(Palmae, Arecaceae)
Palmy jsou velkou skupinou různých jednoděložných rostlin, které patří do čeledi arekovité. Obvykle mají jednoduchý kmen, který je zakončen listovou růžicí, přičemž listy mohou být dlanité, celistvé nebo zpeřené.
Palmy obvykle rostou v tropech a subtropech, celosvětové známe asi 190 rodů a v nich ještě 2800 druhů palem.
Některé druhy palem se dají pěstovat i v našich zahradách, několik i celoročně, ostatní vyžadují zazimování na místě, kde nemrzne. Jiné druhy budou zase vděčné za pěstování v místnosti nebo zimní zahradě celoročně, v létě je možné letnění.
1. Nejvyšší palma světa je Ceroxylon quindiuense, která roste v jihoamerických Andách, dorůstá totiž až 45 m, ale ve volné přírodě byly již nalezeny i Ceroxylony s výškou kolem 60 metrů.
2. Nejdelší listy má palma Raphia regalis, která pochází ze západní Afriky, roste například v Kongu. Listy dosahují délky kolem 25 m.
3. Největší květenství pak má rozhodně indická palma Corypha umbraculifera, jejíž laty dosahují 6 metrů a obsahují skutečně až miliony květů.
Historie samotných palem sahá až do hlubokého pravěku – období santon / svrchní křída / druhohory. Palmy se nejvíce vyvíjely ve třetihorách, a to z jednoduchého důvodu – tehdy totiž vyhynuli velcí býložraví dinosauři.
Pěstování palem lidmi pak známe např. z Mezopotámie, kde byly pěstovány v tzv. rajských zahradách.
I později bylo pěstování palem spojeno zejména s panovníky, kteří se chtěli pochlubit něčím výjimečným.
Ačkoliv palem je spousta druhů a mnohé mají různé nároky, můžeme základní informace shrnout do několika odstavců.
Světlo – palmy potřebují ve většině případů světlo, a to více, než jim můžeme v našem mírném pásu nabídnout. Protože se jim světla nedostává, rostou pomaleji a díky tomu je můžeme pěstovat i v bytových podmínkách.
Nádoby – i ohledně nádob si dejte pozor na to, že většina palem zakořeňuje hluboko. Jsou tedy vhodnější velké a hluboké květináče, aby měla palma dostatek prostoru pro celý kořenový bal.
Substrát – většina palem bude dobře prospívat v substrátu, který bude 1 : 1 : 1 složen z kompostu, zeminy (i mírně jílovité) a písku.
Zálivka – je důležitá a řídíme se podle toho, jestli máme palmu ze suché, nebo naopak vlhké oblasti. Některé příklady budou uvedeny níže. Obecně platí, že je lepší zalít palmy jednou hojně, než několikrát málo.
Množení palem – u některých palem je vhodné vegetativní množení, jedná se hlavně o palmy rostoucí v trsech, kdy jednotlivé trsy při přesazování oddělíme a zasadíme do nových květináčů. Generativní množení semeny potřebuje už jisté znalosti, např. teplota a vlhkost, při které semena klíčí. Semena je potřeba mít čerstvá.
Pokojové palmy jsou takové palmy, které se pěstují převážně v bytě, mohou se pěstovat i jako bonsaje, neškodí ji letnění venku.
Doma můžete pěstovat z vlhkomilných třeba: Acoelorrhaphe wrightii, která bude milovat stanoviště u jižního okna, protože potřebuje hlavně dostatek tepla; dále jsou to palmy z rodu Aiphanes, Areca nebo Arenga, Caryota, Dipsis, Howera nebo Chamaedorea – ta poslední je velmi nenáročná na péči, stačí jí rozptýlené světlo, zálivka 3x týdně a rosení, pokud byste měli doma suchý vzduch.
Ze suchomilných palem se pak domů hodí: palmy rodu Coccothrinax, Copernicia, Latania a Zombia. Potřebují dostatečnou zálivku, vlhčí vzduch, rosení.
Datlová palma neboli datlovník palmový (Phoenix dactylifera) je palma hojně pěstovaná v Asii i severní Americe pro datle. Pěstuje se však dobře i doma, a to dokonce ze semen. Do květináče se substrátem (viz výše) zasaďte jedno semínko z datle. Důkladně zalijte, květináč pokryjte fólií a dejte do tepla nebo na okenní parapet na slunce. Datlové semínko klíčí poměrně rychle, brzy budete mít 2 až 3 listy palmy. Palma se může pěstovat v bytě, v létě je vhodné ji letnit. Datlí se však doma nedočkáte.
Další doma pěstovanou palmou může být kokosová palma, správně tedy kokosovník ořechoplodý. Protože v přírodě se pěstuje na březích řek v hlinito-písčité půdě s obsahem rašeliny, je dobré mu doma vytvořit podobné podmínky. Substrát s pískem a rašelinou častěji zaléváme, ale nepřeléváme, nesmí stát v přemokřené půdě. Je lepší dát mu do prostoru nádobu s vodou, která bude přirozeně zvlhčovat vzduch. Plodů se však doma ani na zahradě nedočkáte.
Kdo chce pěstovat palmy celoročně na zahradě, musí se poohlédnout po mrazuvzdorných variantách. Není jich moc, když si připomeneme, že palmy patří hlavně do tropického a subtropického pásu. Některé palmy však mráz vydrží, kdy je správně zazimujeme (na zahradě). Zásadou číslo je je vysadit palmu na jižní stranu, jižní svah a chráněné místo. Do jámy před sázením umístěte drenáž z kamínků, aby odváděla přebytečnou vodu. Palmy vhodné pro celoroční pěstování jsou Brahea armata, Brahea decumbens, Brahea moorei, Butia archeri, Butia yatay, palmy z rodů Hedyscepe, Chamaerops (má i český název žumara nízká a pochází ze Středomoří) a Jubea. Na zimu rostlinu zakryjte chvojím, slámou, hlavně jí přikryjte vršek růžice z listů, aby se tam nedostala voda nebo sníh, jinak palma sice nezmrzne, ale uhnije.
Zajímavou alternativou je palma horská, ačkoliv se v pravém slova smyslu o palmu nejedná. Česky se jí říká oštěpuška nádherná, latinský název dostala Chamaedorea elegans. Mívá 2 cm silný stonek, zpeřené a obloukovitě zahnuté listy. Teplotu potřebuje v rozmezí 16 až 25 °C, substrát na palmy s humusem a pH 5-6, pravidlenou zálivku, rosení. Na rozdíl od palem má radějí polostín, snese i úplné zastínění, na slunci jí žloutnou listy.
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Discount Applied Successfully!
Your savings have been added to the cart.
