnojení 70%

Potřeba hnojení 60%

Potřeba hnojení 70%

Potřeba hnojení 60%

Potřeba hnojení 50%

Potřeba hnojení 40%

Potřeba hnojení 20%

7. Nenáročné pokojové rostliny

To, že pěstování pokojových rostlin má mnoho přínosů, je nesporné. Ale ne všichni mají dostatek času, energie, zkušeností či podmínek k tomu, aby se věnovaly jejich náročné údržbě. Ale je zde dobrá zpráva. Existují také nenáročné pokojové rostliny, které jsou odolné, vyžadují minimální péči a zvládají i nepříznivé podmínky. Stačí si jen vybrat.

Sukulenty

Pokud hledáte ne velkou, ale atraktivní rostlinu, která vyžaduje minimální údržbu, sukulenty jsou ideální volbou. Jsou krásné na pohled a téměř nezničitelné. Jsou to rostliny s hustými, masitými orgány pro zásobování vodou. Uchovávají ji ve svých listech, stoncích nebo kořenech. Přizpůsobili se, aby přežili suché podmínky na celém světě. Proto nepotřebují mnoho vody, ale vhodná je pro ně drenáž. Půda do další zálivky by měla proschnout. Jako zálivka je vhodný výluh z Hnojíku, který je doporučen jako hnojivo pro nenáročné pokojové rostliny. Ten lze také zapracovat v suchém stavu do půdy pro kvalitní vyváženou výživu rostlin. Více o hnojení je si můžete přečíst v Plánu hnojení pokojových rostlin níže.

Sukulenty milují dostatek světla, proto jim vyhovuje slunečné stanoviště. Pokud nemáte světelně dostatečně vyhovující prostor pro svoji rostlinu, na potřebnou světelnost můžete použít pěstitelskou lampu.

Adaptivní mechanismus sukulentů vedl k neuvěřitelné rozmanitosti zajímavých forem listů a tvarů rostlin. Najdete zde ohromnou rozmanitost z druhů aloe, agave či kaktusů.

Hoja/Hoya/Voskovka

Nenáročnou, avšak krásnou jsou také rostliny Hoja či podle staršího názvu voskovka. Je rod rostlin patřící do čeledi barvínkových (Apocynaceae) a zahrnuje 200 až 300 druhů. Jsou to popínavé rostliny, tvořící několikametrové výhonky s masitými, po dvojicích na stonku uspořádanými listy. Hvězdicovité květiny vypadají jako vymačkané z vosku nebo porcelánu. Jsou nakopeny většinou po 12-15 kusech (u některých až 40) do svazků ve tvaru koule a mají širokou škálu barev: od bílé, přes krémové a růžové odstíny až po bordó barvu s výraznější skvrnou uprostřed. Květy produkují nektar příjemné sladké vůně.

Hoja je atraktivní také svými listy, dlouhými 2 – 20 cm a širokými asi 1,5 – 6 cm, které mají u různých druhů různý tvar: od jednoduchého oválného, přes listy se zvlněným okrajem nebo s tvarem srdce, s masitými nebo tenčími listy s výraznou žilnatinou, s panšováním se žlutými okraji nebo s bílými skvrnami. Můžete ji umístit do závěsného květináče nebo výhony libovolně tvarovat pomocí jednoduché konstrukce.

Má ráda světlo bez přímého slunečního záření. Ideální teplota pro ni je 20 – 24°C.

Nesnáší přemokření. Pokud není vysloveně horko (v létě), stačí rostliny zalít 1x týdně. V zimě se zalévají ještě méně – 1x za 14 dní. Tak jako u sukulentů, i zde je vhodná zálivka s Hnojíkem, který je doporučován jako hnojivo na nenáročné pokojové rostliny. O hnojení je si můžete přečíst v Plánu hnojení pokojových rostlin níže.

8.Jedovaté pokojové rostliny

Mezi pokojovými rostlinami se najdou i ty, které označujeme za jedovaté pokojové rostliny. Jsou to ty rostliny, které ve svých tělech obsahují látky schopné způsobit otravu a zároveň se pěstují v domácnostech či kancelářích. Toto riziko je zvýšeno při styku těchto rostlin s malými dětmi nebo domácími zvířaty.

U jedovatých pokojových rostlin rozlišujeme stupeň závažnosti, který mohou způsobit. Některé způsobují jen ekzémy, záněty, vyrážku nebo otok. U jiných hrozí zvracení, průjem a křeče. Při požití většího množství takto jedovaté rostliny může vést k postižení celého organismu a následné smrti.

