Pastinák (pastiňák)

(Pastinaca sativa)

Pastinák setý, lidově také pastiňák, nebo pastyňák, je dvouletá bylina z čeledi miříkovitých, která se asi nejvíce podobá mrkvi nebo kořenové petrželi.

Od mrkve pastinák rozlišíte snadno – podle barvy: zatímco mrkev je oranžová nebo jinak barevná, pastinák je bílý. Ale co petržel?

Od petržele pastinák poznáte, když se budete řídit našimi radami. Jednak u petržele vyrůstá nať po celé vrchní části, u pastináku vyrůstá jen z důlku uprostřed. Když seříznete nať petržele, bude řez spíše nafialovělý, u pastináku světlý. A konečně, když ochutnáte petržel – bude chutnat prostě jako petržel, zatímco pastinák bude sladký.

Pastinák obsahuje mnoho látek – z vitamínů jsou to: C, B, karoten a niacin, z minerálních látek pak sodík, draslík, vápník, mangan či železo.

Pastinák se dříve pěstoval i jako léčivka a tradičně se používal v lidovém léčitelství (podobně jako třeba meduňka). Staří Římané jej považovali za afrodiziakum.

Pěstování pastináku není náročné a můžete si jej vypěstovat prakticky na každé zahradě. Není potřeba osévat velké záhony, stačí si vysít nebo zasadit pár rostlin či řádků na spotřebu.

Pastinák nepěstujte tam, kde loni rostla, mrkev, petržel, celer, pastinák nebo fenykl.

Pastinák můžete vysévat rovnou na záhon, a to koncem března. Řádky dělejte asi 40 cm od sebe a semena kladte 2–3 cm hluboko. V dubnu je pak třeba rostliny vyjednotit, a to na vzdálenost 8 až 12 cm. Po vyjednocení pastinák zalijte.

Pastinák potřebuje vůbec dostatečnou zálivku – větší než mrkev nebo petržel. Zalévejte jej vždy, když je půda na povrchu suchá. Mezitím také záhon okopávejte a odplevelujte. Nikdy nenechte po dešti na záhonu s pastinákem vytvořit škraloup!

Pastinák se sklízí na podzim, většinou to vyjde na říjen. Mráz mu neublíží, po přemrznutí kořeny naopak sládnou, takže se dá sklízet postupně, dokud půda nezamrzne.

Při sklizni použijte rýč nebo rycí vidle a dávejte je dál od kořenů, abyste je nepoškodili. Nať můžete použít jako krmivo pro zvířata či domácí mazlíčky.

Pokud jste si nechali pár rostlinek vykvést a dozrát semínka, ustříhejte celá zralá květenství, zavěste je hlavou dolů a nechte uschnout.

TIP: Aby vám semínka nevypadala na zem, je možné každé květenství zabalit do plátěného sáčku – tím budete mít semínka rovnou uschovaná.

Pastinák se dobře uchovává ve skleníku, kde mu vykopete dostatečnou jámu a zasypete zeminou – z ní jsou vidět jen vršky. Před mrazem pastinák zakryjte chvojím.

Nemáte-li skleník, můžete pastinák skladovat krátkodobě i ve sklepě v bedýnkách, pár kořenů se vejde i do lednice.

Pastinák není tak známou zeleninou, a tak možná nevíte, jak jej použít v kuchyni. Inspirujte se následujícími recepty.

Pár kořenů pastináku oškrábeme a omyjeme. Nakrájíme na kousky a dáme vařit do vroucí vody. Osolíme a uvaříme doměkka. Slijeme vodu, přidáme trošku teplého mléka a máslo. Rozmixujeme na kaši a podáváme k pečenému masu apod.

TIP: Do pastinákového pyré můžeme kromě pastináku přidat celer – bude méně sladké.

Pastinák nakrájíme na podlouhlé kousky. Smícháme med a olej a pokapeme jím pastinák na plechu. Poté osolíme a přidáme tymián. Pečeme do změknutí. Hodí se jako příloha k masu pečenému, grilovanému, i jako samostatná pochoutka.

Pastinák nakrájíme do tvaru hranolek, dáme do mísy, přidáme kari, sůl, pepř, popř. kurkumu nebo chilli. Přendáme na vymaštěný plech a pečeme na 180 °C asi 25 minut. Je to výborná pochoutka – jak samotná, tak jako příloha tam, kde běžně používáte hranolky.

Pastinák nakrájíme na větší kousky, přidáme na kousky nakrájená jablka nebo hrušky (nebo obojí), přidáme vlašské nebo lískové ořechy, zakápneme medem a olejem. Pečeme do změknutí pastináku. Podáváme jako zákusek. Můžeme zdobit šlehačkou a lístkem máty.

Pastinák potřebuje hlubokou, dobře zpracovanou půdu bohatou na humus. Čerstvý chlévský hnůj nesnáší, patří proto na záhon hnojený rok předtím. Vegetační doba je dlouhá, 6–7 měsíců, takže se seje co nejdřív na jaře.

• Osivo: používejte čerstvé, klíčivost semen pastináku rychle klesá.
• Značkovací rostliny: pastinák vzchází asi za 3 týdny. Do řádku proto přisejte pár semen ředkviček, které řádek vyznačí a dovolí plít dřív.
• Jednocení: hned, jak jdou rostlinky uchopit do prstů, na 8–12 cm. Jen tak vyrostou silné kořeny.
• Péče: okopávat, plít, v suchu zalévat a případně přihnojit stejně jako mrkev.

Pozdní výsev: pastinák se dá vysít i později, nejpozději však v květnu. Do konce sezony vytvoří slabší kořeny. Řádky stačí 30 cm od sebe, jednotí se stejně na 8–12 cm.

Pozor na nať: šťáva z listů a stonků pastináku může na slunci vyvolat na kůži zarudnutí a puchýře. Při jednocení a sklizni za slunečného dne noste rukavice a dlouhé rukávy.

Kořeny pastináku jsou mrazuvzdorné a v zemi nezmrznou. Část úrody proto můžete nechat na záhonu a vyrývat podle potřeby, dokud půda nezamrzne, nebo až na jaře. Mráz kořenům neublíží, spíš jim zvýší sladkost. Na jaře je ale vyryjte dřív, než začnou vyrůstat květní stonky, potom kvalita kořenů rychle klesá.

Kořeny na zimní uskladnění vyrývejte opatrně, poškozené snadno hnijí. Nať odkruťte a kořeny uložte stejně jako mrkev, nejlépe do vlhkého písku v chladném sklepě. Podrobnosti najdete v článku skladování zeleniny.

Odrůda podle půdy

Dlouhé odrůdy pastináku dorůstají přes 30 cm a v těžké jílovité půdě se kořeny lámou, větví a špatně se vyrývají. Na takové půdě volte kratší, kuželovité polodlouhé typy. Dlouhé odrůdy patří jen do hluboké, kypré a spíš písčité půdy. Záhon pro ně na podzim prokypřete rycími vidlemi co nejhlouběji, ideálně na dva rýče, bez obracení vrstev.

Zálivka do hloubky

Pastinák koření hluboko a povrchová zálivka mu nestačí. Za sucha zalévejte méně často, ale vydatně: zhruba 15 litrů na m² vystačí asi na týden. Při častém zalévání po troškách zůstane spodní vrstva suchá a kořeny se rozvětví u povrchu.

Hraboši

Pastinák a mrkev patří mezi nejoblíbenější potravu hrabošů. Kořeny okusují zespodu, takže škodu často poznáte až při sklizni nebo podle vadnoucí natě. Pokud je na zahradě máte, nenechávejte pastinák přes zimu v záhonu a celou úrodu na podzim vyryjte a uložte do písku. Zahrady u louky nebo pastviny chrání bariéra z pletiva nebo desek zapuštěná asi 50 cm do země. Další možnosti popisuje článek hraboš na zahradě.

Pastinák je kořenová zelenina, které se daří v hluboké, kypré půdě bohaté na živiny. Osvědčí se univerzální organické hnojivo zapravené do záhonu ještě před výsevem – živiny se z něj uvolňují postupně, takže je kořeny mají k dispozici celou sezonu. Podrobnosti k ostatním druhům najdete v článku hnojení zeleniny.

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Další kořenová zelenina na zahradu: Mrkev, Petržel, Celer, Černý kořen, Fenykl, Kořenová zelenina.