Vlnovník hrušňový

Vlnovník hrušňový neboli hálčivec hrušňový - parazit zejména na hrušních

(Eriophyes pyri)

Vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri) je drobný hmyzí škůdce, který patří do čeledi můrovití. Významně ovlivňuje vzhled a zdravotní stav listů a plodů ovocných stromů, zejména hrušní a kdouloní, ale také lísek, blýskavce, vrby a dalších stromů.

Dospělý hmyz je velký jen několik milimetrů a samice kladou vajíčka na spodní stranu listů. Po vylíhnutí se z vajíček líhnou housenky, které se soustředí na centrální žilky listů a sají je, což způsobuje vlnité ohnutí a zdeformování listů.

Larvy hmyzu se také živí květními pupeny a způsobují deformaci plodů, což může vést k jejich ztrátě kvality a výnosu. Vlnovník hrušňový má několik generací za sebou, což znamená, že může způsobit opakující se škody na stejných rostlinách.

Proti vlnovníku hrušňovému se používají různé způsoby kontroly a prevence, včetně použití chemických insekticidů, fyzického odstranění napadených listů a větví, a biologické kontroly pomocí přirozených predátorů, jako je draví hmyz a ptáci. Důležité také je pravidelné sledování ovocných stromů, aby se infekce zachytily v raném stadiu, a minimalizovali jste tak škody.

Vlnovník hrušňový hmyz

Vlnovník hrušňový patří do čeledi vlnovníci (Eriophyidae) a řádu sametkovci (Prostigmata). Říká se mu také roztoč hrušňový. Samička klade vajíčka do listů a způsobuje sáním vyklenutí meristémů na těchto listech. Na rozdíl od jiných škůdců nebývá tak závažný, škody jsou poměrně malé a existuje mnoho odrůd hrušní, které jsou vůči tomuto roztoči rezistentní.

Vlnovník hrušňový vzhled a poškození

Vzhled Phytoptus pyri (vlnovník hrušňový):
- Tento organismus je mikroskopický roztoč, který je pro běžné pozorování příliš malý. Má podlouhlé tělo a je obvykle viditelný pouze pod mikroskopem. Barva může být bělavá nebo světle zelená.
Poškození způsobené vlnovníkem hrušňovým:
- Poškození se projevuje na listech hrušní. Infikované listy vykazují nafouklé, ztlustlé a často červeně zbarvené skvrny, které jsou známé jako gály.
- Tyto gály se mohou objevit na různých částech listu a mohou způsobit deformace a zakroucení listů.
- V důsledku poškození může dojít ke snížení schopnosti listu provádět fotosyntézu, což může ovlivnit celkové zdraví stromu.

Identifikace poškození způsobeného Phytoptus pyri je klíčová pro správnou péči a ochranu hrušňových stromů. Při včasném rozpoznání může být zahájena vhodná léčba k omezení šíření a poškození stromů.

Vlnovník hrušňový postřik

Postřik proti vlnovníku hrušňovému lze použít, když je napadení škůdcem velmi silné. Jinak dáváme přednost mechanickému uřezání poškozených větviček s poškozenými listy a jejich likvidaci (spálení, odvezením do bioodpadu)

Pokud použijete postřik na jaře, dává se přednost přípravkům s akaricidními účinky (tj. účinky pro hubení roztočů). Těsně před rašením se také mohou použít přípravky na bázi polysulfidické síry.

Vždy však mějte na paměti, že chemické postřiky jsou toxické pro člověka, domácí i volně žijící zvířata a pro přírodu vůbec. Pokud musíte použít chemické insekticidy, vždy používejte rukavice, ochranné brýle, ochranný oděv, důkladně si umyjte ruce, a postřiky provádějte pouze za bezvětrného počasí.

Vlnovník hrušňový ochrana

Vůbec nejlepší možností je aplikace přírodního organického hnojiva, které má přirozené repelentní účinky proti různých škůdcům, jako je třeba vlnovník hrušňový. Výborným příkladem je české originální hnojivo Hnojík. Hnojík totiž obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Pokud použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. od doby, kdy se vlnovník vyskytuje, pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které na vaší zahradě způsobují nejen tito roztoží, ale i ostatní škůdci.

Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin zesiluje obranyschopnost samotných rostlin. V případě invaze vlnovníka hrušňového je vždy nejlepší dostat chitin co nejdříve do rostliny, takže doporučujeme Hnojík se svlečky louhovat ve vodě, aby se látky rozpustily, a tímto výluhem pak rostliny zalít nebo postříkat postřikovačem. Látky se tak přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny. Obvykle u vlnovníka stačí tři takové zálivky během týdne, aby se dostavil očekávaný účinek.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz