třešně
Obsah
Třešně - co o nich víme
(Prunus avium)
Třešně jsou plody třešně ptačí neboli třešně obecné, která patří mezi slivoně do čeledi růžovité. Tato třešeň byla v průběhu let vyšlechtěna do mnoha odrůd, ze kterých si vybere prakticky každý.
Třešně patří mezi peckoviny, protože v sobě obsahují jednu pecku.
Třešně obsahují mnoho vitamínů – C, A, B, P, E a dalších minerálních látek: hořčík, železo, jód, fosfor, vápník, zinek aj. Také obsahují hodně vody, a tak jsou vhodné pro redukční dietu. Třešně díky obsahu svých látek pomáhají čistit krev, játra i ledviny, a tak byste si je měli dopřát minimálně v době jejich zrání.
Historie pěstování třešní
Třešně původně pocházejí z celé Evropy a Asie, a to většinou jako plané třešně ptačí. Později se začaly šlechtit, nejspíše už během starověku v Římě.
V Čechách jsou doloženy první pěstitelské pokusy s třešněmi od 12. století, i když současné odrůdy vznikaly od 19. do 20. století.
Líbání pod třešní
Kdy a kde vznikl zvyk líbání pod třešní? A co přesně tento symbolický polibek znamená? Na to se musíme vypravit do 19. století, kdy poprvé – asi i po vydání Máchova Máje – bylo možné políbit partnera či partnerku na veřejnosti. Do té doby to by výlučně v soukromí.
Polibek pod třešní má ženě přinést krásu, lásku a zdraví a celému páru pak lásku, která vydrží nejméně do dalšího políbení pod třešní, a plodnost.
TIP: Pokud nemáte v dosahu třešeň, můžete se políbit pod kterýmkoliv rozkvetlým stromem
Odrůdy třešní
Za staletí bylo vyšlechtěno mnoho odrůd třešní, z nichž v Čechách je jich uznáno minimálně 24. Třešně se dělí na chrupky (těch je víc) a srdcovky. Chrupky mají žlutou dužinu a světlejší slupku. Srdcovky, kromě toho, že mají spíše tvar srdce, mají tmavší dužinu a tmavě červenou slupku.
Chrupky
Burlat – je tmavá polochurpka, má velmi velké plody, tužší, temně hnědočervené, sladké a velmi aromatické. Třešeň má vysoký a vyrovnaný výnos a začíná plodit poměrně brzy. Nevýhodou může být její široká koruna (hodí se spíše do větších zahrad), květy a dřevo jsou citlivé na mráz. Výhodou je, že nemá zvláštní nároky na stanoviště ani půdu, ale nejlépe prospívá v teplých krajinách.
Granát – je tmavá chrupka, se středně velkými až velkými plody, chuť je sladce navinulá a plody slabě barví. Má velmi dobrý a pravidelný výnos. Strom je to středně velký – zpočátku roste bujně, později slabě. Je odolná vůči chorobám, ale citlivá na vrtuli třešňovou. Je středně náročná na stanoviště, ale snese i sucho. Plody se hodí jak na přímý konzum, tak na další zpracování.
Napoleonova – jedná se o pestrou chrupku, má velké až velmi velké plody, je červenožlutá, sladce navinulá a aromatická. Výnos je průměrný, ale každoroční. Růst stromu je silný nebo středně silný, mívá pyramidální korunu. Je choulostivá na vlhko a přemokření, a rovněž trpí na virózy. Potřebuje stanoviště bohaté na živiny a chráněné (proti větru a mrazu).
Srdcovky
Karešova – je tmavá srdcovka se středními až velkými plody, tmavočervená s navinulou chutí, velmi silně barví. Strom přináší pravidelný a vysoký výnos. Má velkou a rozložitou korunu a zprvu velmi bujný růst, potřebuje dostatek místa. Výhodou je, že netrpí ani chorobami, ani škůdci.
Kaštánka – tmavá srdcovka s velkými plody, kulovitými, šťáva barví velmi silně. Je to jedna z nejvýnosnějších odrůd. V mládí roste bujně, pak méně, ale má velkou pyramidální korunu. Je velmi odolná k chorobám. Vyžaduje hlinito-písčitou propustnou půdu.
Rivan – srdcovka se středně velkými až velkými plody, jasně červená, šťáva slabě barví. Má bohatý a pravidelný výnos. Je spíše menší s řídkou korunou. Bývá odolná vůči mrazu i chorobám. Nevyžaduje žádné zvláštní stanoviště, může mít středně těžké půdy a vydrží i chladnější oblasti.
Jak pěstovat třešeň
Pěstování třešní vyžaduje pár znalostí, zejména ohledně správné volby odrůdy, výběru zdravého stromku, sázení a další péče.
Třešně pěstujte jen tam, kde je na ně vhodné stanoviště, tj. nesmí to být mrazová kotlina nebo místo, kde fouká mrazivý vítr. Třešeň potřebuje středně těžkou hlinito-písčitou půdu spíše vápnitou, propustnou, nesnáší zamokření.
Stromky můžete vysazovat na podzim (než začnou první mrazíky), i na jaře (jakmile skončí mrazíky). Jáma na stromek by měla být velká alespoň 50 x 50 cm a hluboká 50 až 60 cm. Na dno jámy dejte kompost, poté zasypejte zeminou, vsaďte stromek a přihrňte zeminu, dobře udusejte. Stromek je potřeba v začátcích zalévat.
Hnojení třešní
Třešně nepotřebují přihnojovat tolik jako jiné plodiny, ale 3x ročně to ocení - zejména ty mladší stromky. Přihnojujte 2x na jaře a 1x v létě, a to nejlépe organickým přírodním hnojivem, jako je Hnojík. Ten totiž obsahuje jak dusík pro růst zelených částí, tak fosfor a draslík pro nasazování květů a plodů.
Řez třešně
Chcete-li se sami pustit do řezu třešní, měli byste vědět základní charakteristiku výhonů: Třešeň má výhony dlouhé a krátké. Dlouhé výhony obsahují převážně listové pupeny, zatímco krátké výhony obsahují květové pupeny a jen na konci mají listový pupen. Postranní pupeny kvetou a plodí.
Po výsadbě je potřeba seříznout hlavní výhon na 2/3 délky a postranní výhony na 1/2 délky. Pokud máte třešeň jako vřeteno, nemusíte seřezávat nic, jen postranní výhony dáte do vodorovné polohy – například vyvázáním.
Někdy se na třešních objevují nahloučené pupeny. Tyto je potřeba odstranit vylomením. To je potřeba provést opatrně, abyste neporušili očka pod ním.
Udržovací řez – když má strom požadovanou výšku, seřízneme prodloužený kmen na postranní větev svírající s kmenem velký úhel. Větev by měla být aspoň z poloviny tak silná jako kmen.
Zmlazovací řez – starý strom můžeme zmladit, když seřízneme dvouletou nebo tříletou větev na kyticový výhon. Vegetativní koncový pupen pak vyraší jako dlouhý výhon a těmito výhony nahradíme staré kosterní větve.
Roubování třešní
Na vhodnou podnož, např. planou třešeň ptačí, můžeme naroubovat jakoukoliv odrůdu třešně. Stačí získat si roub třešně, který seřízneme ostrým nožem šikmo, tyto rouby řežeme na podzim a necháme v mokrém písku ve sklepě do jara. Jakmile na jaře přejdou poslední mrazíky, můžeme roubovat. Na ptačí třešni si najdeme podobně silnou větev, jako má roub. Seřízneme ji také šikmo ostrým nožem. Obě řezné plochy přiložíme, zavážeme roubovací páskou a zamažeme štěpovacím voskem. To, že se nám roubování podařilo, poznáme tak, že roub na jaře vyraší.
