pidikřísek šípkový
Obsah
Pidikřísek šípkový - jak vypadá
(Typhlocyba rosae)
Pidikřísek šípkový (Typhlocyba rosae) patří do rozsáhlé nadčeledi křísů/křísců. Najdeme jej běžně v různých zemích Evropy, ale poměrně častý je také v Severní Americe. U nás je právě tento druh dost rozšířený a setkávají se s ním pěstitelé růží nejen v zahradách, ale i v okrasných parcích.
Dospělci pidikříska šípkového dorůstají 4 mm, a řadí se tak mezi menší představitele tohoto řádu. Když jsou dospělí jedinci v klidu, mají křídla střechovitě složena přes své tělo. Vývojové stadium nymfa je menší a nemá křídla. Zatímco dospělí jedinci jsou zbarveni žlutavě nebo žlutozeleně, nymfy jsou bělavé nebo maximálně bělavě žlutavé.
Pro pěstitele je však důležité, že jak dospělci, tak nymfy poškozují zejména listy růží sáním a způsobují tak drobné světlé tečky, které se nejprve vyskytují kolem žilnatiny, pak ale pokrývají celou plochu listů a snižují schopnost fotosyntézy.
Pidikřísek šípkový cyklus
Pidikřísek šípkový přezimuje ve stadiu vajíček. Z přezimujících vajíček se poté na jaře líhnou nymfy, které téměř celý život stráví na spodní straně listů růžových keřů, takže je téměř nemožné je na první pohled objevit.
Jakmile nymfy dosáhnou dospělosti (v našich končinách je to téměř pravidelně během května), jedna polovina jedinců zůstává na růžích, aby zde opět nakladli vajíčka a pokračovali tak ve svém vývoji.
Přibližně druhá polovina dospělců přeletuje na jiné vhodné rostliny, jako jsou jabloně, jeřáby nebo hlohy, na kterých způsobují stejné škody jako na růžích, tj. sáním listů.
V průběhu léta probíhá vývoj další generace pidikříska na listech růží a ostatních živných rostlin. Koncem léta a zejména během podzimu se pidikřísci vracejí na plané i zahradní odrůdy růží. Dřeviny, na kterých probíhal vývoj druhé generace, se tedy stávají významným zdrojem pidikřísků pro druhé napadení růží koncem vegetační sezóny.
Pěstitelé jabloní by si měli být vědomi toho, že v oblastech pravidelného a silného výskytu pidikřísků může tato druhá generace škodit sáním i na listech jabloní.
Pidikřísek šípkový postřik
Kromě toho, že byste měli růže pravidelně kontrolovat na přítomnost tohoto škůdce, je možné také:
- vybírat odolnější rostliny,
- odstraňovat a pálit napadené listy,
- sázet růže na jiná místa, než má rád pidikřísek, tj. ne u zdí a dalších chráněných míst.
Pokud se rozhodnete pro postřik, jsou vhodné postřiky na jaro i na podzim.
Na konci zimy je vhodné růže postíkat 2% postřikem Arborolu M, v předjaří nebo brzkém jaru pak je možné použít 0,5% postřik Nitrosasnem 50. V době vegetace je možné chránit růže postřikem na spodní stranu listů, a to Fosfotionem E50, Arafosfotionem v 0,2% roztoku nebo Metationem E 50 také v 0,2% koncentraci.
Nezapomínejte však také na přirozené nepřátele pidikříska, které můžete přilákat do vaší zahrady. Těmi jsou slunéčka sedmitečná, larvy bejlomorek, pestřenek a jiných much.
Pidikřísek šípkový ochrana
Dobrou volbou je také hnojit růže organickými hnojivy, protože dodají růžím dostatek živin, ale kromě toho jim nastartují jejich vlastní obranyschopnost proti chorobám i škůdcům. Použijte třeba české hnojivo Hnojík. Toto přírodní organické hnojivo totiž obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.
Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.
Další způsob, jakým může chitin posilovat rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin.
Navíc chitin může zlepšovat strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny. Hnojivo se dá použít jako sypké a zapravit do půdy, nebo jako roztok, kterým můžete růže zalévat nebo v případě potřeby i postříkat místo chemických postřiků. Vždy dbejte pokynů na obalu a nikdy nepřekračujte doporučené dávkování. V případě silného napadení pidikřísky stačí 3 dávky hnojiva za jeden týden.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
- www.agromanual.cz