Co udělat pro to, aby jaro požehnalo také vaší zahradě
Když je nám, lidem venku zima, přemístíme se domů, do tepla. Z teplého bytu se naopak můžeme jít nadechnout do chladivého stínu zahrady či lesa. Rostliny tuto možnost volby nemají a je na nás, lidech, kteří po nich chceme, aby se krásně zelenaly, kvetly a také plodily, abychom jim zajistily podmínky, ve kterých se jim bude dobře dařit a následně tak nejspíš budou naplňovat naše očekávání.
Předjaří a jaro je dobou, kdy už v myšlenkách vidíme svou zahradu krásně zelenou, plnou kvetoucích rostlin a také, jak jinak, bohatě plodící zdravou zeleninu a ovoce. Vše přesně takové, jaké je vyobrazené na sáčcích se semeny nebo v katalozích zahradnictví. Mezi tím chtít být zahradníkem a stát se jím doopravdy, je však cesta, která může být dlouhá a spletitá, lemovaná mnoha omyly a neúspěchy, danými nezkušeností. To, co se jedněm jeví jako jednoduchá rovnice – zasadím, vyroste a sklidím – je pro jiné rovnicí o mnoha neznámých. Co zasadit právě v mojí zahradě? Kolik a kdy ideálně? Hnojit? Čím, jak a v jakém množství? Jak se o rostliny starat během jejich životního cyklu? Zkrátka spousta otázek, na něž potřebujeme znát odpověď ještě předtím, než poprvé zanoříme ruce do hlíny.
Sázení
Jednotlivé skupiny rostlin vyžadují specifické podmínky, které se vyplatí respektovat. Jiné vyžadují ty jednoleté – letničky, jiné ty dvouleté nebo trvalky, specifickou dobu sázení mají cibuloviny a jiné zase zelenina, kdy rozlišujeme tu, která snese lehký mráz a sází se už od března či dubna, a pak druhy, kterým mráz škodí, a tak ji nutné je sázet až po “zmrzlých” v polovině května.
Ze semena nebo předpěstované?
Dobré a poučné je si svou vlastní sadbu předpěstovat ze semen. Rostlinku tak máte pod kontrolou od samého počátku, kdy jí dáte dobré podmínky pro vyklíčení a prvotní růst – vodu, teplo a světlo. Ideálním místem pro předpěstování ať už květin nebo zeleniny je okenní parapet, pro ty pokročilejší pak zimní zahrada či skleník, v němž ji pak můžete také pěstovat. Je tam chráněna před nepřízní počasí a výsev tam je možné provést až o několik týdnů dříve než na venkovní záhon. Vyšší teplota, kterou umí toto “chráněné bydlení” zajistit, umožní pěstování teplomilné zeleniny, jako jsou okurky, papriky, rajčata i tam, kde by volně na záhonu nikdy růst nemohla. Vzhledem k rychlejšímu růstu zeleniny ve skleníku byste také měli dbát na pravidelné hnojení. Stejně nezbytná je také pravidelně kontrolovat, jestli rostliny nejsou napadené škůdci nebo netrpí chorobami, které se ve skleníku rychle šíří, ale o to rychleji a úspěšněji se s nimi dá bojovat.
Otužit a vysadit za vhodných podmínek
Rostliny, které si předpěstujete, ať už na okenním parapetu nebo v právě zmiňovaném skleníku je třeba před výsadbou do záhonu aspoň pár dnů otužit na místě chráněném před prudkým jarním sluncem, aby pro ně přestup do úplně jiných podmínek nebyl osudový. Ujistěte se proto, že jednak rozdíl mezi teplotou ve skleníku a venku není příliš velký a také je rovnou nevystavujte slunci, které může jejich listy popálit. Pro sázení do záhonu jsou ideální podmínky, když je zataženo, bezvětří nebo deštivo. Za slunných dnů sázejte buď brzy zrána nebo až navečer.
Hnojit či nehnojit, a pokud ano tak kdy?
Všechny rostliny potřebují k svému růstu živiny. Jelikož jejich půdní zásoba je omezená, je třeba ji v nějaké podobě do půdy přidávat. Přirozené zahradě postačí malá dávka kompostu. V té okrasné nebo užitkové to však, pokud chcete mít krásně kvetoucí květiny, bohatě plodící stromy, keře a záhony plné zeleniny či jahod, bez dostatečného hnojení nejde. Pro rostliny v nádobách, je to dokonce nezbytné, protože zásoba živin je v každém případě omezená už jen objemem půdy, kterou mají k dispozici. Jak už jsme zmiňovali dříve, předpěstované sazeničky si potřebují nejdřív v novém prostředí zvyknout. Teprve až si jejich kořínky zvládnou z něj správně čerpat vodu a živiny, což poznáte snadno podle vzhledu rostlinky, na níž se začnou tvořit nové lístky, můžete jim dopřát další výživu v podobě hnojiva – od podpory růstu kořenů až po růst celé rostliny. Míra hnojení pak závisí také na nárocích dané rostlin. Nejvíc jí potřebuje plodová zelenina (například celer či pór), méně pak kořenová zelenina a saláty, téměř žádnou pak luskoviny a většina bylinek. Hnojení samotné není nic složitého, důležité je zvolit správný typ hnojiva a použít jeho správné množství. Rostlinku je dobré nejdříve zalít pouze vodou, aby půda kolem ní byla dobře propustná. Poté k ní stačí nalít či nasypat hnojivo tak, aby bylo co nejblíž kořínkům a tento postup opakovat zhruba jednou až dvakrát za měsíc. S organickým hnojivem se na rozdíl od minerálního, tedy umělého dostanou spolu se živinami do půdy také užitečné mikroorganismy, které v ní žijí. Například přírodní hnojivo české značky Hnojík, lze aplikovat s několikadenním či několikatýdenním odstupem po zasazení rostlin jak ve formě posypu, tak zálivky či postřiku. Kromě toho má repelentní účinek na mšice, molice a jiné škůdce, které spolehlivě vypudí z blízkosti vašich rostlinek a ty pak budou pěkně prospívat. Jeho způsob používání si skutečně zamilujete.
