zobonosky

Zobonoska - pohroma pro ovocné dřeviny

(Attelabidae)

Zobonosky jsou druh hmyzu patřící do čeledi zobonoskovití (Attelabidae). Tyto malé živočichy lze najít většinou na listech rostlin, kde sají šťávu pomocí svého kousacího ústrojí. Některým zobonoskám se říká „žirafí nosatci“, protože kromě kousadel mají také protáhlý krk.

Zobonosky jsou často zelené, fialové nebo hnědé barvy a ve většině případů mají křídla. Některé druhy zobonosek jsou považovány za škůdce a mohou způsobovat poškození rostlin, například žloutnutí listů a snížení výnosů u zemědělských plodin. Nicméně, některé druhy zobonosek jsou také důležitou součástí potravního řetězce a jsou potravou pro jiné druhy hmyzu nebo drobných obratlovců.

Zobonoska ovocná

Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) z řádu brouků (Cleoptera) je jako brouk až neobvykle krásná, většinou je zbarven purpurově až červeně a měří 5,5 až 9 mm, avšak pozor: patří mezi naše nejškodlivější zobonosky.

Brouk se objevuje brzy zjara, živí se nejprve pupeny ovocných stromů, v době vegetace napadá mladé listy a květy, a když má příležitost, na podzim si opět pochutná na pupenech. V dostupné literatuře se můžete dočíst, že asi 20 zobonosek zničí veškerou úrodu na průměrném stromě.

Zobonoska ovocná již podle svého jména napadá zejména ovocné stromy, jako jabloně, třešně, višně, slívy, broskve nebo meruňky.

Největším nebezpečím jsou samičky, které kladou od května do srpna do plodů napadených stromů vajíčka, a to na dno kanálku, který si vyhlodali pomocí kusadel. Kromě toho zobonoska tentýž plod zvenčí okusuje a pravděpodobně i infikuje moniliózou, houbovitou chorobou, která způsobuje plíseň a slouží jako potrava pro larvy. Zobonosky okusují i stopku, čímž způsobují opadávání plodů. To samozřejmě larvám nevadí, protože se živí zbytky plodů a plísněmi i na zemi. Dospělé larvy se kuklí v zemi a na podzim se líhnout noví dospělci, kteří přezimují a na jaře opět kladou vajíčka.

Zobonoska třešňová

Zobonoska třešňová, také nazývána zobonoska zlatá, podle svého jména škodí především na třešních a višních a je naší největší zobonoskou.

Zobonoska třešňová je dlouhá 7–9 mm, nosec samičky je přímý, kratší než u samce. Celé tělo má kovově červeně a zeleně lesklé a jemně chlupaté, její krovky jsou širší než štít, vzadu jsou mírně zaokrouhlené. Brouci začínají na třešních a višních působit v květnu, kdy ožírají listy.

Samička klade vajíčka do nevyvinutých plodů ovocných stromů, nejčastěji však do plodů třešní, višní a trnek. Další proces je podobný jako u zobonosky ovocné.

Zobonoska révová

Zobonoska révová je také pěkný brouček, tentokrát modře kovově zbarvený, někdy až do fialova nebo do zelena, velký asi 5 až 7 mm, nos je kratší než krovky. Zobonoska révová škodí zejména na vinné révě, ale najdete ji i na hrušních a třešních.

Tato zobonoska nakusuje řapíky vinné révy, přičemž z čepelí vytváří klasické „doutníky“, které jsou pro napadení zobonoskou asi nejtypičtější.

Zobonoska jablečná

Zobonoska jablečná (Coenorrhinus aequatus), je podobná zobonosce ovocné, má červené krovky, hlavu a štít bronzové barvy, celkově vše kovově lesklé. Dospělci dosahují délky těla 2,5 až 5 mm. Parazituje zejména na jabloních a hrušních, a to podobným způsobem jako jiné zobonosky. Celkově však můžeme říci, že tento druh způsobuje nejmenší škody.

Larva zobonosky

Larvy zobonosek jsou různé, ale vždy beznohé, mívají bílou barvu (zobonoska ovocná), světle šedou nebo hnědou barvu. Vyvíjejí se v plodech z vajíček a potom plody vyžírají na stromě, po opadu i na zemi. V zemi se následně kuklí, přičemž kukly bývají hnědé. Larvy jsou samozřejmě po dospělcích nejhorším škůdcem a je potřeba proti nim zasáhnout stejně razantně.

Jak se zbavit zobonosky

Pro hubení těchto škůdců se obecně doporučuje jednak setřásat dospělé zobonosky se stromů na velké plachty a hubit je (třeba mechanicky), jednak pečlivě sbírat spadlé napadené plody, odstraňovat viditelně napadené (mumifikované) plody ze stromů a ničit je (pálením, odvážením do bioodpadu, nikdy je nedávejte do kompostu).

Teoreticky můžete brouky a larvy kompostovat, když přidáte větší množství vápna, což ale není vždy žádoucí, zvláště pokud máte vápenitou půdu.

Další možností je použití lepových pásů. Lepové pásy sice běžně používáte hlavně na píďalky, mšice a svilušky, ale minimálně larvy zobonosek se na ně také mohou chytit.

Přirození škůdci zobonosek nejsou, protože zobonosky mají tvrdé krovky, které nejsou stravitelné pro většinu ptáků.

A použití insekticidů opravdu nedoporučujeme, protože v takovém množství, aby usmrtily tyto brouky, by byly škodlivé jak pro vás, tak pro vaše domácí mazlíčky i pro životní prostředí. Navíc nic nezaručuje, že tito brouci nepřežijí v plodech, pod kůrou nebo pod zemí.

Postřik zobonoska, přírodní prostředek na zobonosku jablečnou

Optimální možností je aplikace přírodního organického hnojiva, které má přirozené repelentní účinky proti různých škůdcům včetně zobonosek a navíc aktivuje obranyschopnost samotných rostlin/dřevin. Výborně se hodí české originální hnojivo Hnojík. Hnojík totiž obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Pokud používáte Hnojík od začátku sezóny, tj. rašení pupenů, pravidelně, pak se nejspíš vyhnete veškerým problémům, které by vám jinak zobonosky způsobily.

Repelentní účinek proti škůdcům je způsoben přítomností chitinu, který je obsažen ve svlečcích. Chitin právě zesiluje obranyschopnost samotných rostlin. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.

Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To u nich vyvolává obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, aktivují geny související s obranou a produkují obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.

V případě invaze zobonosek je nejlepší dostat co nejdříve chitin do rostliny, takže doporučujeme Hnojík se svlečky louhovat ve vodě, aby se látky rozpustily, a tímto výluhem pak dřeviny zalít, popř. aplikovat postřik i na listy, jak jste zvyklí. Látky se tak přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny.