Morušovník (Morus)

Rodina: Morušovníkovité (Moraceae)

Popis:
Morušovníky jsou středně vysoké opadavé stromy obsahující mléčnou šťávu a rodící jedlé plody.

  • Stanoviště: Otevřená, slunná místa; žádné zvláštní nároky na půdu
  • Výška: 10–15 m
  • Doba kvetení: Květen
  • Množení: Většinou výsevem, nemnohé zahradní formy roubováním
 

Rod moruší, patřící do čeledi morušovníkovitých (Moraceae), zahrnuje 12 druhů rozšířených v severní temperované až subtropické zóně. Všechny druhy obsahují ve výhonech a listech mléčnou šťávu. Mají střídavé, nedělené nebo laločnaté listy a jednodomé či dvoudomé květy ve stopkatých převislých hroznech.

Květy jsou zelenavé a málo nápadné. Četné malé peckovičky, obalené dužnatějícím oplodím, vytvářejí jedlá plodenství podobná ostružině. Morušovníky jsou pěstovány ve své východoasijské domovině již po tisíciletí, jejich listy poskytují potravu pro housenky bource morušového, chovaného v Číně odedávna pro produkci hedvábí. Do Evropy se moruše dostaly už v 11. století.

V jižní Evropě byl chov bource morušového rozšířen až do vynálezu umělého hedvábí; morušovníky byly proto velmi časté. Dodnes můžeme v jižních zemích nalézt staré, hrbolaté exempláře nebo moruše s plochou širokou korunou vytvářející loubí. Někde se moruše využívají i jako větrolamy.

Druhy morušovníku

Moruše bílá (Morus alba)

Až 15 m vysoký strom s málo rozvětvenou, okrouhlou korunou a podélně rýhovanou borkou.

  • Listy jsou široce vejčité nebo trojlaločné, 8–20 cm dlouhé, na bázi srdčité, na okraji hrubě pilovité, svrchu hladké nebo jen řídce chlupaté, naspodu chlupaté pouze na žilkách.
  • Plodenství jsou 1,5–2,5 cm dlouhá, bílá nebo růžová, mají sladkou, ale mdlou chuť.
  • Listy poskytují potravu bource morušovému.
  • Strom je poměrně otužilý i ve střední Evropě, daří se mu dokonce na chudých písčitých půdách.
Moruše bílá (Morus alba)​

Moruše černá (Morus nigra)

Středně vysoký strom s hustou, okrouhlou korunou.

  • Listy jsou široce vejčité nebo dvou- až pětilaločné, 6–20 cm dlouhé, svrchu velmi drsné a leskle tmavozelené, naspodu světlejší a chlupaté.
  • Plodenství jsou 2–2,5 cm dlouhá, temně červená až černorudá, sladká a příjemné chuti.
  • Pochází ze západní Asie a pěstuje se odedávna i ve východní Asii a v Evropě.
  • Dříve se plody používaly jako ovoce, v zemích jihovýchodní Asie jsou dodnes běžně nabízeny.
  • Ve střední Evropě je dostatečně mrazuvzdorná pouze ve vinařských oblastech.
Moruše černá (Morus nigra)​

Moruše červená (Morus rubra)

Až 20 m vysoký strom s nízko nasazenou, široce okrouhlou korunou a s hnědou, šupinatou borkou.

  • Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, částečně dvou- až trojlaločné, 8–13 cm dlouhé, na okraji ostře pilovité.
  • Plodenství jsou 2–3 cm dlouhá, zpočátku červená, později tmavě purpurová; chutnají sladce.
  • Moruše červená pochází z východní části Severní Ameriky a ve střední Evropě je dostatečně mrazuvzdorná.
Moruše červená (Morus rubra)​

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík