ostružiník
Obsah
Ostružiník - co o něm víme
(Rubus)
Ostružiník je rod rostlin patřících do čeledi růžovité. Ostružiníků je mnoho druhů a pro laika může být těžké se v nich vyznat. Proto uvedeme nejčastější ostružiníky, se kterými se můžeme setkat:
Ostružiník křovitý – má mnoho odrůd a je to klasický ostružiník, který plodí ostružiny a pěstuje se i u nás.
Ostružiník maliník – je keř maliníku a plodí maliny, patří však do rodu ostružiníků.
Ostružiník moruška – malý ostružiník spíše bylinného vzezření, roste v severní Evropě, ojediněle i u nás v Krkonoších.
Ostružiník ježiník – volně rostoucí plazivý druh ostružiníku, má trny, je velmi běžný a v zahradě bude považován spíš za plevelný.
Ostružiník dřípený – hned po ježiníku druhý nejčastější ve volné přírodě, ostnatý a v zahradě bude považován za plevelný.
Ostružiník vzpřímený – na rozdíl od dvou předchozích roste vzpřímeně, má ale také ostny, vyskytuje se po celé Evropě kromě nejteplejších míst.
Zajímavost
Z ostružiníku se nepoužívají jen plody, ale i listy – čaj z nich je nejen chutný, ale pomáhá také uvolňovat děložní svalstvo těsně před porodem. Někdy se ostružiny pěstují jako okrasné rostliny, protože mají zdobné listy, květy i plody. Můžete je také použít jako živý plot nebo zastínění kompostu apod.
Ostružiník účinky
Ostružiník je chutný a zdravý zároveň. Plody obsahují zejména vitamín C, A, barviva, cukry, pektin a třísloviny, z minerálních látek pak hořčík, vápník, železo, měď a draslík. Pojídání plodů ostružiníků vám zlepší peristaltiku střev, upraví zažívání, plody jsou také velmi dietní.
Ostružiník list
Čaj z listů je kromě maminek těsně před porodem vhodný i pro léčení průjmu, zevně na kloktání při bolestech v dutině ústní nebo jako koupele při špatně se hojících ranách, kožních problémech, popř. akné.
Odrůdy ostružiníku
Přestože česká Státní odrůdová kniha neuvádí žádné schválené odrůdy ostružiníku, můžeme na trhu některé najít. Všechny jsou vyšlechtěny z ostružiníku křovitého, většinou tedy nemají trny (najdou se výjimky).
Thornfree – jedná se o jednou plodící odrůdu, výhony má poléhavé, křehké, potřebuje spíše teplejší stanoviště, ale roste i v chladných místech, kde pak má nakyslé plody. Plody jsou velké, kulovité, až černé barvy, dužina sladká. Dozrává postupně, od poloviny srpna až do začátku září. Bujně roste a poměrně málo odnožuje, bude potřebovat řez, je citlivý na mráz i na plíseň šedou, poměrně odolný vůči rzi listové.
Wilsonův raný – jedná se jednou plodící odrůdu, výhony mají trny, odolný, ale vyžaduje řez, netrpí chorobami ani není citlivý na mráz, plody jsou malé až střední, dužina je sladká a málo aromatická. Plodí rovnoměrně a pravidelně ve druhé polovině července.
Jak pěstovat ostružiník
Ostružiník není náročný na stanoviště, poroste téměř všude, i když lepší jsou slunná stanoviště. Pokud je vaše půda spíše chudší, doporučuje se před vysázením ostružiníku hluboko zrýt (tzv. rigolování – tj. rytí do hloubky 30 cm a více). V další letech pak přihnojovat – viz dále.
POZOR: Na příliš vlhkých půdách může docházet k poškození mrazem.
Pokud vysazujete více ostružiníků vedle sebe, dodržujte vzdálenost mezi sazenicemi 2,5 až 3 metry, protože musí mít dostatek prostoru k růstu a rozvětvení. Samotná výsadba by měla vypadat tak, že ostružiník bude v půdě tak, aby zemina zakrývala 2 očka.
Hnojení ostružiníku
Ostružiník potřebuje opravdu hodně živin, proto jej někteří sázejí v blízkosti kompostu. To ale není nutné, pokud jej budete během celého vegetačního období přihnojovat sypaným hnojivem Hnojík, popř. doporučeným roztokem. Hnojík obsahuje dusík, draslík i fosfor na růst rostliny a pro nasazení květů a vývoj plodů. Tekuté hnojivo aplikujeme ke kořenům, nikoliv na list, a to zejména od začátku srpna, než začnou dozrávat plody.
Množení ostružiníku
Množení je velmi jednoduché, ostružiník se sám zakořeňuje svými výhony. Chcete-li to podpořit, ohněte během dubna nejsilnější výhony směrem k zemi, přivažte jej k opoře/tyčce a zasypte asi 10 cm vysokou vrstvou zeminy. Za suchého počasí zalévejte, ať je místo stále vlhké.
Řez ostružiníku
Ostružiník plody na výhonech založených v minulém roce. Staré výhony je potřeba prořezat, jelikož nejen že už nebudou mít plody, ale zbytečně by rostlinu vysilovaly. Otázkou stále zůstává, kdy stíhat ostružiník? Je to možné provést na podzim – po sklizni, nebo na jaře – po posledních mrazech. POZN.: Na podzim je lépe vidět, které výhony jsou odplozené, na jaře zase můžete zároveň vyřezat zmrzlé a poškozené výhony.
Kromě řezu je potřeba plazivý ostružiník také vyvazovat. Výborná je opora z plotu nebo drátěnky, nebo jakékoliv konstrukce. Silné nové výhony vyvážeme do vodorovné polohy směrem od středu rostliny do strany, jemně zatočíme a vyvážeme vodorovně zpět směrem ke středu. Žádné výhony nesmí jít přes sebe.
Zralé plody sklízejte průběžně, konzumujte, zpracujte nebo uskladněte. Avšak dbejte na to, že ostružiny nejsou dlouhodobě skladovatelné, vydrží v chladu max. týden.
Choroby ostružiníku
Ostružiník netrpí na mnoho chorob a většinou se jim dá zabránit výběrem vhodné odrůdy.
Mráz – nejčastější poškození utrpí ostružiníky mrazem, a to v mrazových kotlinách, na vlhkých půdách a tam, kde vane silný severní vítr. Proto je vysazujte spíše na teplejších a chráněných stanovištích.
Rzivost ostružiníku – je jednou z nejčastějších chorob, poznáte ji podle žlutých až hnědých výtrusů na listech, někdy se objevují i na plodech. Prevencí je kupovat odolné odrůdy a sázet ostružiníky dostatečně daleko od sebe. Při napadení ihned listy i plody odstraníme. Postřiky jsou možné, ale spíše preventivně – např. Dithane DG.
Plíseň šedá – je způsobena houbou Botriotinia fuckeliana, způsobuje šedavý povlak na plodech, které pak nejsou poživatelné. Vzniká zejména za deštivého počasí. Prevencí je vysazovat keře ostružiníku dostatečně daleko od sebe, udržovat je řezem a ihned odstraňovat napadené části.
Využití ostružiníku v kuchyni
Ostružinový džem s jablky – na džem budete potřebovat: 750 g zralých ostružin, 250 g jablek, 70 g cukru, želírovací prostředek, nebo želírovací cukr 2:1. Jablka oloupeme, nakrájíme na kostičky, povaříme v trošce vody, přidáme ostružiny, rozvaříme, vmícháme cukr a želírovací prostředek nebo želírovací cukr. Vaříme, až začne džem želírovat – zkusíme kápnout na talířek. Plníme ještě horký do skleniček a necháme vychladnout. Skladujeme v temnu a chladu, po otevření v lednici.
Ostružinový kompot – na kompot musí být ostružiny zralé, ale pevné. Na 1 kg ostružin potřebujete 1 litr vody a 500 g cukru. Ostružiny naplníme do sklenic, vodu přivedeme k varu, vsypeme cukr a svaříme na cukerný roztok (až se cukr rozpustí). Cukerným roztokem zalijeme ostružiny a dáme sterilovat na 15 minut při 80 °C.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Schulz, Bernd – Grossmann, Gerd: Ovocné dřeviny. Řez a tvarovány. Knižní klub, Praha 2004.
- Havelková, Marie: Ovoce a zelenina ve skle, Merkur, Praha, 1975.
- www.wikipedia.org
- www.zahrada-centrum.cz
- www.agromanual.cz
- www.ireceptar.cz
