viŠNĚ
Obsah
Višně - co o nich víme
(Prunus cerasus)
Višeň obecná je ovocný strom z čeledi růžovitých, podobně jako třešeň ptačí/obecná.
Višně mají tmavočervené plody, které dozrávají během léta. Nejčastější druhy višní jsou: amarelky, skleněnky a kyselky, které se dále dělí do odrůd.
Amarelky jsou světle zbarvené a jsou nejpodobnější třešním, mají také světlou šťávu.
Skleněnky jsou světle zbarvené a nakyslé.
Kyselky jsou jsou tmavě zbarvené a mají většinou srdcovitý tvar a tmavou šťávu.
Višně obecně obsahují mnoho vitamínů – C a B, dále obsahují jód, vápník, draslík.
Zajímavost
Z višní se zdaleka nezpracovávají jen plody. Ceněné je višňové dřevo, a to zejména v nábytkářském průmyslu.
Historie pěstování višní
Višně je původem z mírného až subtropického pásu Evropy a Asie. První višně zřejmě rostly kolem Kaspického moře.
Zde je také původní obyvatelé začaly pěstovat a šlechtit.
Později se višně rozšířily po celé Evropě a značné části Asie. Šlechtitelé vypěstovali velkou škálu odrůd, jen v Čechách si můžete vybrat z 12 schválených.
Odrůdy višně
Následující odrůdy jsou ty nejznámější a můžete si mezi nimi vybrat tu, která se nejvíc bude hodit do vaší zahrady. Všechny višně jsou samoprašné, tj. nepotřebují jinou višeň k tomu, aby květy byly opyleny.
Morela pozdní – asi nejznámější odrůda vůbec, jedná se o kyselku, která má středně velké, tmavě hnědočervené plody, kyselou šťávu, která silně barví. Plody jsou vhodnější pro zpracování než na přímý konzum. Má velmi vysoký výnos, který je stálý a pravidelný. Strom má střední, později slabý růst, koruny jsou malé, spíše kulovité, převislé (podobně jako smuteční vrba). Je odolná vůči chorobám, roste na všech typech půd.
Morava – je to také kyselka, středně kulatá, tmavočervená, vhodná ke zpracování i přímému konzumu. Má pravidelný výnos, nejvíce plodů bývá ve spodní části koruny, což usnadňuje sklizeň. Růst stromu je zpočátku silnější, později slabší. Je velmi odolná vůči monilióze i mrazu. Není náročná na stanoviště ani půdu.
Favorit – je to amarelka, má velké ploše kulovité plody, velmi šťavnaté, vhodné pro přímý konzum. Má střední, později slabší růst. Nevýhodou je, že při dlouhotrvajících deštích trpí moniliózou.
Fanal – je kyselka, středně velká, tmavě hnědočervená, dužina je kyselá a málo vhodná pro přímý konzum. Zpočátku roste bujně, později méně, v mládí zahušťuje a je nutný řez. Odrůda je velmi odolná vůči mrazu i monilióze.
Jak pěstovat višně
Višně potřebují ke zdárnému růstu stanoviště, které je chráněné před mrazem, větrem a studenými dešti. Nejlépe se pěstují ve vyšší nadmořské výšce a na jižních svazích.
Co se týče půdy, nejvhodnější je propustná písčitá nebo hlinito-písčitá půda.
Na jaře je třeba zkontrolovat, zda višně nenapadla monilióza. Poznáte to tak, že jsou konce výhonů zaschlé. Nejlepší první pomoc je všechny nemocné konce bez milosti uříznout, a to tak, že říznete do zdravého dřeva – aby nezůstal ani kus napadeného.
Hnojení višní
Višně ocení zelené hnojivo během jara, potom mohou být přihnojovány dusíkatým hnojivem, v létě i hnojivem s obsahem fosforu. Když sáhnete po Hnojíku, máte všechny důležité složky pohromadě.
Sklizeň – zatímco třešně se mají trhat se stopkou, višně se trhají zásadně bez stopky, protože utržením stopky (zvláště neopatrným) byste poškodili plodonoš (pupen umístěný na bázi stopky) na stromě.
TIP: Pokud potřebujete plody na delší uskladnění a je potřeba mít aspoň část stopky, pak je jedinou možností stopky v polovině ustřihnout.
Řez – prořezat potřebuje zejména višeň Morela pozdní, která roste převisle. Je nutné ji prořezat během srpna. Seřežeme větvičky, které převisí. Uřežeme všechny větve, které rostou dovnitř stromu a zbytečně jej zahušťují.
Řez u vřetene – pokud pěstujete jen nízký stromek (vřeteno), ponecháme postranní výhony a dáme je do vodorovné polohy (vyvážeme). Každý rok odřežeme odplozené výhony a nové výhony vypěstujeme jako plodonosné. Jakmile strom dosáhne výšky, kterou požadujeme, seřízneme prodloužený kmen na úroveň vodorovného postranního výhonu.
Višně recepty
Nakládané višně – budeme potřebovat 1 kg vypeckovaných višní a 1 kg cukru. Višně i se šťávou promícháme s cukrem, naplníme do sklenic, pokryjeme látkou, zavážeme a dáme na sluníčko. Necháme 14 dní uležet – občas zkontrolujeme, že jsou višně stále ponořené do cukru. Poté uložíme do studena, hodí se na zdobení dortů, cukrovinek, v zimě můžeme přidávat do čaje.
Višně v rumu – recept: Tady budeme potřebovat 1 kg višní, 400 g cukru a 500 ml rumu. Višně (mohou být vypeckované) promícháme s cukrem a zalijeme rumem ve sklenicích. Nemusíme sterilizovat, protože alkohol s cukrem udělají tuto práci za nás. Vydrží v chladu i několik let.
Višně zavařování – višně se dají i zavařovat, podobně jako třešně. Budeme potřebovat 1 kg višní, 1 l vody a 500 g cukru. Višně naskládáme do sklenic, vodu přivedeme k varu a rozpustíme v cukr. Ještě teplým nálevem zalijeme višně. Sterilujeme 20 minut při 85 °C.
Pečený čaj višně – tento pečený čaj si můžete vyrobit z jakéhokoliv ovoce, ale višňový je na dlouhé zimní večery nejlepší. Budete potřebovat: 1 kg višní, 500 g cukru, hřebíček, skořici, popř. další zimní koření. Všechny suroviny dáme na plech a zalijeme trochou vody. Pečeme v troubě na 150 °C asi 20 minut. Potom plníme do čistých skleniček a uchováváme v chladu. Příprava čaje: 1 lžičku směsi zalijeme vroucí vodou v šálku, zbytek čaje uchováváme v lednici.
Sušené višně – kdo chce uchovat višně na zimu, může je i usušit. Višně se dají sušit v sušičce na ovoce i v troubě. Je potřeba je vypeckovat, propláchnout, nechat oschnout a poté vyskládat na mřížky sušičky nebo na pečicím papírem vyložený plech. V sušičce sušíme podle návodu, v troubě na 110 °C asi 4 hodiny (i více, podle obsahu vody), přitom mezi dvířka dáme vařečku, aby unikala pára.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Schulze, Bernd – Grossmann, Gerd: Ovocné dřeviny. Řez a tvarování. Knižní klub, Praha 2004.
- Havelková, Marie: Ovoce a zelenina ve skle. Merkur, Praha 1975.
- www.wikipedia.org
- www.zahrada-centrum.cz
- www.agromanual.cz
- www.ireceptar.cz
- www.svetplodu.cz
