švestka
Obsah
Švestka - co o ní víme
(Prunus domestica)
Švestka neboli také slivoň švestka či švestka domácí patří do rodu slivoně a do čeledi růžovité.
Švestka strom
Jak na první pohled poznáte švestku? Je to strom, výjimečně keř dorůstající výšky až 10 metrů. Korunu má vejcovitou a hodně rozvětvenou. Kmen je hnědošedý, borka bývá rozpraskaná. Listy jsou střídavé a vejčité. Květy bílé až narůžovělé a kvete v dubnu až květnu.
Švestka plody
Plody švestky mají fialovou barvu a jsou také vejčité, spíše podlouhlé. Obsahují spoustu zdravých látek: z vitamínů jsou to C, A, B1 a B2, z minerálních látek sodík, fosfor, vápník, draslík, železo.
Zajímavost
Švestkové dřevo není příliš dobré pro výrobu nábytku, ale zato má jiné využití: dají se z něj vyřezávat drobnější ozdobné předměty a také se používá jako dřevo na uzení masa – dodává masu švestkový nádech.
Historie pěstování švestek
Historie pěstování tohoto ovoce je poměrně stará. Pravděpodobně pochází z Kavkazu, zcela jistě z Asie. V Číně se květy švestky považovaly za štěstí, protože mají 5 okvětních lístků a dodnes se dávají do svatebního lože, aby přinesly štěstí a plodnost novomanželům.
Do Evropy se dostala spolu s římskými výboji, ale i se stěhováním národů – na českém území jsou švestky doloženy již v 5. století.
Pravdou ale je, že původní švestky byly kříženci různých slivoní, včetně slivoně trnky, a tak i jejich plody byly spíše menší (asi jako dnešní trnka).
Dalším křížením se vyšlechtilo mnoho odrůd švestek – viz níže, ale i například slívy, mirabelky a další.
Odrůdy švestek
Podle velikosti zahrady, druhu půdy a možností, které můžete pěstování švestek věnovat, si vyberte některou z následujících odrůd.
Domácí velkoplodá – tato švestka se hodí svými plody nejlépe pro využití v domácnosti, je samosprašná, takže nepotřebuje žádného opylovače (švestku) ve svém okolí, růst je středě silný, plodí poměrně brzy (již kolem 4. roku), výnos je vysoký a pravidelný, švestky jsou temně modré, sladce navinulé, pecka se snadno odděluje od dužiny. Jedinou nevýhodou je silná náchylnost k šarce (nemoci) – viz níže.
Zimmerova – odrůda je vhodná pro přímý konzum, dá se pěstovat i ve vyšších polohách, je částečně samosprašná, roste slabě až silně, je málo náchylná k šarce, ale zato při déletrvajících deštích mají plody tendenci praskat. Plody jsou velké, fialově modré, pecka se od dužiny uvolňuje hůře než u předchozí odrůdy.
Čačanská Lepotica – potřebuje spíše teplejší stanoviště, je velmi vzpřímená, má hustou korunu, potřebuje řez více než jiné druhy, je částečně samosprašná, plody jsou velké tmavě modré, dužina sladká a pecka se dobře odděluje od dužiny.
Stanley – odrůda pro přímý konzum i další zpracování, je samosprašná, růst je silný, strom vysoký s pyramidální korunou, potřebuje spíše vlhkou půdu, plod je velký, hnědavě fialový, sladce navinulý, pecka se uvolňuje hůře.
Jak pěstovat švestky
Švestky se pěstují do jisté míry lépe než třeba broskvoně nebo meruňky, protože prospívají téměř na všech půdách a nejsou tolik náchylné na pozdní jarní mrazíky.
Přesto budou mít lepší úrodu, když zvolíte teplejší, vzdušnou půdu, která bude mírně alkalická. Kromě toho potřebují švestky dostatek živin, takže zejména dostatek humusu, při sázení pak přidat kompost a pravidelně přihnojovat.
Švestka potřebuje dostatek vody, zejména v době, kdy se vyvíjejí plody, ale nesnáší trvale zamokřené půdy.
Budete-li se o švestku dobře starat, bude plodit za 4 až 6 let.
Hnojení švestky
Švestka potřebuje ke svému růstu dusík, může se tedy hnojit chlévským hnojem, dusičnanem amonným, anebo přírodním hnojivem Hnojík, které v sobě spojuje základní prvky pro úspěšné hnojení. Hnojivo zapravíme lehce do půdy, protože švestky mají mělké kořeny.
Kdy stříhat švestku
Švestky rostou většinou přímo nahoru, a proto se může stát, že plodí pozdě. To nejlépe vyřešíte tak, že budete slivoně pěstovat jako zákrsky nebo vřetena. Zastřihnete hlavní výhon a postranní výhony uvedete do vodorovné polohy.
Protože slivoně, tedy i švestky plodí na krátkých výhonech, snažíme se švestku co nejvíce rozvětvit.
Podzimní řez švestky
Na podzim, ihned po odplození, provedeme řez švestky. Odstraníme všechny plané výhony – vlky, a to tak, že je neodřízneme ihned u kmene, abychom neporušili očko, ale necháme tzv. čípek (asi 20 cm).
Jarní řez švestky
U mladších stromů (nad 3 roky) provádíme na jaře udržovací řez. Odřízneme nejstarší větve na kostru koruny (do plodonosného dřeva) a z mladých výhonů vypěstujeme nové plodonosné větve – uvedeme je do vodorovné polohy.
U starších stromů můžeme v březnu/dubnu provést zmlazovací řez. Provádí se, ještě než švestka vykvete. Vyřežeme starší větve a mladší výhony uvedeme do vodorovné polohy. Všechny rány ošetříme štěpařským voskem, protože jinak by byly živnou půdou pro houbovité choroby.
Švestka nemoci
Ani švestky nejsou ušetřeny různých nemocí a chorob, méně už na ně útočí škůdci.
Šarka
Asi nejznámější nemocí švestek je šarka. Je to nejrozšířenější virová nemoc, která napadá i broskvoně, meruňky a trnky (což představuje samovolné šíření viru, protože trnky v přírodě nikdo neošetřuje). Šarku poznáte velmi jednoduše: listy se vyvíjejí pomalu a jsou deformované, plody také + mají dužinu bez chuti, gumovou a nekrotickou, kvůli tomu nejsou vhodné na jídlo ani zpracování, a to dokonce ani na pálení slivovice. Prevencí je vysazovat švestky na místech, kde šarka nebyla zatím prokázána, v dostatečné vzdálenosti, kupovat zdravou sadbu a odolné odrůdy. Obecně se tvrdí že na tuto nemoc není žádná medicína, ale máme vyzkoušené opakované postřiky Hnojíku se svlečky na napadené švestce a strom jsme vyléčili. Další testy budeme dělat tento rok.
Moniliová hniloba
Moniliová hniloba je houbovitá choroba způsobovaná houbou Sclerotinia Laxa. Způsobuje hnilobu plodů, nenapadá další části rostliny. Moniliová hniloba se může projevit až po sklizni, kdy shnije veškerá uskladněná úroda. Prevencí je sázet švestky dostatečně daleko od sebe, nakupovat odolné odrůdy, popř. použít preventivní fungicidní postřik při kvetení a odkvétání, nemá smysl při tvorbě plodů, nebo pokud už jsou plody napadené. Testování Hnojíku a svlečků na tuto chorobu plánujeme letos.
Švestky recepty
Sušené švestky – abyste si nemuseli kupovat sušené švestky, které by mohly být sířené, vyrobte si je raději sami. Stačí, když asi 1 kg švestek omyjete, vypeckujete a rozdělíte na poloviny. Švestky naskládejte na pečicím papírem vyložený plech a dejte do trouby na 50 °C, do dvířek dejte vařečku, aby mohla unikat pára. Švestky se suší několik hodin, můžete je sušit i na několikrát. Sušené švestky uskladněte do sklenic, dóz nebo plátěných sáčků a uchovávejte v suchém prostředí.
Švestková povidla – výborná jsou domácí povidla. Použijte pouze plně vyzrálé švestky. Omyjte je, vypeckuje a umelte na strojku (může být i ten na maso). Dejte vařit do velkého hrnce – na sporák nebo i do trouby. Je potřeba je při vaření občas míchnout. Asi uprostřed vaření můžete přidat cukr – podle toho, jak jsou švestky samy sladké. Vaříme do zhoustnutí, povidla musejí odkapávat po větších kouskách z vařečky. Plníme ještě horké do sklenic, zavíčkujeme, na chvíli otočíme dnem vzhůru, potom obrátíme zpět a necháme vychladnout. Uchováváme v chladu a temnu. Vydrží i roky.
Koláč se švestkami – švestky se dobře hodí k tvarohu a máku, ale pokud jste třeba alergičtí na mák, můžete tuto ingredienci vynechat. Budete potřebovat: 0,5 kg švestek; 500 g hladké mouky, 1 kostku droždí, 250 ml mléka, 60 g cukru, špetku soli, 1 vejce, 100 g másla; tuk a mouka na vymazání a vysypání plechu; 1 vanička tvarohu, 1 vejce a 100 cukru; 20 g mletého máku a 20 g cukru moučka. Z droždí, trošky teplého mléka a trošky cukru necháme vzejít kvásek, přidáme ostatní suroviny na těsto, uhněteme a necháme vykynout. Vykynuté těsto rozválíme na tvar plechu + okraje. Vyložíme jím plech. Tvaroh s vajíčkem a cukrem rozmícháme a rozetřeme na těsto. Poklademe vypeckovanými půlkami švestek – řezem dolů. Posypeme mákem smíchaným s moučkovým cukrem. Dáme péct do vyhřáté trouby na 200 °C a pečeme cca 30 minut.
Švestkové knedlíky – švestkové knedlíky jsou nejlepší z bramborového těsta posypané mákem a polité rozpuštěným máslem/sádlem. Na bramborové těsto budete potřebovat 1 kg brambor předem uvařených, 1 vejce, sůl, cca 500 g hrubé mouky (podle toho, jak moučnaté jsou brambory). Brambory najemno nastrouháme a ze surovin vypracujeme bramborové těsto. Rozdělíme ho na menší kuličky, které splácneme a těstem obalíme půlku nebo celou vypeckovanou švestku. Dobře zabalíme. Všechny knedlíky najednou vložíme do vroucí vody a vaříme, než vyplavou na povrch. Dáme na talíře, posypeme mletým mákem smíchaným s moučkovým cukrem a polijeme rozehřátým tukem.
Švestkové čatní – bude výbornou přílohou k pečenému nebo grilovanému masu. Budete potřebovat: 1 kg švestek, 1 až 2 jablka, 200 ml pomerančového džusu, 100 ml červeného vína, 2 lžíce cukru, 2 lžíce medu, kousek čerstvého zázvoru (nebo lžičku mletého), špetku chilli, kousek celé skořice, snítka tymiánu, pár rozinek. Postup: Švestky omyjeme, vypeckujeme a nakrájíme na menší kousky. Stejně tak jablka. Do hrnce dáme švestky a jablka, zalijeme troškou vody a přivedeme k varu. Přidáme nastrouhaný zázvor (nebo mletý), přilijeme pomerančový džus, rozinky, skořici, tymián a vaříme na mírném plameni. Ke konci přidáme víno, cukr a med. Svaříme do tužší konzistence (asi 60 minut dohromady). Ještě horké plníme do malých skleniček, zavíčkujeme a necháme vychladnout. Popíšeme a uchováváme v chladu, načaté v lednici.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Schulz, Bernd – Grossmann, Gerd: Ovocné dřeviny. Řez a tvarování. Knižní klub, Praha 2004.
- Havelková, Marie: Ovoce a zelenina ve skle, Merkur, Praha 1975.
- www.wikipedia.org
- www.skrblik.cz
- www.agromanual.cz
- www.ireceptar.cz
- www.hobby.instory.cz
- www.toprecepty.cz
