třásněnka hrachová

Třásněnka hrachová - postrach pro hrách a bobovité rostliny

(Kakothrips robustus)

Třásněnka hrachová (Kakothrips robustus) je drobný hmyz patřící do řádu třásnokřídlí (Thysanoptera). Tento druh škůdce napadá nejen hrách, fazole, bob, ale i další okrasné a zahradní rostliny jako jsou chryzantémy, růže a další. Hmyz důsledkem své činnosti poškozuje rostliny na několika úrovních. Samice hryzají otvory na povrchu a kladou do nich vajíčka, ze kterých se po určité době vylíhnou larvy. Ty následně vnikají do vnitřních částí rostliny, kde narušují vývoj rostliny a způsobují deformace nových pupenů, růstových vrcholů a poškození květin.

Hmyz má také schopnost přenášet viry a patogeny, což může vést k dalším chorobám rostlin, které jsou pro ně velmi nebezpečné. Důsledkem infekce přenesené třásněnkou hrachovou může být snížení produkce a zhoršení kvality výsledné sklizně. K ochraně před tímto škůdcem se lze uchýlit k chemické ochraně, ale také zde platí, stejně jako u jiných škůdců, že je vhodné uplatnit i biologickou kontrolu, která zahrnuje použití dravých brouků a roztočů, kteří jsou přirozenými predátory třásněnek.

Jak poznat třásněnku hrachovou

Dospělci jsou černí, asi 1-1,5 mm dlouzí. Larvy jsou pak žluté až světle oranžové a přibližně stejně dlouhé. Larvy přezimují v půdě pod živnou rostlinou, proto je tak důležité rostliny střídat. Na jaře se larvy kuklí. Od dubna pak vylétají dospělci, samičky kladou vajíčka na vrchol rostlin – do květů i mladých lusků. Jedinou výhodou škůdce je, že v jednom roce je pouze jedna generace.

Třásněnka hrachová postřik

Povolenými insekticidy můžete třásněnku hrachovou postřikovat před květem rostlin. Patří sem:

Actellic 50 EC – 0,15 %,
Actellic SGL – 5 ks/400 m3
Dicarzol 200 SP – 0,25 %,
Sumithion 50 EC – 0,2 %.

Použití chemických postřiků může být pro člověka a životní prostředí nebezpečné. Proto je důležité dodržovat bezpečnostní postupy a nosit správné ochranné pomůcky při aplikaci chemických postřiků.

Mezi ochranné pomůcky, které by měly být používány při aplikaci chemických postřiků, patří:

1. Respirátor – slouží k ochraně dýchacích cest před inhalací nebezpečných chemikálií.

2. Brýle nebo ochranný štít – chrání oči před stříkajícími kapkami postřiku.

3. Rukavice – chrání kůži na rukách a pažích před přímým stykem s chemikáliemi.

4. Ochranný oblek – kryje tělo a chrání pokožku před přímým stykem s chemikáliemi.

5. Kryt na boty – chrání nohy a obuv před chemickými postřiky a znečištěním.

Je důležité nosit ochranné pomůcky celou dobu aplikace chemických postřiků a případně je měnit či vyměňovat, aby zůstala účinná ochrana. Při manipulaci s chemikáliemi je také nutné dbát na správné skladování, nakládání s obaly a likvidaci zbytků.

Dále je důležité si uvědomit, že chemické prostředky jsou škodlivé pro člověka, zvířata i vodní organismy.

Chemické postřiky mohou být toxické pro vodní živočichy především kvůli několika faktorům:

1. Nízká biologická odbouratelnost: Některé chemické látky používané v postřicích jsou velmi stabilní a mohou přežívat v životním prostředí po dlouhou dobu. To způsobuje, že i v malých koncentracích mohou být toxické pro vodní organismy.

2. Vlastnosti přípravku: Některé postřiky jsou záměrně navrženy tak, aby byly toxické pro škůdce, avšak tyto vlastnosti mohou být škodlivé i pro jiné organismy.

3. Náchylnost vodních organismů k otravám: Vodní organismy, jako jsou ryby, korýši a jiní bezobratlí, jsou obzvláště citlivé na toxické látky ve vodě kvůli jejich metabolismu a citlivosti na změny životního prostředí.

4. Označení toxinu na obalu: Některé postřiky nejsou označeny tak, aby upozorňovaly na jejich toxicitu pro vodní organismy. To může vést k škodlivým dopadům na vodní prostředí a jeho obyvatele.

Pro ochranu vodních organismů a ekosystémů je důležité dodržovat předepsané množství použité látky a používat postřiky označené jako šetrné k životnímu prostředí. Je také třeba pečlivě volit místo a čas aplikace chemických postřiků tak, aby minimalizovali dopad na vodní ekosystémy a organismy.

Nejdůležitější ochranou před třásněnkou je však prevence, tj.:

nakupovat zdravou sadbu,
provádět včasný výsev,
pěstovat rané odrůdy,
používat kvalitní a hlavně organická hnojiva, která dodají rostlinám schopnost bránit se proti škůdcům.

Třásněnka hrachová ochrana

Jako ideální alternativu zejména k chemickým postřikům doporučujeme vyzkoušet přírodní organické hnojivo Hnojík. Hnojík obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Jestliže použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. doby, kdy se třásněnky začínají množit, pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které na vašich bobovitých rostlinách způsobují tito odolní škůdci.

Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.

Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.

Další způsob, jakým může chitin posilovat rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin. Navíc chitin může zlepšovat strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny.

Pokud se třásněnky již přemnožily, musíte dostat chitin co nejrychleji do rostlin. Proto Hnojík se svlečky louhujte ve vodě, aby se účinné látky rozpustily, a tímto výluhem pak rostliny zalijte nebo postříkejte. Nejlepší je, když se látky přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny. U třásněnek postačí obvykle tři takové zálivky během týdne, aby se dostavil požadovaný efekt.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz