Rybíz

Rybíz - jaké má druhy

Rybíz je ovocný keř, který patří do čeledi meruzalkovité. Keře rybízu dorůstají výšky 1,5 až 2 metry. Kůra rybízu je šedá a keř nemají trny. Květy mají žluto-zelenou barvu a vyrůstají v hroznech. Na nich pak dozrávají plody během léta.

Druhy rybízu jsou: červený, bílý a černý. Červený rybíz patří k nejstarším druhům, je asi nejvíce kyselý, bílý a černý rybíz jsou sladší. Záleží ale také na odrůdě. Například z červených rybízů je kyselejší Detvan, Heinemannův pozdní a Holandský červený, sladce kyselý je Hron.

Rybíz obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, jako například vitamín C, B1, B2 a B6, železo, hořčík a vápník. Zároveň obsahuje hodně vody, žádné tuky a žádné jednoduché sacharidy, proto je vhodný pro redukční dietu. Rybíz je vhodný i na odkyselení organismu.

Historie pěstování rybízu

Historie pěstování rybízu je poměrně pestrá a dlouhá. První zmínky o pěstování rybízu v Evropě pocházejí z 12. století. Rybíz se sice pěstuje ve všech oblastech světa, kromě těch velmi studených, ale v Evropě se pěstuje od středověku, máme jej doložený v Mohučském herbáři z roku 1184, dále pak v herbáři Simona Januensisa z roku 1230 atd. V Čechách ale přesné zmínky o rybízu nemáme, i když se zde pravděpodobně pěstoval nejméně od 16. století, zcela pravidelně se pak na zahrádkách našich předků objevoval v 19. století. Za zmínku jistě stojí, že nejdříve byl pěstován pro léčivé účely.

Výhodou rybízu je to, že se dá pěstovat v nižších i vyšších polohách, a tak se hodí prakticky do každé zahrady.

Pěstování rybízu

Rybíz potřebuje ke zdárnému růstu zejména vhodné stanoviště. Nesmí být pěstován v mrazových kotlinách, naopak mu vyhovuje spíše slunné a světlé stanoviště. Slunce pomáhá zejména se zráním plodů, v polostínu by dozrávání bylo pomalejší.

Jako půdu zvolte středně těžkou, dostatečně vlhkou a na humus bohatou. Nejvhodnější pH je 5,5 až 6,5 (tj. kyselejší). Toho můžete docílit, když do půdy přidáte trochu rašeliny. Nejvíce nároků na půdu mají bílé odrůdy, méně červené a nejméně černé. Tím byste se měli řídit při výběru odrůdy.

Rybíz také vyžaduje více zálivky, ideálně dešťových srážek, a vyšší vzdušnou vlhkost. Proto se také rybízům daří ve vyšších polohách (podhůří), kde častěji prší. V nižších polohách bude výhodné stanoviště blízko u lesa (protože stromy zadržují vlhkost). Rybíz potřebuje nejvíce vláhy při nasazování květů, růstu plodů a dozrávání.

TIP: Pokud nemáte vhodné stanoviště, určitě zachycujte dešťovou vodu a používejte ji na zalévání. Nikdy však nezalévejte rybíz svrchu přes listy, jen ke kořenům.

Stromkový rybíz

Stromkový rybíz je sice efektní na pohled, ale jeho pěstování je mnohem náročnější než u klasického keřového rybízu. Pokud se o to ale chcete pokusit, řiďte se naším návodem. Stromkový rybíz potřebuje oporu kmene, přidáme mu tedy například tyč, ke které jej uvážeme. Také je mnohem náchylnější na mráz, rozhodně doporučujeme pěstovat v teplých oblastech, na zimu zakrýt spodní část slámou, jehličnatými větvičkami anebo bukovým listím. Stromkový rybíz zkracujeme při výsadbě (zásadně na podzim) na 2 až 3 pupeny a poté provádíme řez podobně jako u keřového, ale tak, abychom tvořili pravidelnou korunu na kmínku. Chcete-li, aby vám stromkový rybíz vydržel a plodil jako ten keřový, nebojte se svěřit do rukou odborníků a na všechno se zeptat.

Kdy sázet rybíz

Téměř alchymií je otázka, kdy sázíme rybíz. Nejlepší je vždy vysazovat rybíz na podzim, po skončení sklizně a před nástupem prvních přízemních mrazíků. Druhou možností je sázet rybíz na jaře, ale je potřeba, aby půda byla rozmrzlá a nehrozily přízemní mrazíky. Protože ty hrozí až do poloviny května (po zmrzlých), vůbec tuto výsadbu na jaře nedoporučujeme – rybíz zasazený v polovině května nestihne zakořenit do prvních horkých dnů.

Rybízy vysazujeme do řad 3 metry od sebe a v jedné řadě by mezi sebou měly mít cca 1,5 metru. Při výsadbě zkracujeme příliš dlouho kořeny. Jamky na keře by měly být hluboké i široké cca 40 cm, sazenice by měla být zasazena o 5 cm hlouběji než ve školce. Do jamky dáme před samotným rybízem dobře uleželý kompost, přidáme sazenici, zahrneme zeminou a důkladně zalijeme. Můžeme přidat mulč (nastýlku, seno, slámu), aby půda nevysychala.

Řez rybízu

Řez rybízu je nezbytnou součástí pěstování, jinak vám z keře vyroste změť větviček, které jej budou zbytečně vysilovat a hlavně: rybíz nebude plodit. Naopak může být náchylnější k chorobám – třeba plísním.

Takže – jak na řez rybízu? Rozeznáváme dva typy řezu – tvarovací/výchovný a udržovací/zmlazovací.

Rybíz hnojení

Rybíz potřebuje zejména dusík, draslík a fosfor. Dusík je důležitý pro vývoj zelených částí rostliny, draslík a fosfor pro násadu květů a plodů. Vše ideálně obsahuje hnojivo Hnojík, které můžeme použít jak v sypké, tak v tekuté podobě.
Pozn.: Důležitou složkou hnojiva by měl být i hořčík, protože nedostatek hořčíku způsobuje odliv chlorofylu z listů rybízu a jejich zbarvování (jako na podzim), poté i opadávání. Dobrou zprávou je, že Hnojík obsahuje hořčík v přirozené podobě.

Tvarovací neboli výchovný řez má za úkol vypěstovat takový keř, který bude mít ideální počet jednoletých, dvouletých a víceletých větviček tak, aby byl kompaktní, silný a dobře plodil. Protože rybíz obvykle sázíme na podzim a jedná se o dvouleté keře, na jaře všechny výhony zkrátíme na 2 až 3 pupeny, aby keř zesílil a založila se tzv. koruna.

V dalším roce po vysazení vybereme 5 až 6 nejsilnějších výhonů, které necháme/nezkracujeme. Ostatní výhony odřežeme u země. V dalších letech zkracujeme postranní výhony, odřezáváme uhynulé, zmrzlé či slabé výhony (u země). Ideální koruna vypadá tak, že po 3 letech pěstování máme na keři 5 až 6 výhonů jednoletých, stejný počet dvouletý a asi 3 až 4 tříleté.

Udržovací řez nám pomáhá udržet keř stále „mladý“ a plodící. Po sklizni v červenci odřežeme všechny tříleté až čtyřleté větvičky, ponecháme jednoleté a dvouleté, aby nám do roka zesílily. Takto pokračujeme každým rokem.

Řez můžeme provádět zahradnickými nůžkami, ostrým nožem (žabkou), nebo silnější větve můžeme odřezat i pilkou.

Rybíz choroby a škůdci

(Výběr nejdůležitějších chorob a škůdců rybízu)

Ačkoliv je rybíz jinak středně obtížnou rostlinou na pěstování, choroby a škůdci se mu nevyhýbají a je potřeba jim zamezit.

Nejčastější choroby

Antraknóza rybízu je u nás asi nejrozšířenější chorobou rybízu. Projeví se opadem listů, snížením plodových výnosů i kvality plodů a celkovým oslabením rostlin. Poznáte ji tak, že již od konce května se na listech objeví kulaté šedohnědé skvrny. Napadené listy později zežloutnou, svinují se a opadávají. Chorobu způsobuje houba, která dokáže přezimovat i v opadaných listech (proto je důležité opadané listy důkladně odstranit a zničit). Této chorobě se nejlépe preventivně ubráníte tak, že vyberete odolné odrůdy, poskytnete jim vhodné stanoviště, nebudete rybíz vysazovat příliš blízko u sebe.

Botrytida rybízu je druhou nejrozšířenější houbovitou chorobou, která tyto keře postihuje. Způsobuje odumírání výhonů a nakonec i celých rostlin. Poznáte ji podle hnědnutí listů, scvrkávání se bobulí a opadávání těchto částí rostliny. Prevencí je hnojit rybíz hnojivem s přirozeným obsahem dusíku, nepřehnojovat.

Rez vejmutovková – ačkoliv by se zdálo, že napadá jen borovici vejmutovku, snadno může napadnout i rybíz. Proto nikdy rybíz nevysazujte blízko tohoto jehličnatého stromu. I rez vejmutovková způsobuje předčasný opad listů, zhoršení kvality plodů a odumírání nových výhonů. Prevencí je nevysazovat rybíz v blízkosti vejmutovky.

Nejčastější škůdci

Mšice rybízová je stejně jako ostatní mšice okem viditelný hmyz, způsobuje charakteristické vyklenuté červené puchýře na listech. Nejlepší ochranou proti mšicím jsou jejich přirození predátoři, jako slunéčka sedmitečná, zlatoočka, ploštice, škvoři – takže jim udělejte na zahradě hmyzí domeček a budete bez obtížného parazita.

Vlnovník rybízový je velmi častým škůdcem zejména na černém rybízu. Poznáte jej velmi bezpečně od ostatních škůdců, protože vytváří zduřelé hálky místo pupenů. Uvnitř jedné hálky může být až tisíc roztočů, kteří v teplém počasí vylézají, sají tekutinu z listů i dalších nových pupenů. Šíří se aktivně napříč celou sadbou, mohou je přenášek i ptáci, hmyz nebo vítr. Nejlepší ochranou je zvolit biologické prostředky – např. dravý roztoč Typhlodromus pyri, který napadá škodlivé roztoče, ale může se živit i houbami nebo pylem – nikdy však nepoškozuje vaše rostliny.

Co udělat z červeného rybízu

Konečně se dostáváme i k pozitivním záležitostem, a to je sklizeň a zpracování ovoce, když se nám jej podařilo uchránit před všemi nástrahami počasí, chorob a škůdců. Červený rybíz je výborný na přímou konzumaci, můžete si z něj však udělat šťávu, koláč, zákusky (dá se použít syrový i pečený – na rozdíl třeba od angreštu). Výborná je rybízová marmeláda, která se hodí do sacher dortu a na slepování lineckého cukroví na vánoce.

Marmeláda z červeného rybízu

Marmeládu připravíme podobně jako jiné marmelády, jen musíme odstranit pecičky, které by nám při jídle vadily. Toho docílíme, když syrový rybíz odšťavníme v odšťavňovači, popř. můžeme použít i strojek na maso, nebo uvařený rybíz propasírujeme sítkem/cedníkem apod. Šťávu poté zahřejeme, přidáme želírovací cukr podle návodu a svaříme. Hotovou marmeládu poznáme tak, že lžičkou kápneme trošku na talířek a ona želíruje/houstne. Naplníme ji do čistých vymytých skleniček a otočíme na 5 minut dnem vzhůru. Poté vrátíme, necháme vychladnout, neotevřená vydrží i několik let, skladujeme ve spíži, sklepě, načatou skleničku pak v lednici.

Šťáva z černého rybízu

Černý rybíz je známý svou sladkou chutí a množstvím vitamínů (obsahuje asi nejvíce vitamínu C ze všech rybízů). Proto je tak oblíbený pro výrobu šťávy. Na okamžité použití si můžete šťávu vyrobit v odšťavňovači a ihned vypít. Není potřeba nijak dochucovat.

Na delší skladování je možné šťávu z plodů svařit s cukrem v poměru 2:1 a citronovou šťávou nebo kyselinou citronovou (aby se nekazila). Šťávu nalijeme do čistých sklenic, otočíme na chvíli dnem vzhůru, potom necháme vychladnout a skladujeme na temném a suchém místě. Načatou sklenici vždy v ledničce. Šťáva vydrží určitě rok, tedy do příští sklizně.

Hnojení keřů a stromů

Můžete posypat Hnojík okolo kmene stromu na šířku jeho koruny. Posypte tak, aby to nebyla silná vrstva, ale jemné poprášení.
Na stromy a keře, které mají listy je vynikající postřik. Rozmíchejte čajovou lžičku Hnojíku v 1L vody a proceďte.
Pokud máte rostliny nemocné, nebo napadné škůdcem, tak přidejte k výluhu svlečky. Použijte zálivku i jako postřik 3x v jednom týdnu na napadené rostliny a zalejte zálivkou 1x v týdnu.