píĎalka podzimní
Obsah
Píďalka podzimní - škůdce na listech dřevin
(Operophtera brumata)
Píďalka podzimní, někdy se jí také říká vlnopásník ovocný nebo zastarale píďalka zimní menší, latinsky Operophtera brumata, je malý motýl, který sám o sobě neškodí, ale jeho housenky požírají listy dřevin (ovocných i okrasných), a to většinou již při rašení, což v důsledku může znamenat i úhyn celé rostliny. Housenky nejprve vyžírají drobné otvory, ale později z listu zůstávají pouze tzv. skelety.
Píďalka podzimní si v potravě příliš nevybírá, požírá ovocné i okrasné dřeviny, dřeviny v listnatých lesích, jako například duby, buky, lípy nebo jilmy. Příležitostně způsobuje holožíry.
Píďalka podzimní se přirozeně vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe. V Čechách je častá a najdeme ji v zahradách, parcích i lesích.
I když má píďalka podzimní na rozdíl od jiných škůdců jen jednu generaci ročně, jedná se o významného škůdce, kterého je potřeba zastavit hned, jakmile se objeví. Jinak způsobuje poškození stromů, keřů, a to v zahradách i lesích, kde může způsobit holožír podobně jako třeba bázlivec vrbový nebo kůrovec (ten ale na jehličnanech).
Píďalka podzimní housenka
Housenky píďalky mají zelenou až hnědozelenou barvu, na zádech proužek a po stranách 3 zlatavě bílé pruhy. Housenky poznáte spíš než podle toho, jak vypadají, podle toho, jak se pohybují. Mají typicky píďalkovitý pohyb, tj. přesune se první část housenky a druhá se k ní připojí. Určitě už jste to viděli, protože takový pohyb mají všechny druhy píďalek a ty jsou v České republice velmi časté. Housenky požírají listy od začátku vegetace do června, pak se spouštějí na vláknech dolů do půdy, kde se kuklí. Z kukel se pak líhnou dospělci během října, kdy stihnou naklást až 200 vajíček pod kůru stromů a na jaře se celý cyklus opakuje.
Píďalka podzimní dospělec
Dospělci jsou rozdílní, co se týče samečka a samice. Zatímco sameček píďalky má křídla, samička je má zakrnělá. Samec má křídla světle hnědá s tmavší kresbou, samice je hnědá. Rozpětí křídel samců je asi 30 mm, délka celé samice 8-10 mm.
Samci oplodňují samice během října, přezimujícím stádiem je tedy vajíčko. Vajíčka se nalézají pod kůrou ovocných nebo okrasných stromů, a tak přežije i krutou zimu. Navíc není pouhým okem viditelné, takže se nedá zlikvidovat.
Píďalka podzimní zajímavosti
Když budete hledat píďalku podzimní v odborné literatuře, na internetu nebo v cizojazyčných vyhledávačích, zkuste kromě výše uvedeného latinského názvu také Cheimatobia brumata nebo Phalaena brumata.
Píďalka má totiž více latinských pojmenování.
Dalším druhem píďalky je tmavoskvrnáč zhoubný, kterému se také říká píďalka zimní nebo píďalka zhoubná, lat. Erannis defoliaria. Je velmi podobná předchozí píďalce a parazituje na stejných stromech.
Píďalka podzimní na růžích
Píďalka podzimní příležitostně parazituje i na růžích a neodradí ji ani ostny. Proto byste měli i růže prohlížet a při sebemenším podezření na píďalku ihned zakročit. Píďalka by totiž jinak spořádala nejen listy, ale i poupata.
Při likvidaci píďalky podzimní na růžích se inspirujte našimi radami níže, protože všechny se dají použít i na ochranu růží před tímto škodlivým hmyzem. Lepicí pásky se používají špatně, protože růže nemají tak silné „kmeny“ jako dřeviny. Proto raději než lepicí pásky používejte lepicí prostředky, které se nanášejí štětcem. A postupujte opatrně, abyste se nepíchli o trn, ani si nepolepili ruce.
Píďalka podzimní ochrana
Píďalka podzimní postřik
Avšak výrazně lepší možností je aplikace přírodního organického hnojiva, které má přirozené repelentní účinky proti různých škůdcům, včetně píďalek. Použijte třeba české originální hnojivo Hnojík. Hnojík obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Pokud použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. od líhnutí housenek píďalek pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které na vaší zahradě způsobují nejen píďalky, ale i ostatní škůdci.
Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin zesiluje obranyschopnost samotných rostlin. V případě invaze píďalky podzimní je nejlepší dostat chitin co nejdříve do rostliny, takže doporučujeme Hnojík se svlečky louhovat ve vodě, aby se látky rozpustily, a tímto výluhem pak rostliny zalít. Látky se tak přes listy i kořeny dostanou do těla dřeviny, a dřevina tak bude chráněna. Navíc chitin obvykle zlepšuje strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což vylepšuje propustnost půdy pro vodu a vzduch a také schopnost půdy zadržovat živiny.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
- www.nkz.cz