Nemoci třešní
Bohužel ani třešně nejsou ušetřeny chorob a škůdců. Nejvíce však třešním škodí mrazy, které mohou poškodit jak dřevo, tak i pupeny listů a květů na jaře. Proto třesně nikdy nesázíme do mrazových kotlin ani na jiná nechráněná místa.
Skvrnitost a suchá skvrnitost listů – obě choroby jsou způsobeny houbovitou chorobou a poznáte je podle hnědých skvrn na listech. Nejlepší je prevence – stromy vysazovat daleko od sebe, důsledně je prořezávat, aby měly vzdušnou korunu. Napadené listí sbírat a likvidovat. Pokud je napadení rozsáhlejší, bude potřeba použít fungicid.
Vrtule třešňová – škůdcem, který si rád pochutnává na třešních, je právě vrtule třešňová. Sama moucha na třešních neparazituje, ale klade vajíčka do plodů. Larvy pak vyžírají plody zevnitř. Plody hnijí a opadávají. Prevencí je pořizovat si odrůdy, které jsou odolné vůči vrtuli (Burlat, Karešova, Kaštánka). Pomáhá i včasná sklizeň. Moucha se také může chytit na žluté lepové desky.
Jak zpracovat třešně
Ačkoliv třešně se nejčastěji konzumují syrové, dají se docela dobře i zpracovat na zimu. Ukážeme vám aspoň nějaké možnosti.
Zavařování třešní
Na zavařování třešní budete potřebovat: 1 kg třešní, 1 l vody a 150 g cukru. Třešně omyjte a naskládejte do sklenic. Vodu přiveďte k varu, přisypte cukr a nechte zcela rozpustit. Tímto rozvarem zalijte třešně ve sklenicích. Zašroubujte a zavařte v zavařovacím hrnci na 85 ° cca 20 minut.
Třešně v rumu
Takto naložené třešně vydrží i několik let. Budete potřebovat 1 kg třešní, 300 g cukru, 0,5 l rumu. Třešně opereme, můžeme i vypeckovat, budou se nám lépe používat na zdobení dortů. Do sklenic klademe vrstvu třešní, zasypeme cukrem atd. Nakonec celou sklenici zalijeme rumem. Nic nemusíme zavářet ani sterilizovat. Stačí nechat 3 týdny uležet.
Třešně recepty
Bublanina s třešněmi
Budete potřebovat: 0,5 kg třešní, 300 g hladké mouky, 100 ml oleje, 200 g cukru, 100 ml mléka, 3 vejce, 1/2 balíčku kypřicího prášku. Postup: Z bílků ušleháme sníh, do něj zašleháme polovinu cukru. Druhou polovinu cukru šleháme se žloutky a přikapáváme olej. Když jsou žloutky husté a napěněné, přimícháme k nim po částech mouku s práškem do pečiva, sníh a mléko. Těsto nalijeme do vymazaného a vysypaného pekáče, poklademe třešněmi a pečeme asi 30 minut při 190 °C. TIP: Obměnu získáte, když na třešně pokladete drobenku.
Koláč s třešněmi
Na tento koláč budete potřebovat: 120 g hladké mouky, 20 g mletých mandlí, 20 g cukru, 120 g másla, 2 žloutky, 400 g třešní, a na krém – 350 ml zakysané smetany, 1 vanilinový cukr, 20 g cukru, špetka strouhané citronové kůry. Postup: Ze surovin na těsto vypracujeme hladké těsto a necháme ho 1/2 hodiny v lednici vychladit. Poté rozválíme, dáme do vymazané formy, propícháme vidličkou. Ze surovina na krém si umícháme hustý krém. Polovinu ho poklademe na těsto, poskládáme třešně a přelijeme druhou polovinou krému. Pečeme 40 minut při 180 °C.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Schulz, Bernd – Grossmann, Gerd: Ovocné dřeviny. Řez a tvarování, Knižní klub, Praha 2004
- Havelková, Marie: Ovoce a zelenina ve skle, Merkur, Praha 1975
- www.wikipedia.org
- www.living.iprima.cz
- www.zahradkar.cz
- www.ireceptar.cz