Jedovaté pokojové rostliny v domácnostech s dětmi a zvířaty by měly být umístěny na těžko dostupných místech – vysoko na skříni, polici nebo v závěsném květináči, kam dítě ani domácí zvíře nedostane.

V případě podezření na otravu rychle vyhledejte lékařskou pomoc a lékaři sdělte druh rostliny, který dítě nebo domácí mazlíček snědl, nebo přineste část rostliny s sebou. Včasná diagnóza může při otravě prudce jedovatými rostlinami zachránit život. Pokud nevyrazíte hned k lékaři, je vhodné podávat hodně tekutin po malých doušcích, jako vodu nebo čaj. Nevhodné je mléko, protože naopak způsobuje ve střevě lepší vstřebatelnost jedu! Nevyvolávejte zvracení!

Rozdělení jedovatých pokojových rostlin podle čeledí

Agávovité – způsobují podráždění trávicího traktu, přičemž otrava se projeví zvracením, bolestmi hlavy a břicha. Patří zde: dracéna/dračinec (Dracaena spp.) a tchýn jazyk (Sansevieria spp.)
Amarylkovité – jedovatá je celá rostlina, ale nejvíce jedovaté jsou cibule. Obsahuje neurotoxiny, které negativně působí na centrální nervový systém a mohou způsobit kolaps. Obsahují jedovatou mléčnou šťávu. Nejznámější jsou: amarylis (Amaryllis spp.), hemantus/ krvokvet /sloní ucho ( Haemanthus spp.), hvězdník ( Hippeastrum spp.), klivia ( Clivia spp.), křín ( Crinum spp.)
Áronovité – některé druhy způsobují mechanické dráždění sliznice dutiny ústní a trávicího traktu, které vyvolává svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra, hltanu, ztížení polykání a dýchání až dušení. Může se objevit i zvracení, zvracení, průjem a zánět žaludku a střev. Některé mohou vyvolat tetání až selhání ledvin. Do této čeledi patří: aglaonema (Aglaonema spp.), alokázie (Alocasia spp.), anturium (Anthurium spp.), difenbachie (Dieffenbachia spp.), filodendron (Philodendron spp.), lopatkovec (Spathiphyllua spp.). spp.), monstera (Monstera spp.), potosovec (Scindapsus spp.), užovník/kaládium (Caladium spp.), zamiokulkas (Zamifolia spp.)
Ľuľkovité – všetky rastliny z tejto čeľade sú jedovaté. Obsahujú okrem iného tropanové, steroidné alebo pyridínové alkaloidy, čo sú nervové jedy s rôznym mechanizmom účinku. Patria tu: broválie (Browalia spp.), brunfelsia (Brunfelsia spp.), ľuľok (Solanum spp.), paprika (Capsicum spp.), petúnia (Petunia spp.).
Prvosienkovité – Najobľúbenejšie sú: cyklámen (Cyclamen spp.) – najmä jeho hľúzy obsahujú saponín cyclamin spôsobujúci rozpad červených krviniek. Po požití časti hľuzy sa môžu objaviť prudké hnačky, kŕče a ďalšie komplikácie plynúce zo straty tekutín a minerálov. U citlivých jedincov môže pri kontakte s pokožkou vyvolať miestne podráždenie. prvosienka (Primula spp.) – obsahuje jedovaté saponíny glykozidy
Mliečnikovité – rastliny obsahujú latex, ktorého zložky majú dráždivé účinky na kožu a sliznicu tráviaceho traktu. Vyvolávajú začervenanie kože až tvorbu pľuzgierov, pri požití koliku, hnačky, zápal žalúdka a čriev a pri kontakte s očami zápal spojiviek. Izbové rastliny z tejto čeľade: akalyfa/ mačací chvostík (Acalypha spp.), jatrofa (Atropha podagrica), krotónovec (Codiaeum variegatum), prýštec (Euphorbia spp.), napríklad prýštec nádherný ( Euphorbia pulcherrima ) známy ako vianočná hviezda , alebo prýštec žiarivý ( Euphorbia milii ), čiže Kristova koruna.
Zimozeleňovité – obsiahnuté látky vyvolávajú kontaktnú dermatitídu a fatálne poruchy srdcového rytmu. Z tejto čeľade poznáme: adenium/púštna ruža (Adenium spp.), alamanda/zlatá trúbka (Allamanda spp.), zimozeleň (Catharanthus spp.), dipladénia (Dipladenia spp.), oleander (Nerium oleander), pachypódium/madagaskarská palma (Pachypodium spp.)